Hlavní obsah
Lidé a společnost

Edward Jenner: I očkování proti neštovicím se lidé zprvu báli a šířili dezinformace

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: C. Manigaud after E Hamman (Wikimieda, dnes volné dílo)

Edward Jenner očkuje dítě, služebná vyhrnuje rukáv a venku stojí kráva, které ke vzniku očkování přispěla.

Pravé neštovice v dnešní době existují pouze v laboratořích. Mezi lidmi se prakticky nevyskytují. Za to vděčíme očkování, které vymyslel lékař Edward Jenner. Jeho cesta za rozšířením očkování mezi lidi ale byla poměrně komplikovaná.

Článek

Doktor Hunter Edwarda přivedl k jinému pohledu na lékařství

Pravé neštovice byly v minulosti onemocněním, při kterém umírali až 3 lidé z 10. Vysoké horečky a boláky plné hnisu po celém těle i v ústech se rychle šířily. Nejeden vědec či lékař se snažil tuto hrozbu lidstva zastavit. To se nakonec povedlo chirurgovi Edwardu Jennerovi.

Edward Jenner se narodil v roce 1749. I přesto, že vyrůstal v rodině s dalšími 8 sourozenci, dostalo se mu plnohodnotného vzdělání. Od svých čtrnácti let se učil na chirurga u lékaře Daniela Ludlowa, aby v roce 1770 v londýnské nemocnici St. George´s Hospital dokončil svůj lékařský výcvik. A to pod dohledem lékařského experta Johna Huntera. Právě Hunter, s nímž ho následně pojilo dlouholeté přátelství, jej přivedl k umění experimentů. Zastával názor, že místo přemýšlení je lepší pustit se rovnou do praxe a světa experimentů.

Foto: James Northcote (Wikimedia)

Edward Jenner

Jako vystudovaný doktor se Jenner v roce 1772 coby 23letý mladík přesunul do svého rodného Berkeley, kde se stal místním chirurgem a rodinným lékaře. Lidé jej ve městě vřele přijali a stal se oblíbeným u všech svých pacientů. Občasně psal články do novin, byl součástí dvou lékařských skupin, čas trávil v přírodě nebo hraním na housle. Mohl žít poklidný život a léčit lidi kolem sebe. Jemu však nedala jedna věc spát. A sice pravé neštovice. Jejich léčbě věnoval velkou část svého života, který tím velmi trpěl. Černé neštovice byly největším zabijákem té doby. Neřešily, zda umírají mladí či staří, bohatí nebo chudí. Ti, kdo přežili, si velmi často nesli následky v podobě znetvoření své kůže. Tomu chtěl Jenner zabránit.

Vakcína s kravským virem v lidech vyvolala nedůvěru

Sám Jenner byl v dětství proti pravým neštovicím takzvaně variolován. Tedy nakažen virem pravých neštovic, aby se proti nim stal imunní. Inhalace viru či jeho rozmazání v podpaží ale přišlo Jennerovi příliš riskantní. Navíc se doslechl o případech dojiček krav, které, nakažené kravskými neštovicemi, po jejich prodělání nikdy nebyly pravými neštovicemi infikovány. Jakoby byly proti tomuto viru imunní. Tato teorie Jennera natolik ohromila, že ji ihned musel vyzkoušet v praxi. Neváhal tak využít onemocnění kravskými neštovicemi jedné z nakažených dojiček.

Hnis vytékající z jejích pupínků naočkoval osmiletému chlapci. Po dobu deseti dnů se u chlapce střídala zvýšená teplota či nechutenství. Žádné další příznaky ale neměl. A tak mu po šesti týdnech doktor aplikoval virus pravých neštovic. Chlapec měl ale z těch kravských tolik protilátek, že se tímto závažným onemocněním nenakazil. Rok 1796 a pokus na chlapci Jamesi Phippsovi byl tak vůbec prvním pokusem o naočkování proti černým neštovicím. Byl to také první úspěšný pokus vakcinace.

