Hlavní obsah
Aktuální dění

Dokázali byste rozpoznat totalitu, nebo by z vás byl malý Hitler? Vědci mají jasno, většina selže

Foto: Arindam Raha (Pexels)

Budova na první pohled jako každá jiná, ale pro znalce historie je to koncentrační tábor. Pracovali v něm také lidé jako každý druhý nebo byli něčím speciální?

S rozvojem internetových diskusí se i rozjel neblahý trend v podobě osočování svých odpůrců do nacistů. Jde pouze o snahu znevážení soupeře, nebo se v nás skutečně skrývá kus zla?

Článek

Jordan Peterson „V každém je kousek Hitlera“

Jordan Peterson je celosvětově uznávaným psychologem. Rovněž psychologii učí na torontské univerzitě. Konkrétně se specializuje na osobnostní psychologii a její abnormality. Zároveň je znám svými kontroverzními prohlášeními, které dovedou značně rozproudit diskusi.

Přijal pozvání do studia Pierse Morgana k rozhovoru o aktuálním dění na Ukrajině a konkrétně se mělo jednat o rozebrání povahy Putina. Morgan jako udičku nadhodil, že je Putin jedinečný v ohledu svého uvažování, které se z lidské stránky nedá příliš pochopit. Nastínil tak myšlenku, že se v populaci vždy najdou lidé, kteří mají sklony k tomu být krutí, kdežto normálně takoví lidé nejsou. S tím Peterson zcela nesouhlasí. Z jeho reakce vyplynul názor, že není vždy jen zlý a hodný člověk. Obě tyto strany jsou navzájem propojené a tak je možné, že má každý v sobě kousek Hitlera.

Hitler by mohl být kdokoliv, záleží na příležitosti

Dále se již Peterson ke své myšlence nevyjádřil, nicméně podnítil uvažování v mnoha lidech. Existuje řada typů osobností a každý tento typ má k něčemu sklony.

Pokud si mohou být osobnosti podobné podle znamení jako užšího vzorku, možná je si celé lidstvo podobné v některých malých detailech. Někdo má predispozice silnější, než jiný, stát se zločincem a někdo je má skryté tak hluboko, že se za celý život neprojeví. Vrozená povaha je tedy základ. Proměnnými se stávají výchova, zážitky a prostředí, ve kterém člověk žije. Každý z těchto faktorů může přiblížit dotyčného k probuzení svého horšího já.

Koneckonců, zločince dělá příležitost. Pokud by Adolf Hitler neměl prostředky k páchání zla, jednoduše by žádné nebylo, alespoň ne ve formě v jaké ho skutečně činil. Stejně tak Stalin, či Putin.

Autoritářská výchova je základ pro poruchu osobnosti

Peterson není první, kdo přichází s myšlenkou zla v nás. Strachem a poslušností vůči autoritě se zabývaly sociální experimenty psychologů 20. století. Stanley Milgram nebo Philip Zimbardo se pokusili vysvětlit míru poslušnosti vůči autoritě. Výsledky jsou doslova šokující. V Milgramově experimentu je dobrovolným účastníkům řečeno, že si zahrají roli učitele. Přes sklo viděli svého „žáka“, který byl připojený k jakémusi elektrickému zařízení a za každou špatnou odpověď, měl učitel dát žákovi mírný elektrošok.

Nutno dodat, že žáci byli plně informovaní o experimentu a sehráli roli pouhé kulisy a elektrické šoky nedostávali, to ovšem nevěděl učitel. Ten byl postavený do role autority a tu také plnil. Když se ale mělo přistoupit k vyšším šokům (od 15V do 450V), učitelé začali váhat. V tom okamžiku nastoupil realizátor experimentu a řekl učiteli, že je to v pořádku a nutné, aby pokračoval.

Učitel sice viděl utrpení žáka, ale toto potvrzení autority mu dodalo jistotu a většina skutečně pokračovala. 65% učitelů dokončilo experiment. Nikdo neprojevil vůli přestat před 300V. V Německu byla míra poslušných učitelů dokonce 85%.

Stanfordský vězeňský experiment je podobný tomu Milgramovu, studenti vybraní do experimentu se měli stát vězni a dozorci. Nutno dodat, že byli vybráni zcela psychicky zdraví a vyrovnaní jedinci. Vězni byli zavření do cel a dozorci je měli hlídat. Experiment trval několik dní a za tu dobu bylo pozorovatelné, jak se dozorci snadno vžili do své role a projevila se u nich krutost vůči vězňům. Užívali stále radikálnější tresty a kromě pěti opuštění experimentu ze strany vězňů, jednoho jeho zhroucení i vyvolali vzpouru.

Celý experiment musel být ukončen po šesti dnech. Výsledek byl překvapující i pro Zimbarda. Sám uvedl, že nikdy nepředpokládal tak rychlou změnu osobnosti, byť se jednalo o stresové a velmi vyhrocené podmínky - stačí však vhodné podmínky a zlo se dokáže probudit.

Zvládli byste odporovat?

Ze sociologických výzkumů lze vidět, že sklouznutí k násilí není tak těžké, pokud nad lidmi stojí autorita, která dodá pocit bezpečí a správnosti těchto činů. Jsou však i opačné výzkumy, které zkoumají, co z nás dělá hrdiny, kteří se dokáží zlu a nespravedlnosti postavit: dostatečná sebeúcta, silné demokratické přesvědčení, dobrý vztah k vlastní rodině. Pokud vás představa zla ve vás děsí, jste na správné cestě, pokud budete budovat otevřenost k novým zkušenostem, je jisté, že z vás nový Hitler nebude. Jestli vám to k něčemu bude však záleží i na tom, jak budeme společně bojovat proti hnědnutí společnosti a totalitním ideologiím, myslíte, že to zvládneme?

Zdroje

1) Meme, Counter- meme:

2) Jordan Peterson thinks there is a bit og Hitler in everyone:

3) Dnešek- psychologie totality:

4) A Conversation with Piers Morgan| EP 295

5) Kruté zacházení s druhou osobou nemusí být podmíněno sadismem, ale pouhou poslušností.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz