Článek
Veřejná prezentace hudby byla dekády pod kontrolou komunistické strany, která velmi přísně na hudebníky dohlížela. Státní cenzura bedlivě sledovala i obsah písní. Hudební skupiny, které chtěly veřejně vystupovat, musely podstoupit zkoušky před komisí, která posuzovala, zda daná hudební skupina smí nebo nesmí veřejně.
Toto klima se ale mělo brzy změnit. Rozpad Sovětského svazu, vynález webu a v tuzemsku také počátek vysílání TV Nova, což byla první česká celoplošná soukromá televizní společnost. To je jen krátký výčet událostí, které formovaly společnost té doby. A ovlivnily i hudební vkus.
V té době především dozníval bigbít, expanzi zažil rap, popová hudba komerčního rázu, z níž se stal svého druhu spotřební prvek, ale také hudba elektronická. Hudba 90. let byla, co se týče hudebních stylů, velmi rozmanitá. Nejčastěji se objevovaly kromě rapu i různé varianty rocku nebo alternativní hudby. Velmi populární se staly hudební žánry jako techno (dance nebo také house music), hip hop, grunge, alternativní rock atd. Od 90. let do pop music proniká i vliv rapu a hip hopu.
Ještě v letech 1988 a 1989 byly pronásledovány některé undergroundové a alternativní proudy, především punk. Docházelo však postupně k určitému uvolňování. Rozdělení federativní republiky přineslo řadu dalších politických, společenských či hospodářských změn. Etapa sametové revoluce tak znamenala svobodu, volnost, uvolnění. České kultuře se doslova otevřel svět, což platilo i pro jednotlivé umělce. Svůj největší boom zažil na začátku 90. let začal také český videoklip.
Mizí underground a hudba se stává předmětem podnikání
Karel Gott během revolučních dnů zpíval s největším představitelem undergroudu Karlem Krylem státní hymnu. Mnozí z toho měli velmi ambivalentní pocity. Šlo však o symbol toho, že dělení kultury na underground a hlavní proud skončilo.
Vydávání oficiálních nosičů bylo v zemi vedené funkcionáři komunistické strany dlouhodobě výhradní záležitostí státem řízených institucí. Monopol na vydávání hudebních děl tak držela společnost Supraphon a od roku 1966 na území tehdejšího Československa začalo působit i vydavatelství Českého hudebního fondu Panton, které se ve větší míře specializovalo na menšinové žánry.
Éra 90. let tak přinesla i svobodné možnosti pro podnikatele, kteří si mohli zakládat vlastní vydavatelství. Již v březnu 1990 na trhu existovalo celkem 11 vydavatelů (Supraphon, Opus, Panton, Československý rozhlas, Gramofonové závody, Bonton, Monitor, Multisonic, Globus International, Edit, Artia).
Dříve režimem potlačovaní umělci se najednou ocitli v centru zájmu. A objevila se i řada nových jmen. Hudební fanoušci si mohli užívat hity Sinéad O’Connor, Nirvany, The Offspring, Aerosmith nebo The Fugees. Česká hudební scéna navíc nezůstala ochuzena ani o vystoupení krále popu Michaela Jacksona. Později se na hudební scéně objevila i zpěvačka Britney Spears. Značný vliv na podobu globální pop music měla v 90. letech minulého století švédská hudební scéna. Zrodila se tak mimo jiné i slavná skupina Ace Of Base.
Normalizačním umělcům vyrůstá konkurence
S hudebními novinkami seznamovala posluchače především televize. Vzpomínky pamětníků lemuje také hudební hitparáda Eso, která se vysílala v letech 1994 až 2009 na TV Nova. Tím se stala jedním z nejdéle vysílaných pořadů této televizní stanice. Nebývalou popularitu vedle prezentovaných hvězd zažila i jeho moderátorka Tereza Pergnerová, která se pro své energické vystupování a pozdrav „Čágo bélo, šílenci!“ stala idolem teenagerů.
Zcela se ze scény neztratili ani dříve etablovaní domácí umělci jako Karel Gott, Helena Vondráčková, Michal David, Hana Zagorová, Václav Neckář, Marie Rottrová, Dalibor Janda, Marika Gombitová, Miroslav Žbirka dosáhli v socialistickém Československu nebývalé popularity. Paradoxně však v 90. letech zažili dočasný ústup ze slávy.
Ten ale netrval dlouho. Postupem času tak vedle světových hvězd začínají kralovat i domácí jména. K nejpopulárnějším umělcům domácí scény se tak zařazují Lucie Bílá, Karel Gott, Petr Janda se skupinou Olympic. Objevují se ale i nové tváře jako Monika Načeva, Daniel Landa, Kamil Střihavka, Daniel Hůlka. Ti vystupují především v muzikálech.
Svůj vzestup ale v 90. letech zažívají i alternativní a rockoví umělci. Na scénu tak přicházejí i kapely jako Kabát, Tři Sestry nebo Mňága a Žďorp. Tři Sestry pak prosluly svými punkovými hity, které rezonují mezi posluchači dodnes.
Zdroje
