Článek
Obecně lze říci, že potřeba psychoterapie vyvěrá z pocitu, kdy se necítíme dobře a tento stav trvá dlouho. Doprovázen může být různými emocemi, jako je vztek, smutek, prázdnota, strach či nespokojenost.
Míra únosnosti těchto vjemů je však u každého z nás individuální a individuální je tak i okamžik, kdy se rozhodnout pro psychoterapii. Obecně tak může být vodítkem i to, že už vás vaše problémy zkrátka limitují v běžném každodenním životě.
Jakmile vás tato myšlenka napadne, zřejmě tedy již „uzrál“ k takovému kroku náležitý čas. Stejně tak se vyplatí naslouchat vašim nejbližším. Pokud se tak dobrá kamarádka v reakci na vaše trápení zeptá, zda jste neuvažovali o návštěvě psychoterapie, může mít pravdu. Vaši bližní to s vámi totiž myslí většinou dobře.
Stejně tak je možné, že dorazíte jen na první či druhé sezení a tam si ujasníte, že terapii nepotřebujete a vše zvládnete sami. Duševní zdraví je velmi křehkou záležitostí a i v tomto případě platí, že se jej nevyplatí zanedbat. Zkrátka je lepší jít k odborníkovi raději zbytečně než pozdě. I návštěva psychoterapeuta může mít ryze preventivní charakter.
Proč jít na psychoterapii
Jak už bylo řečeno, na terapii obvykle míříme tehdy, pokud máme nějaký problém, což mohou být například neshody v rodině. Druhým důvodem ale může být i to, že hledáme odpovědi na otázky, které nás mohou někam posunout a napomoci nám v osobním růstu.
Tedy například si potřebujeme ujasnit, zda má smysl setrvávat ve stávajícím vztahu nebo jakým profesním směrem se dále ubírat. Pohovor s psychoterapeutem může být, zjednodušeně řečeno, cestou k nalezení smyslu naší existence. I ztráta motivace nebo bližší perspektivy tak bývá obvyklým důvodem, proč vyhledat odborníka.
Typickými důvody, proč klienti vyhledávají pomoc terapeutů jsou zejména ztráta partnera, krize středního věku, nemoc, úmrtí blízkého člověka, osobní setkání s podvodem, šikanou či jinou agresí a mnoho dalších. To znamená, že případem pro terapeuta rozhodně jsou například i toxické vztahy, nevěra či rozchody.
V případě, že jsou u pacienta přítomny navíc i sebevražedné úvahy nebo je depresivní porucha těžká, dále při komplikovaných klinických obrazech, případně také při přítomnosti více tělesných onemocnění, kdy je léčba složitější a vyžaduje často kombinace léčiv – včetně antidepresiv, může být nutná spíše návštěva psychiatra, který nasazuje i adekvátní medikaci.
Mám jít na psychoterapii i tehdy, týká-li se problém někoho jiného?
Znamená to, že pokud vám obtíže způsobil někdo jiný, má i tehdy význam na terapii jít. Terapeut by vás měl navést k lepšímu pochopení sebe sama. A součástí tohoto procesu je i náhled na důvody, proč si ostatními lidmi necháte ubližovat a jak se těchto nezdravých vzorců zbavit.
Do našich blízkých vztahů vnášíme různé část sebe samých: Veškeré naše tužby, ale také nejrůznější strachy, stejně jako jedinečné emocionální potřeby a přístup k těmto vazbám, který je formován zkušenostmi z minulosti. S jistou nadsázkou lze tvrdit, že platí, že na terapii se chodí proto, abychom se vypořádali s lidmi, kteří na terapii nikdy nepůjdou.
Vy sami tedy na sobě můžete pracovat, přesto nemůžete očekávat, že se někteří jedinci kolem vás dokáží změnit. A že tedy přestanou být zdrojem našich frustrací. I jednání jednoho člověka může ve vzájemném vztahu napomoci posunout jeho dynamiku pozitivním směrem. Změnit lze především způsob komunikace a nastavení hranic. Což je účinné v případě, že prosté pochopení motivace jednání druhého nestačí a váš protějšek na zlepšení oněch vzájemných třecích ploch pracovat nechce.
Fyzické a emocionální týrání je nepřijatelné a nemá svoje místo v žádné formě mezilidských interakcí, ať se jedná o vztahy kolegiální, přátelské, rodinné či partnerské. Znamená to, že psychoterapie vám v konečném důsledku může dát dostatek sil i k tomu takového jedince i zcela opustit, což může být někdy nezbytné.
