Článek
Fritz Haber se proslavil jako fyzikální chemik. Jedná se o mezioborovou vědu využívající metody fyziky, které aplikuje na předměty chemie, zaměřuje se především na zkoumání makroskopických vlastností látek (vlastností viditelných pouhým okem).
Rodina – základ života
Na svět přišel 9. prosince 1868 v Breslau, dnes město najdete na mapě jako Vratislav. Můžeme říci, že již od narození byl dítě Štěstěny, narodil se totiž do bohaté židovské rodiny, která se ve městě těšila značné úctě. Otec Siegfried Haber obchodoval s barvivy a farmaceutickým zbožím. Matka Paula bohužel zemřela krátce po porodu, což neblaze zasáhlo do vztahu otec-syn, otec prý synovi smrt manželky dával za vinu a nikdy mu ji neodpustil. Fritz se mohl věnovat studiu, nejprve na gymnáziu, poté na univerzitě. Zajímal se o matematiku, poezii a filozofii. Nejvíce jej však očarovala chemie. Vznikla tak osudová láska na celý život. Proč zrovna chemie? Byl na ní založen rodinný byznys, prakticky s ní vyrůstal. Na druhém místě byla fyzika. U strýce Hermanna, liberálně smýšlejícího vydavatele místních novin, našel zázemí pro první pokusy.
Chemie, nebo fyzika? To je, oč tu běží!
Vzdělání získal na gymnáziu, to jsme již zmínili. Zajímavostí je, že se jednalo o humanitně zaměřené gymnázium, které preferovali studenti z židovských rodin. Po maturitě jeho kroky nesměřovaly do učení, jak si přál otec, ale na Fridrichovo-Vilémovu univerzitu, dnešní Humboldtovu. Pochopitelně obor chemie a fyzika. Dále prošel studiem v Heidelbergu a na Technické univerzitě v Berlíně, kde se věnoval organické chemii. Stále se ale nedokázal rozhodnout, jestli se bude věnovat pouze chemii, nebo fyzice.
Po dokončení studií se vrátil domů. Podlehl otcovu nátlaku, poznatky chtěl uplatnit v drogistickém oboru nebo chemickém průmyslu. Při svých pokusech se ovšem setkal s neúspěchem. Tuto nedokonalost toužil odstranit studiem průmyslové chemie. Bez úspěchu, nebyl přijat. Proto z praxe přešel k teorii do laboratorního prostředí. Zakotvil na Technické univerzitě v Karlsruhe. A zazářil. Nejen jako fundovaný odborník, ale také jako pedagog. Kariéra se rozjíždí naplno, habilitoval se, získal post mimořádného, posléze řádného profesora. Psal se rok 1898. Přednášky údajně dokázal obohatit o vtip a herecké představení. V roce 1911 se stal ředitelem Institutu císaře Viléma v Berlíně. K jeho přátelům patřila celá řada významných osobností, jmenujme především Alberta Einsteina, z něhož se stal rodinný přítel a Fritz dokonce působil jako prostředník mezi manželi Einsteinovými. Byl zarytý vlastenec a toužil sloužit své zem. Nezastavil jej ani sílící antisemitismu.
Do Institutu císaře Viléma v Berlíně se v pozdějších letech vrátil
Ať žije amoniak! Ať žije více lidí na planetě!
Přelomový objev v kariéře učinil na samém počátku 20. století. Katalytická syntéza čpavku. Vědec Carl Bosch pak metodu přetvořil tak, aby byla použitelná v průmyslovém měřítku. Tím se zajistila výroba dostatečného množství dusíkatých hnojiv, čímž pochopitelně vzrostly výnosy plodin a vyrobilo se více potravin. Zkrátka vše souvisí se vším. Geniální badatel pomohl odvrátit světový hlad.
Poté do života renomovaného vědce zasáhla první světová válka, mohl si splnit sen a sloužit vlasti i jinak než „jen“ na univerzitním poli. Naplno se projevil jeho patriotismus a nesmírná touha pomoci milovanému Německu k vítězství za jakoukoli cenu. Co znamenal Haberův přínos válečné taktice? Chemické zbraně. Chemické zbraně podle něj měly zastrašit nepřítele a konečně vyřešit neřešitelnou, nekonečnou zákopovou válku (válečná taktika, také nazývaná jako sitzkrieg, tedy válka v sedě či podivná válka, založená na útocích ze zákopů). Armádnímu velení nabídl, aby vyzkoušeli plynný chlór přímo na bitevním poli.