Postupně se tato informace rozšířila do více částí světa. V 18. století se jednalo o naprosto převratný objev, který ale v lidech zároveň vyvolával nedůvěru. A to nejenom kvůli nedostatku informací a neznalostí v tomto oboru. Vakcína vznikla na základě viru kravských neštovic. A tak se lidé báli, že jim po očkování narostou části těla krávy, nebo se dokonce do krávy promění celí. Vtipné, nemyslíte? Ne však v době 18. století, kdy většinu populace tvořili nevzdělaní lidé. Přesvědčit je o očkování tak bylo poměrně složité. Edward Jenner si byl jist, že jeho pokus funguje. Své poznatky chtěl okamžitě aplikovat i na další pacienty. Odjel tedy do Londýna, kde hledal dobrovolníky na očkování. Nikdo však nechtěl riskovat svůj život očkováním, které není nijak prověřeno.

Částečně očkován byl na začátku pouze jeden z Edwardových kolegů. Lékař Henry Cline následně spolu s lékaři Georgem Pearsonem a Williamem Woodvillem pomáhaly popularizovat vakcinaci. Na začátku se zdálo, že jde vše dobrým směrem. Jenner ale posléze zjistil, že jej Pearson s Woodvillem zradili. Woodvill měl dokonce nakazit vakcíny kravských neštovic pravými neštovicemi. Vše se ale brzy odhalilo a tento možný skandál zůstal pod pokličkou. Lékaři nakonec dokázali názor obyčejného lidu změnit. Mohlo tak dojít k rozšíření vakcín do Evropy i Ameriky. Vakcína se u odborníků stala natolik populární, že se okamžitě začalo s očkováním obyvatelstva. Během pár let byla naočkována sta tisíce lidí, což na tehdejší dobu, bylo úctyhodné číslo.

Po mnoha neúspěších se Jenner dočkal uznání

Při pokusech rozšířit očkování mezi britské obyvatelstvo se Jenner zároveň snažil o svém objevu obeznámit britskou královskou hlavu státu. To se mu ale nepodařilo. A tak o své vakcíně musel informovat sám. Během dvou let vydal hned tři články. V roce 1798 publikoval svou první knihu. Publikace nesla zkrácený název Kravské neštovice. Jenner jasně viděl, že jeho vakcína může fungovat. A tak každé následující dva roky zveřejňoval výsledky svých dalších experimentů. Ty již ale neobjevily nic závratného. Pouze potvrdily původní Jennerovu teorii, že kravské neštovice dokážou chránit před těmi pravými.

Vakcína na začátku nebyla 100% účinná. Nevědělo se, jak funguje imunita, co mají lidé po očkování dělat a čemu se naopak vyhnout. Dostat se do cíle tak stálo spoustu úsilí a nejednu chybu. Jenner si ale stál za svým a mnoho svým výzkumům obětoval.

Edward Jenner svůj život zasvětil boji s pravými neštovicemi. Velká část jeho práce spočívala v rozšiřování materiálů do dalších částí světa. Hojně si se svými kolegy korespondoval a diskutoval o svém výzkumu. Během jeho života ale jeho práce nebyla docěněna. Alespoň, co se týče obyčejných lidí. Lékaři, vědci či britská vláda však na jeho vakcínu reagovali velmi pozitivně. A tak mu bylo v roce 1802 a 1807 uděleno britskou vládou nejdříve 10 tisíc následně 20 tisíc liber jako poděkování za jeho odvedenou práci.

Sílu vakcinace si uvědomovali i další hlavy států a lidé z vyšší společnosti. A tak byl Jenner během prvních let po vydání svých studií obdarován prstenem od ruské císařské královny. Poděkování se mu dostalo i od severoamerických indiánských náčelníků. Napoleon na jeho počest nechal razit zvláštní medaili a v Japonsku či Londýně mu nechali vystavět sochu. Stal se také lékařem krále Jindřicha IV.

Mezi obrovský koníček Jennera patřila příroda a především ornitologie. Právě o opeřencích během svého života vydal nejednu publikaci. Edward Jenner zemřel v roce 1823. O 30 let později bylo na Britských ostrovech vyhlášeno povinné očkování proti pravým neštovicím.

Zdroje:

1) Očkování proti neštovícím

2) Historie očkování proti neštovicím

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz