Článek
Kašel je obranná funkce dýchacích cest, která je má pročistit od hlenů, slin či cizorodých částic, které by se v dýchacím ústrojí mohly nacházet a dráždit je. Ke kašli dochází, když jsou podrážděny receptory na sliznici. Kašel tedy není onemocnění, ale jeden z jeho projevů. Je příznakem toho, že v organismu, zejména tedy v dýchacím ústrojí, je něco v nepořádku. Tussigenní čili kašlací zóna se nachází v hrtanu, v průdušnici, průduškách a pohrudnici. Nejčastěji je podrážděna hlenem, prachem či kouřem. Může to být ale i zánět, krev, vdechnutý předmět, či dokonce nádor. Proto je zapotřebí, abyste výskyt kašle nebrali na lehkou váhu.
Druhy kašle a doba jeho trvání
Kašel tedy může mít celou řadu příčin. Od doprovodného jevu při chřipce, viróze, či laryngitidě, až po trvalejší potíže, jimiž je zejména bronchiální astma, chronická infekce nosohltanu a přilehlých dutin, jícnový reflux či chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN). Výčet příčin úporného kašlání je však ještě širší a někdy může věstit i velmi závažné choroby. Proto výskyt kašle nepodceňujte, obzvláště tehdy, trvá-li delší dobu.
Obecný název kašel zahrnuje různé druhy tohoto projevu, a podle nich mohou lékaři usuzovat na konkrétní respirační onemocnění. Suchý kašel, při němž nedochází k žádné sekreci, se někdy může posunout až do kašle dráždivého. Vlhký kašel je příznakem silného zahlenění horních i dolních cest dýchacích, a zpravidla provází onemocnění virového či bakteriálního původu. Dalším druhem je kašel dávivý, který se také nazývá černý. Jedná se o velmi nakažlivé bakteriální onemocnění, které může mít v některých případech i fatální dohru. Česká populace je proti němu očkována, avšak neposkytuje ochranu na celý život. V posledních deseti letech, nejspíš v důsledku imigrace obyvatelstva z východu a rozvojových zemí, se u nás černý kašel opět rozšiřuje. Poznámka: podle některých českých webů bylo v květnu 2024 hlášeno kolem 12 tisíc případů, a tendence byla spíš stoupající.
Na většinu druhů kašle existují příslušné léky. Antitusika pomáhají zmírnit kašlací reflex, k odkašlávání se naopak podávají léky, které ředí hleny. Při běžných virózách a nachlazení může kašel trvat až 14 dní. Při zánětech dýchacího ústrojí a zápalu plic může přetrvávat i měsíc. Pokud by vás kašel nepřecházel ani po této době, je na místě navštívit lékaře, což také většina postižených udělá. Kašel velmi vyčerpává organismus a je pro dýchací trakt velkou zátěží. Dlouhodobější kašlání navíc může být známkou závažnějšího onemocnění, třeba mykoplazmozy.
Mykoplazmoza
Tuto chorobu způsobují atypické bakterie bez klasické pevné buněčné stěny. Mají pouze buněčnou membránu. Obecně jsou tyto bakterie označovány jako mykoplazmata. Jedná se o nejmenší známý mikroorganismus, jenž je schopen na hostiteli samostatného života. To, že chybí rigidní buněčná stěna, usnadní kontakt mezi hostitelskou buňkou a mykoplazmatem a mezi oběma membránami dojde k fúzi. Kromě člověka parazitují i na rostlinách a hmyzu.
Tyto příživné organismy se vyskytují v dutině ústní, ale i v urogenitálním ústrojí. K patogenním druhům patří Mycoplasma pneumoniae, M. hominis, M. genitalium a Ureoplasma urealyticum. Některé druhy mykoplazmat žijí se svým hostitelem neškodně. Když však začnou působit jako patogeny, vyvolávají chronické infekce, včetně fibromyalgického syndromu, revmatoidní artritidy a únavového syndromu. Propojení mykoplazmat s hostitelskou buňkou vytváří oxytoxické prostředí a jsou poškozovány hostitelské tkáně.
Mycoplasma pneumoniae
Tento typ zánětu plic se přenáší kapénkovou nákazou, a proto se nejčastěji vyskytuje v kolektivu. Inkubační doba je dva až tři týdny. To znamená, že tak dlouhou dobu trvá, než se od nakažení objeví první příznaky. Uvedená infekce se projeví jako zánět bronchů a průdušnice a může se rozvinout až do zápalu plic, který se poněkud liší od bakteriální či virové pneumonie. Příznaky onemocnění nebývají příliš silné, upozornit na ně právě může dlouhodobější kašel. Rozhodný je nález na RTG. Tracheobronchitida mívá delší dobu trvání i rekonvalescence. Napadení organismu M. pneumoniae je provázeno zvýšenými teplotami až horečkou, bolestmi hlavy, a přidat se mohou i bolesti svalů. Kašel, který onemocnění provází, je téměř vždy suchý a dávivý.
Přítomnost M. pneumoniae v organismu prokazují spolehlivě PCR testy, které zjistí i kvantifikaci patogenu. Výsledek může mít lékař zhruba do dvou hodin. Vzhledem k tomu, že mykoplazmata postrádají buněčnou stěnu, nejsou na ně účinná antibiotika z penicilínové řady a stejně tak cefalosporiny. Nejúčinnější jsou makrolidová antibiotika, zejména erytromycin. V současnosti není k dispozici žádná vakcína. Z uvedeného textu vyplývá, že žádný kašel by člověk neměl podceňovat, obzvláště tehdy, když by překročil dobu 14 dní, eventuálně jednoho měsíce.
Zdroje
1) Mykoplazmosa může výjimečně přinést i větší zdravotní komplikace: astmatické záchvaty, renální dysfunkci, encefalitidu, neuropatii, kožní problémy
2) Informace pro pacienta: pít hodně tekutin, při bolesti hlavy, dýchacího ústrojí a svalů užívat paracetamol; kašel může přetrvávat i několik týdnů, přesto, že jste užívali antibiotika
3) Mykoplazmatické infekce se vyskytují po celém světě, nejvíce v období podzimu. Onemocnění bývá někdy i bezpříznakové. Jindy se ke kašli přidá bolest krku i v uchu či sípání.