Myšlenka byla ihned uvedena do praxe. Poprvé v dějinách válek použili bojový plyn! Stalo se tak 22. dubna 1915 na západní frontě u belgického města Ypres. Na šestikilometrovém úseku bylo vypuštěno 167 tun chloru. Výsledek byl skvělý, armáda nadšená, Haber povýšen na kapitána. Později se ukázalo, že chemické zbraně dokážou zneškodnit hodně vojáků, ale tento typ zbraní nezůstal pouze v rukách Němců, do bojů je zařadila také Dohoda, což opět vedlo k patové situaci na frontě. Jaký je závěr? Válka pokračuje stále, Němci výrazných úspěchů nezaznamenali.
Soukromá vichřice
Rok 1915 znamenal pro Fritze profesní úspěch, avšak těžkou životní ránu. Manželka Clara, též inteligentní dáma, jedna z prvních žen, které v Německu získaly titul PhDr., spáchala v tomtéž roce sebevraždu. Příčin zoufalého činu bylo několik. Jednak rodinné genetické zatížení v podobě deprese, jednak měl vědec flirtovat s jistou Charlottou Nathanovou, a údajně se nedokázala smířit s manželovými aktivitami během války. Život si vzala v den, kdy manžel v ochranné chemické uniformě vlastního designu oslavoval chlorový úspěch a povýšení. Zatímco Fritz tvrdě spal pod vlivem vlastního koktejlu léků na spaní, Clara v sobě našla sílu a uštědřila si dva výstřely z manželovy pistole. Našel ji jejich třináctiletý syn. Haber se oženil podruhé. Světe div se, vzal onu Charlottu Nathanovou. Ovšem ani druhé manželství neskončilo „happy endem“, s Charlottou se roku 1927 rozvedli. Osobní život korespondoval s tím profesním – pokus-omyl, výbuch. Prý prohlásil o ženách, že jsou jako motýli, že může obdivovat jejich barvu a třpyt, ale dál se nedostane.
Cesta na vědecký Olymp
V roce 1919 získal Nobelovu cenu za chemii za rok 1918 za syntézu čpavku z jeho prvků. Porota zcela opomenula nedávnou vojenskou minulost a lví podíl na rozvoji chemických zbraní. Zato vypíchli Haberovu zásluhu v zemědělství. Dočkal se nekonečné slávy.
Co je zajímavé, ve vývinu chemických zbraní pokračoval i po válce, a to až do roku 1933. Výrobní linky se přesunuly, sloužily k výrobě pesticidů. Jedním z nich byl i Cyklon B. Jaká ironie osudu. Chemik židovského původu a nechvalně proslavený plyn… Pochopitelně nacistům ležel Fritz těžce v žaludku. Mimo jiné odmítl uplatnit rasové zákony a nechtěl z ústavu propustil zaměstnance židovského původu. Raději rezignoval.
Dojemný závěr života
Poslední šťastné okamžiky prožil v Cambridge, kde se snažil obnovit vědecké vztahy mezi Británií a Německem po první světové válce. Sepsal zde i poslední vůli. Po těžké nemoci zemřel 29. ledna 1934 při průjezdu Basilejí, když se chystal do Švýcarka na zdravotní dovolenou. Na základě jeho poslední vůle byly ostatky manželky Clary exhumovány a uloženy vedle Fritze. Odpočívají vedle sebe v Basileji.
Byl vědec tělem i duší. Všestranný badatel ochotný naslouchat problémům lidstva, přístupný, zdvořilý gentleman. Jako skvělý manager a organizátor dokázal vést vědecký ústav i výzkumný tým. Jeho odkaz je inspirací i pro současné vědecké pracovníky.
Zdroje
1) Pomáhal živit svět i dusit vojáky v zákopech: chemik Fritz Haber
2) Fritz Haber: Biographical
3) Fritz Haber
