Článek
Na gynekologii se stále častěji objevují nejrůznější poplatky. Zahlcení lékaři často vstupním poplatkem podmiňují už přijetí pacientů, respektive pacientek do své péče. Zpoplatněno pak bývá i preventivní vyšetření. Lékaři to odůvodňují administrativním a časovým zvýhodněním.
Součástí tak mohou být i služby, jako je připomenutí termínu prevence emailem, zasílání výsledků formou SMS, pojišťovnami nehrazené vyšetřovací pomůcky nebo prodloužená pracovní doba do večerních hodin. Z příspěvků svých pacientek však nezřídka lékaři hradí přímo režijní náklady spojené s provozem pracoviště. I na lékaře dopadá totiž drtivá síla inflace.
Součástí vyšetření pak může například být i doplatek za gynekologická zrcadla. Pro vyšetření lze sice použít ta kovová, která hradí pojišťovna. Ta se však musejí pro další pacientku samozřejmě řádně sterilizovat speciálním přístrojem. Který ale znamená navýšení celkových nákladů na provoz ordinace. Jednorázová zrcátka jsou vyrobena z plastu a pro pacientku je jejich zavádění příjemnější, jelikož nestudí.
Pro vyšetřujícího je jejich užití také výhodnější. Jsou průhledná a dávají tedy šanci na lepší diagnostiku. Stejně tak jsou samodržící. Komfortnější je jejich užití při odebírání cytologie a zejména při provádění kolposkopie. V konečném důsledku se tak zkracuje i čas potřebný pro vyšetření.
Zdravotnictví kolabuje, lékaři dělají, co mohou
Připlatit si můžete i za celou další škálu nadstandardních služeb, jako je HPV DNA test, který je přesnější než běžná cytologie a může včas odhalit zhoubný nádor děložního čípku. Stejně tak se může žena coby samoplátce vydat na vyšetření prsou, ať už ultrazvukem nebo mamograficky.
Ze zdravotního pojištění je mamograf hrazen ženám nad 45 let věku a ultrazvukové vyšetření až od 40 let věku. Rakovina prsu se přitom mladým ženám rozhodně nevyhýbá. Statistiky Komplexního onkologického centra v Novém Jičíně, což je pracoviště poskytující komplexní diagnostickou a léčebnou péči o pacienty s onkologickým onemocněním, uvádějí, že rakovina prsu postihuje i pacientky okolo 20. roku věku.
Je tak zcela očividné, že lékaři jednoduše usilují o zkvalitnění služeb pro pacientky. Navíc se snaží v přetíženém zdravotnictví snížit časovou a administrativní zátěž, která je na ně kladena. A musí se tak bránit i cestou, která pochopitelně až tolik výhodná pro samotnou pacientku není.
Poplatky totiž mohou řádově dosáhnout značné výše v řádech i tisíců korun. V případě, že se tak ženám takováto praxe nelíbí, je řešením se obrátit na svou pojišťovnu. Je totiž důležité si uvědomit, že tuzemský zdravotní systém má svoje limity a je tak nutné začít s jeho důkladnou reformou.
Trestat bychom za nefunkčnost systému neměli ty, kteří jsou pouhými vykonavateli opatření, o nichž rozhodují zcela jiní lidé. Klíčový problém navíc tkví v tom, že přenastavit systém nelze, dokud v něm nebude dostatek lidí. Na lidském faktoru je medicína bytostně závislá.
Lékařů v Česku je jednoduše málo a jedná se o dlouhodobý problém, který potvrzují i statistiky. Potíže spočívají hlavně v primární péči, kam spadají lékaři praktičtí a také gynekologové. I tito pracovníci jednoduše stárnou a odcházejí do důchodu. Mladí absolventi je nestíhají nahrazovat, zhruba 12 let totiž trvá, než se dostanou do praxe.
Jak dostat do zdravotnictví více odborníků
V některých regionech je navíc situace výrazně horší než v jiných. Typicky se to týká zejména oblasti pohraničí. Lékařské stavy přitom vlastně jen kopírují obecný demografický vývoj, který je logický: Také lékaři jsou „jen“ lidé a jejich osobní a profesní život se odvíjí od obdobných pilířů jako u jejich pacientů.
Potřebují školy a školky pro své potomky, funkční dopravní infrastrukturu, obchody, ale třeba i zaměstnání pro svého partnera či partnerku. Ne vždy se totiž jedná o rodiny, kde ve zdravotnictví působí oba rodiče. Ostatně skloubit s péčí o potomky pracovní uplatnění matek je náročné pro řadu žen i v mnoha jiných profesích. A v případě abnormálního pracovního vytížení dvou lékařů je často velice obtížné až nemožné prostor pro rodinu najít.
Nemůžeme se tak příliš divit tomu, že nejen gynekologům, ale ani praktickým lékařům či pediatrům se do zapadlých regionů bez funkčních služeb jednoduše příliš nechce. Typický uchazeč o studium medicíny navíc pochází z velkých měst, jako je Praha či Brno. Nebo se tu alespoň po studiích rozhodne zakotvit, často si již najde partnera a vybuduje zázemí a sociální vazby. Řešit podobný problém někdejšími socialistickými umístěnkami, jimiž se někteří internetoví diskutéři dodnes zdařile ohánějí, jednoznačně postrádá význam. Lékařů a dalších odborníků ochotných za těchto podmínek vstoupit do systému by kvůli tomu ještě ubylo.
Lékařům navíc přibývá administrativy. Oč více času potom stráví vypisováním nejrůznějších podkladů, o to méně času se logicky mohou věnovat pacientům. Do zdravotnické administrativy přísluší široké spektrum výkonů, jako je práce se zdravotnickými registry, statistickými hlášeními, vedení zdravotnické dokumentace, vykazování zdravotní péče a další.
Faktem, že medicína je poslání, bychom se tedy neměli snažit zakrýt bezmála otrocké pracovní podmínky lékařů a dalších zdravotnických pracovníků. Pakliže bychom si jich vážili, tím spíše bychom si naopak museli uvědomit, že v jejich rukou se nachází zdraví a často i životy druhých. Lékař přetížený je náchylný k chybování. A ve zdravotnictví se pouhá jediná chyba může stát zcela osudovou.
Zdroje
