Článek
Narcistická porucha osobnosti se projevuje především trvalou potřebou grandiozity, obdivu od druhých a nedostatkem empatie. Takový jedinec sám sebe považuje za výjimečného a vyznačuje se vysokým sebevědomím. Sní o nebývalých úspěších, neomezené moci nebo ideální lásce.
Svým okolím jsou tyto osoby považovány za arogantní a sebestředné. Vůči ostatním se chovají povýšeně a jejich chování je pro lidi kolem devalvující. Ve skutečnosti trpí přitom podle odborníků silnou vnitřní nejistotou, přičemž pocity méněcennosti jsou většinou nevědomé. Závidí ostatním nebo se domnívají, že druzí závidí jim.
Popisována bývá narcistická porucha osobnosti jako neléčitelná patologie. A to primárně proto, že narcista se jednoduše léčit nemá zájem. Sám v sobě problém zpravidla nevidí. Tato patologie vzniká už v útlém dětství vlivem okolního prostředí a výchovou.
Kdo je sociopat
Sociopatie je definována jakožto abnormální chování daného jedince vůči okolnímu prostředí. U dotyčného tak dochází k systematickému porušování předpisů a norem, což může vygradovat až na úroveň střetů se zákonem. Sociopat se projevuje zvýšenou agresivitou i neschopností budovat úzké vztahy.
Zpravidla tyto osobnosti postrádají ohleduplnost k jiným lidem, netrpí studem ani výčitkami svědomí, typické je pro ně manipulativní chování. Sociopata je však poměrně obtížné poznat a odhalit už na první pohled. Může na sebe navíc vzít i jakoukoli osobnost.
Sociopaté se podobají psychopatům. Rozdíl však spočívá v tom, že psychopatie je psychologická porucha, která vznikla v důsledku narušení vývoje mozku. Sociopatie se rozvíjí až následkem psychického či fyzického zneužívání či prožitého traumatu. Psychopaté jsou ve výsledku zcela emocionálně prázdní, kdežto sociopaté jsou schopni v minimální míře emoce cítit.
Jaký je rozdíl mezi narcistou a sociopatem
Obecně lze říci, že se jedná o podmnožinu téhož. Tyto dvě osobnosti mohou tedy vykazovat některé shodné rysy. Zároveň se i v určitých ohledech liší. Sociopat se řadí mezi narcisty, ne každý narcista je ale zároveň sociopat.
Oba mohou být okouzlující, inteligentní, svůdní a úspěšní. Sdílejí podobné charakteristiky i na základě toho, že mají nedostatek empatie, jsou nespolehliví, sebestřední, neupřímní, nečestní a potřebují nad svým okolím získávat kontrolu. Vykazují rovněž určitý pocit, že mají na uspokojení svých požadavků jednoduše nárok. Za své chování odmítají nést zodpovědnost. Postrádají morálku a z toho, jak se chovají, rozhodně nebudou mít výčitky.
Sociopat může být ovšem rafinovanější a mnohem více manipulativní. Chová se daleko vypočítavěji. Nikterak nebere ohled na to, jaké blaho nebo bolest způsobí lidem okolo sebe. Narcisté se liší tím, že jejich činy jsou obvykle zaměřeny na vlastní prosazení a jakákoli újma způsobená druhým je důsledkem toho, že sledují nějaký cíl. Sociopat s vámi bude manipulovat klidně pouze pro zábavu.
Také může být svého druhu „línější“ a spíše se vás bude snažit ošidit, okrást, podvést nebo finančně využít. Narcista se sice k vykořisťování dokáže uchýlit rovněž, na druhou stranu je ale schopen i tvrdě pracovat kvůli tomu, aby dosáhl zamýšleného cíle. Narcista se potřebuje „nasytit“ obdivem svého okolí. I když se tak snaží splnění svých tužeb docílit za každou cenu a všemi dostupnými prostředky, více ho zajímá, co si o něm myslíte.
Obě poruchy se navíc mohou snoubit. Jestliže konkrétní osoba vykazuje silné znaky narcismu, ale také lže a je agresivní, s největší pravděpodobností se u ní projevuje rysy obou poruch. Také se tento stav v psychologii označuje jako maligní narcismus.
Proč nás tyto osobnosti přitahují a jak se ubránit
Obecně lze říci, že narcista i sociopat mohou být velmi přitažlivými osobnostmi. Velmi dobře se proto tyto typy dokáží uplatnit i ve veřejném životě. Vynikají v politice, jelikož dokáží, jednoduše řečeno, strhnout davy.
Narcisté mimořádně zveličují své úspěchy a okouzlují okolí zcela grandiózními nápady. Sociopat spíše lže a je také schopen vám až vyhrožovat. Narcistům chybí empatie a sociopatům lítost. Zároveň jsou narcisté i sociopati velmi zdatní v neustálém stěžování si na to, že s nimi bylo zacházeno nespravedlivě. Díky tomu jsou schopni si vybudovat poměrně širokou základnu zastánců, kteří jsou ochotni je bránit a určitým způsobem za ně bojovat. Všimnout si můžete i toho, že hodně mluví.
To stále není pro řadu lidí varující. Za pomyslnou červenou vlajku už lze považovat to, když si například u politika, mezi nimiž existuje řada narcistů i sociopatů, lze všimnout sklonů k tomu obviňovat druhé nebo smýšlení v extrémech ve stylu „všechno, nebo nic“. Typické jsou pro ně také nezvládnuté emoce.
Z dlouhodobého hlediska jsou obě tyto osobnostní kategorie velmi škodlivé. Jedná se o konfliktní osobnosti. Jak už vyplynulo z předešlých řádků, nemůžete jejich toxické chování změnit. Můžete ale změnit vlastní přístup k nim. Věnujte se proto primárně budování zdravého sebevědomí a nastavení přiměřených hranic ve vzájemném vztahu. V případě politiků může jejich preferování vést dokonce až k rozdělení společnosti. Zde je jedinou účinnou „zbraní“ včasné rozpoznání a ignorace.
Zdroje
