Článek
Mezi jídelnami i v jednom městě byly často propastné rozdíly. Sice platily pro všechny stejné normy, ale záleželo na šikovnosti a známostech vedoucích jídelen, protože ani pro děti nebylo dostatek kvalitních potravin. Oficiálně socialistický stát tvrdil, že školní jídelny jsou zásobovány přednostně, ale realita byla často úplně opačná. Jako všude v socialistickém Československu to bylo o známostech a někdy i o úplatcích. Špatně placené kuchařky si vylepšovaly životní úroveň taškami jídla, které si nosily domů. Sice to byla v podstatě krádež, ale nikdo to moc neřešil.
Suroviny a vybavení na zoufalé úrovni
Nemálo jídelen tak mělo na jídelníčku pár stále se opakujících jídel, protože na nic jiného nesehnaly suroviny. V pátek se obvykle končilo UHO, tedy univerzální hnědou omáčkou, protože kuchařky ze zbytků udělaly něco jako guláš, jen se to označilo za nějakou specialitu. Aspoň v jídelníčku to vypadalo dobře, ale k jídlu to moc nebylo. Běžné bylo používání různých polotovarů a dochucovadel, na kvalitu se nehledělo. Hlavně, aby toho bylo dost na přidání pro věčně hladové puberťáky. Ovšem když byly jednou za rok řízky, na přidání nebylo nikdy.
Naprostý nedostatek byl nejen kvalitního masa, ale také ovoce a zeleniny. Citrusy se ve školních jídelnách vyskytovaly jen velmi vzácně. Nejčastěji děti dostávaly nepříliš kvalitní jablka, nebo přeslazené ovocné kompoty. Také zeleniny bylo minimum, saláty byly spíše vzácností a každý měl nárok jen na malou mističku. Brambory byly občas zapáchající hnus, který se nedal jíst. Ale za to kuchařky skutečně nemohly. Vařily jen to, co jim bylo dodáno. Stěžovat si na socialistické zemědělce, že vypěstovali blaf, to opravdu nešlo. Příště by jídelna nedostala brambory žádné.
Stejně zoufalé bylo vybavení jídelen. Omlácené hliníkové nebo olámané plastové tácy nebudily důvěru, stejně jako popraskané talíře a hliníkové příbory. Nic jiného ale nebylo k sehnání. Kuchyňské vybavení se s tím současným vůbec nedalo srovnat. Když se něco rozbilo, na opravu se čekalo dlouho a záleželo jen na řemeslníkovi, zda se mu bude chtít improvizovat a nějak nahradit chybějící součástky, nebo zda kuchařky nechá třeba bez kuchyňského robota. Rozvrzané židle a plastové ubrusy spolu s umělými květinami na výzdobu – to byla socialistická stravovací oáza pro školáky.
Více jídel na výběr? Zapomeňte!
To, co je dnes běžné, si tehdy děti dopřát nemohlo. Šlo zakoupit jen jedno předem oznámené jídlo. Pokud ho někdo nejedl, měl smůlu, byl hlady. I když měl oběd objednaný, radši do jídelny nešel, protože když už tam vstoupil, sníst to musel. Na dojídání dohlížel učitelský dozor. Nutnost dojídat i to, co normálně dítě nejedlo, tak v mnohých vypěstovala k danému pokrmu doživotní odpor. Dali byste si drožďovou polévku nebo dršťkovku s oslizlými nerozkousatelnými dršťkami? Nebo rozvařená kolínka s podivnou omáčkou se stopovým výskytem masa? Já ne.
Neexistovaly žádné salátové bary ani nic jiného, co by dětem jídlo zpestřilo. Ano, byly sice moučníky, ale často to byly takzvané „suché buchty“, tedy lehce dusivé pečivo nevalné chuti i vzhledu. Jenže co vykouzlit, když skoro v každém receptu bylo něco, co se právě nedalo nikde koupit? Nějaká zdravá výživa? Na to se za socialismu hrálo maximálně ve stranických hlášeních. Typické naopak bylo hovězí tvrdé jako beton, které se nedalo sníst ani po dlouhém vaření a důkladné snaze o rozkousání. Vzpomínám také na zásadně doslova rozpatlanou rýži, servírovanou mohutnou kuchařkou, které nebylo radno odporovat. Špitnout, že chci málo, šlo jen občas.
Naši potomci dnes netuší, jak moc se školní jídelny změnily. A bohužel si kvalitnější stravy moc neváží, což je škoda. Možná by nejen dětem prospěl návrat do socialismu na jeden jediný týden. Snad by pak mnoha lidem došlo, jak moc se máme v současnosti dobře.
Zdroje:
1) Nová doba v jídelnách – 30 let poté
https://jidelny.cz/nova-doba-v-jidelnach-30-let-pote/
2) Největší blafy socialismu: Omáčka UHO nebyla ve školních jídelnách to nejhorší. Pamatujete?
https://www.poznatsvet.cz/historie/blafy-jidelny-socialismus/
3) Školní jídelna
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0koln%C3%AD_j%C3%ADdelna
