Příběh kata Mydláře: Jeho popravy na Staroměstském náměstí změnily českou historii

Historikové se domnívají, že se Jan Mydlář narodil v Chrudimi roku 1572 městskému písaři. Tato informace však není oficiálně potvrzená, neboť se nenašel žádný 100 % přesvědčivý důkaz. Všechny informace, které o Janu Mydlářovi víme, získali historikové z románu českého novináře Josefa Svátka nazvaném Paměti katovské rodiny Mydlářů v Praze, jenž vyšel poprvé v letech 1886-1889.

Jak již bylo řečeno, pocházel Jan z vážené a zámožné měšťanské rodiny. Nechodil tedy do obyčejné místní školy, ale mohl si dovolit hradit si studium na soukromé latinské škole. Jan také nastoupil na Univerzitu Karlovu, kde studoval fyziku, latinu, medicínu i další obory. Znal se osobně i s lékařem Janem Jeseniem, kterého později za účast na stavovském povstání popravil. Sám se však z osobních důvodů rozhodl univerzitu nedokončit.

Pravděpodobně si říkáte, jak se mohl vzdělaný člověk stát katem a rozhodovat o životě jiných. Jan se k této netradiční profesi dostal díky nešťastné a neopětované lásce. Janův strýc, Matěj Mydlář, vlastnil v Chrudimi mlýn. Měl dceru Dorotku, do které se Jan hluboce zamiloval. Dorota ale jeho lásku neopětovala a neměla o něj zájem. V době, kdy Jan ještě studoval na univerzitě se dozvěděl, že Dorota otrávila svého manžela Vaňuru, kterého si byla nucená vzít kvůli věnu a který byl oproti ní poměrně starý. Vlastně podobná zápletka jako s Maryšou od bratrů Mrštíkových. Dorota se k tomuto ohavnému činu přiznala pod hrozbou mučení tehdejšímu katovi Závišovi Matěhovi.

Mučena však byla stejně, aby se zjistilo, kdo jí pomáhal s přípravou jedu. Dvě „babky kořenářky“ byly odsouzeny spolu s ní a ještě téhož dne, kdy se k přípravě jedu přiznaly, byly upáleny. Dorota byla odsouzena taktéž k trestu smrti. Měla být zaživa zahrabána pod šibenici. Jan byl ochotný kvůli Dorotě riskovat mnohé. Odešel kvůli ní z univerzity, na nic nečekal a vydal se na cestu. Chtěl jí zachránit a uprchnout s ní, co možná nejdále. Nebyl k ní však vpuštěn, a tak se vnutil starému katovi Matěchovi jako učeň. Chtěl být přítomen Doroty popravě, aby jí těsně před zahrabáním stihl zachránit a utéci s ní. Janova láska byla tak silná, že mu nevadilo ani stát se všemi opovrhovaným katem a svým způsobem zahanbit rodinu. Zachránit se mu jí však nepodařilo a co hůř, nebylo již cesty z učení zpět. Jednou kat, vždycky kat.

Jana si jako svého zástupce vyhlédl staroměstský mistr popravčí Václav Jaroš. Jan tedy bydlel ve staroměstské katovně a pracoval pod mistrem Jarošem. Byl velmi pilný, pracovitý a svědomitý. Nedlouho po smrti mistra Jaroše se Jan Mydlář stal staroměstským mistrem popravčím. Být spatřen bez své kápě znamenalo pro kata zostuzení. O jedno takové se postaral Jan Jesenius, když předváděl svou veřejnou pitvu. Jan Mydlář byl při pitvě mylně považován za šlechtice a následně byl vykázán. Od té doby usilovně pracoval na tom, aby prestiž tohoto povolání pozdvihl výše a přesvědčil lid, že kati nejsou žádná spodina společnosti.

Jan Mydlář musel vykonat trest smrti na odsouzencích, kteří se zúčastnili stavovského povstání, které vyvrcholilo bitvou na Bílé hoře. Dne 21. 6. roku 1621 byli vzbouřenci sťati přímo na Staroměstském náměstí. Mezi nimi byl i již zmiňovaný lékař Jan Jesenius, kterému byl před stětím také vyříznut jazyk. Tři odsouzení byli také oběšeni. Tato událost vstoupila do dějin také jako staroměstská exekuce nebo poprava 27 českých pánů. Po této popravě stoupla Janovi popularita a už se na něj nenahlíželo jako na spodinu. Stal se váženým občanem, kterého si oblíbil také král Rudolf II.

Jan se lásky nakonec dočkal. Manželky měl za svůj život dokonce dvě. Jeho první žena se jmenovala Alžběta a porodila mu syna Jana Václava a dceru Magdalénu. Druhou ženou se mu po Alžbětině smrti stala Kateřina. Vzhledem ke svému nízkému věku Jana Kateřina přežila a později se i znovu vdala.

Jak léta plynula, Jan zjistil, že se blíží jeho konec. Při popravách už musel mečem udeřit i víckrát a byl již velmi vysílen. Často jej musel střídat jeho nástupce, syn Jan Václav Mydlář. Posledních pár let svého života Jan už trávil jen v prostředí domova. Zesnul pravděpodobně v březnu roku 1694. Dožil se tedy úctyhodných 92 let. Svým dětem zanechal úctyhodné dědictví, jelikož za katovskou práci se velmi dobře platilo.

Jan Mydlář rozhodně nebyl chladným a bestiálním mužem. Byl to vzdělaný a slušný člověk, který byl schopen také hluboké lásky. Dokázal pozdvihnout katovskou profesi až na takovou úroveň, že nebyli vnímáni společností tak negativně a byli naopak velmi uznáváni. Popravy vykonával rychle a snažil se, aby nikdo dlouho netrpěl. A co se týče Jana Jesenia, zde platí přísloví, že karma je zdarma. Zesměšnil svého přítele a o pár let později mu to přítel vrátil popravou

Zdroje

1) JAN MYDLÁŘ – Stručný životopis, mýty & fakta: http://www.hrdelnipravo.cz/katove-a-jejich-pacholci/popravci-v-praze/jan-mydlar.html

2) Pražský kat Jan Mydlář: http://otta.cechove.cz/kat-mydlar.htm

3) Paměti katovské rodiny Mydlářů v Praze: https://www.databazeknih.cz/knihy/pameti-katovske-rodiny-mydlaru-v-praze-110072

4) Nejslavnější český kat: Co víme o Janu Mydlářovi?: https://www.stoplusjednicka.cz/nejslavnejsi-cesky-kat-co-vime-o-janu-mydlarovi#google_vignette

5) Poprava 27 českých pánů? Většina mrtvých ale byla z řad pražského měšťanstva: https://plus.rozhlas.cz/poprava-27-ceskych-panu-vetsina-mrtvych-ale-byla-z-rad-prazskeho-mestanstva-8527082