Článek
K 2. říjnu 2024 se pohybovala průměrná roční nabídková sazba hypotečních úvěrů měřená Swiss Life Hypoindexem na úrovni 5,34 %, přičemž pod hranici 5 % tyto půjčky neklesly ani s příchodem nového roku. Češi navzdory tomu na konci uplynulého roku propadli doslova hypoteční horečce. Tento úvěr tak už splácí v současnosti každý třetí Čech a jeho průměrná výše činí necelé 4 miliony korun, přesně 3,76 milionu korun.
Hlavními poskytovali hypotečních úvěrů jsou banky a stavební spořitelny. Tyto instituce je v loňském roce poskytly v celkovém objemu 275 miliard korun, což je meziroční nárůst o ohromujících 83 %. Nemovitosti se tak teď kupují doslova ve velkém. V Praze jsou čísla prodejů tak vysoká, že podle dostupných zdrojů už jen těsně nepřekonala rekordní rok 2021, kdy zájem poháněly naopak extrémně levné úvěry na bydlení.
Banky taktéž v roce 2024 zaznamenaly rostoucí zájem o hypoteční úvěry na 90 % hodnoty zastavené nemovitosti (LTV), kdy lidem stačí mít desetinu z jiných zdrojů. Postupné rozvolnění finančních pravidel u hypoték „pro mladé“ přineslo oživení tohoto trhu. Zpravidla jde o úvěry zacílené na žadatele do 36 let věku. Česká národní banka konkrétně zrušila limit DSTI ukazující maximální výši měsíční splátky dluhu vůči čistému měsíčnímu příjmu žadatele o hypotéku. Dále pak ČNB přestala bankám určovat i ukazatel DTI, tedy maximální výši celkového dluhu vůči žadatelovu ročnímu příjmu.
Hypotéky levnější zřejmě nebudou
Analytik OVB Michael Opočenský uvádí, že důvodem pro výrazný zájem o hypotéky je především to, že Češi uvěřili, že je budou schopni po stránce finanční zvládat. Navíc se obávají, že může být hůř. Tedy hypotéky si berou v předtuše, že v budoucnu mohou ještě výrazněji zdražit a finančně tak už budou pro běžného zájemce zkrátka nereálné. A bydlet jednoduše tuzemské rodiny potřebují, odkládat hypotéku tak není kam.
Což se ostatně ukázalo už na počátku roku loňského, kdy poklesu sice došlo, ale byl tak zanedbatelný, že prakticky nemělo smysl jej řešit. Kdo si chtěl koupit vlastní nemovitost, chvíli váhal, ale pokud usoudil, že bydlet potřebuje a nemovitost koupil, chybu v té době neudělal. Už o několik měsíců později, konkrétně v létě 2024 ceny nemovitostí opět rostly. Sazby nakonec za celý rok klesly jen o necelý procentní bod.
A mnozí předpovídají, že tento vývojový trend bude pokračovat i v roce letošním. Čeká nás tak jen pozvolný pokles úroků. A oba výše uvedené faktory lze považovat za pověstné spojené nádoby: Dokud si budou obyvatelé Česka ochotni hypoteční úvěry pořizovat i za stávajících podmínek, finanční domy jednoduše nezlevní, neboť k tomu nemají důvod.
Zájem o hypotéky současně „žene“ vzhůru i ceny nemovitostí. Doba zlevňování skončila podle některých ohlasů už v roce 2023. Primárně se tak zvyšuje nedostupnost vlastnického bydlení. Nicméně v negativním slova smyslu se tento vývoj podepisuje nakonec i na bydlení nájemním. I o to stoupá zájem a stále více lidí jej bude nuceno zvolit namísto vlastní nemovitosti, na kterou jednoduše finančně nedosáhne.
Ceny nemovitostí rostou a bude hůř
Průměrná cena bytu se tak na konci roku 2024 podle dostupných informací zastavila těsně pod hranicí 135 000 korun za metr čtvereční (134 696 Kč/m2). Meziročně tak byl zaznamenán nárůst o 8 %. Nejdražší lokalitou je tradičně Praha. Zde se navíc kvůli setrvalému nedostatku nových bytů rozhodně nedá očekávat obrat k lepšímu. Podobně vysoko se cenově drží některé lokality ve Středočeském kraji, kam se „přelévají“ zájemci, pro něž je už bydlení v metropoli zcela nedostupné. Naopak ušetřit mohou ti, kteří chtějí bydlet v Ústeckém kraji.
Což se také zřejmě nezmění. Odhaduje se, že ceny nemovitostí budou dál růst jednak kvůli vyšším nákladům na stavební materiály, práci, ale i z důvodu zavádění ekologických standardů. Od roku 2030 totiž budou muset nové byty vznikat jakožto klimaticky neutrální.
Zejména novostavby by mohly v příštím roce zdražit až o 10 %, odhadují analytici. Některé pesimistické predikce se však přiklánějí k tomu, že nová ekologická pravidla mohou nakonec zvýšit ceny nemovitostí dokonce až o 20 %. Pokud by se tak skutečně stalo, znamenalo by to, že u průměrného bytu o výměře 60 metrů čtverečních by cena v Praze a Brně stoupla zhruba o milion korun.
Zdroje
