Článek
Mládí budoucí legendy
Ve druhé polovině 19. století bylo dnešní Polsko rozděleno mezi několik velmocí. Varšava, kde se Marie v roce 1867 narodila, patřila pod Ruské impérium. Již v mládí bylo patrné její extrémní nadání pro přírodní vědy a současně se účastnila aktivit polských nacionalistických skupin. I proto následně Varšavu raději opustila a přesunula se do Krakova, který spadal pod Rakousko-Uhersko.
V osmnácti letech začala pracovat jako vychovatelka dětí v bohaté rodině. Z vydělaných peněz platila své sestře studium medicíny. V té době také prožila nešťastný milostný vztah. I proto definitivně opustila Polsko a přestěhovala se v roce 1891 do Paříže. Jako vůbec první žena byla přijatá ke studiu chemie a fyziky na slavné Sorbonně. Během studií se seznámila se svým budoucím manželem, Pierrem Curie.
Objev radioaktivity
V roce 1896 publikoval Henri Becquerel objev jevu nazvaného radioaktivita. Marie, která v té době hledala téma pro svoji diplomovou práci, se rozhodla, že bude studovat radioaktivitu u jiných prvků než jen u uranu. Jako výzkumný materiál ji sloužil minerál zvaný smolinec. Jeho aktivita nemohla být vysvětlena pouze aktivitou uranu a Marie společně se svým manželem díky tomu objevili dva nové prvky: polonium a radium.
V roce 1903 byla manželům udělena Nobelova cena za fyziku společně s Henrim Becquerelem. Již to samo o sobě by z ní udělalo legendu. Pro Marii Curie to byl však jen začátek. Její manžel náhle zemřel v roce 1906 a ona od té chvíle pracovala na svých výzkumech sama. Soustředila se přitom na izolaci čistých radioaktivních prvků na Univerzitě v Paříži se v té době stala první ženou, která na ní kdy přednášela.
Další vědecká kariéra a mezinárodní sláva
V roce 1911 získala svoji druhou Nobelovu cenu, tentokráte za chemii. Oceněným objevem byla izolace čistého rádia. S takovými úspěchy nebylo příliš překvapivé, že pařížská univerzita vybudovala samostatný institut určený právě pro její výzkumy.
V době první světové války pak trochu změnila zaměření svého výzkumu a zapojila se do válečného úsilí. Věnovala se vývoji rentgenových přístrojů využitelných přímo v polních nemocnicích blízko fronty, díky kterým mohli lékaři lépe operovat zraněné vojáky, neboť snadněji nalézali kulky a šrapnely uvízlé v jejich tělech. Do tohoto výzkumu zapojila Marie Curie i svoji dceru Irene.
Ani v následujících letech nepřestala vést vlastní výzkumy, ačkoliv si již užívala statusů mezinárodní superhvězdy a přednášela a cestovala po celém světě. Ve Spojených Státech ji s maximálními poctami přijal prezident Harding a v té době zavítala také do Československa. Zajímavostí je, že právě z našeho území, konkrétně z Jáchymova, pocházel zmíněný smolinec.
Závěr života a smrt
Ve dvacátých a třicátých letech podporovala také výzkumy své dcery Irene a jejího manžela Frederica Joliota, které vedly k objevu umělé radioaktivity. Za tento objev v roce 1935 obdrželi Nobelovu cenu za chemii. Toho už se však Marie Curie nedožila, neboť zemřela v roce 1934 ve věku 66 let.
Chci ti také říci, že už nemám ráda slunce ani květiny. Bolí mě, jakmile je spatřím, a je mi lépe za pochmurných dnů, jako byl ten den, kdy jsi umřel. K pěkným dnům necítím nenávist jen proto, ze je mé děti potřebuji…
Příčinou jejího úmrtí byla tzv. aplastická anémie. Jedná se o onemocnění kostní dřeně způsobující nedostatek všech typů krevních buněk. S největší pravděpodobností byla u Marie Curie její příčinou radioaktivita. Práce s aktivním materiálem, jejíž rizika si v té době nikdo neuvědomoval, si zkrátka vybrala svoji daň.
Zdroje
1) Biografie Marie Currie Sklodowksá
2) Nobelova cena medailonek Marie Currie Sklodowské
