Článek
Kauza Mostecké uhelné je největším tuzemským privatizačním sporem. K řešení dospěl až nedávno, tresty začaly padat teprve v druhé dekádě nového milénia. Celý skandál přitom vypukl už v 90. letech. Dnes se původní subjekt již jmenuje Czech Coal, založen však byl v roce v listopadu 1993 spojením bývalých státních důlních podniků Komořany, Ležáky a Hlubina.
Jeho většinový podíl byl privatizován v rámci druhé vlny tzv. kupónové privatizace. Ta do Československa přišla v době, kdy bylo nutné provést ekonomickou transformaci z někdejšího plánovaného hospodářství. Kladla si za cíl převést do soukromých rukou velkou část státních firem, převážně těch, které nebyly efektivně spravované.
V kuponové privatizaci prodal majetek za více než 360 miliard korun. Zároveň se tím ale otevřel prostor pro četné podvody. Během „kupónovky“ došlo k vytvoření fondů, z nichž některé skončily tunelováním a finančními machinacemi. Nešlo ale jen o fondy, jak dokazuje právě i případ Mostecké uhelné společnosti.
České orgány vyšetřování kauzu nejprve třikrát odložily s tím, že k trestnému činu nedošlo. V roce 2012 bylo trestní stíhání v této věci zahájeno počtvrté, když byl případ přidělen Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci. A to už v květnu 2017 vidělo celou situaci jinak.
Případ se projednával opakovaně, škoda přesáhla 3 miliardy
Obžaloba v celém případu tvrdila, že bývalí manažeři tohoto subjektu Antonín (Antonio) Koláček, Jiří Diviš, Marek Čmejla, Petr Kraus a Oldřich Klimecký ovládli těžební společnost za její vlastní finanční prostředky. Při nákupu podílu ve firmě, který původně vlastnil Českou republiku, totiž cíleně zatajil, že již získal přes polovinu akcií prostřednictvím jimi ovládaných společností.
Tehdy měli podle obchodního zákoníku veřejně odebírat akcie za 615 korun za kus, což neučinili a záměrně vyčkali, až cena akcií klesla. A zároveň došlo k tomu, že od státu odkoupili příliš levně zbylý menšinový podíl. Akcie odkoupili přes firmu Investenergy za 159 korun za kus. V konečném důsledku České republiky vznikla tímto jednáním škoda přes 3,2 miliardy korun.
Klimecký byl označen za organizátora celého podvodu. Bývalý náměstek ministra průmyslu Robert Sýkora měl pak u soudu vysvětlovat údajné přijetí úplatku. V kauze navíc měly být obviněny ještě další dvě osoby. Nicméně Luboš Měkota zemřel, došlo k tomu náhle v roce 2013. Lobbista Pavel Musela byl zbaven svéprávnosti. V roce 2008 prodělal úraz. Mluvilo se o možném pokusu o vraždu, Muselův přítel Luboš Novotný, který byl v inkriminované době s ním, však tvrdil, že spadl z posedu a úmysl se nikdy nepotvrdil. Osudný okamžik však zanechal na muži trvalé následky, někdejší lobbista trpí podle znalců poruchou osobnosti. Jeho opatrovníkem se oficiálně stala dcera Karolíny.
V kauze Mostecká uhelná se tak nakonec řešil jen zbývající pětice. Složitost případu spočívá podle žalobce především v tom, že trestná činnost probíhala prostřednictvím komplikované struktury zahraničních společností se sídlem především ve Švýcarsku, v ostrovním státě Man a v jiných rájích nebo v zemích.
Peníze státního podniku tehdy skončily na švýcarských kontech manažerů Mostecké uhelné. Případ řešila i švýcarská justice. České soudy musely proto rovněž rozhodnout, jestli rozhodnutí švýcarského soudu je vymahatelné u nás.
Na tresty nakonec došlo v Česku i ve Švýcarsku
V roce 2013 byl švýcarským soudem Marek Čmejla, bývalý manažer, odsouzen za podvod a za praní špinavých peněz. Nejvyšší soud mu v roce 2022 zmírnil trest na podmínku, nařídil ale propadnutí majetku ve výši 5,2 miliardy korun ve prospěch Švýcarské konfederace. Městský soud rozhodnutí Švýcarska posvětil, ale v roce ještě ze stihl odvolat.
Stejně tak Petra Krause pravomocně odsoudilo Švýcarsko, a to konkrétně k trestu odnětí svobody 36 měsíců, z toho 16 měsíců nepodmíněně, a také k potrestání peněžitému. Muž si trest v délce 16 měsíců již celý odpykal. V roce 2022 však došlo v tomto případě k dalšímu vývoji, kdy Ústavní soud zrušil české rozhodnutí o uznání švýcarského rozsudku, a to kvůli porušení práva na soudní ochranu.
Švýcarským soudem byl odsouzen i Koláček, který ale do vězení odmítl a pobýval v Česku. Pražský Městský soud po dlouhých letech však nakonec situaci řešil a někdejšího manažera Mostecké uhelné společnosti Antonína Koláčka společně s exředitelem Oldřicha Klimeckého potrestal. Koláčka 7,5 a Klimeckého 6 lety vězení, jak doručovaná média. Stejně tak došlo u obou z nich k propadnutí peněz, a navíc „vyfasovali“ i pětiletý zákaz působení ve vedení firem.
Oba muži s rozsudkem nesouhlasili a vinu odmítají, Koláček se také odvolal. Verdikt je zatím nepravomocný. Celý spor ještě není u konce ani po 25 letech jeho rozplétání a Mostecká uhelná tak tuzemské soudy bude zaměstnávat dál.
Zdroje
