Článek
Ženy a dívky podle průzkumů zastanou celkem 76 % veškeré domácí práce a péče. Tento údaj konkrétně přinesla Mezinárodní organizace práce (International Labour Organization) a o stejné závěry se opírá také projekt Férová domácnost zaměřený právě na pohled na to, jak si běžně rozdělujeme práci v domácnosti.
Patří sem přitom nejen klasické domácí práce, jako je vaření či úklid. Ale také péče o jednotlivé členy rodiny a logistika jejího chodu. Tedy na bedra žen zpravidla padá sledování termínů školních besídek, kontrol u zubaře a dalších nezbytností.
Jsou to podle Martiny Dvořákové, zakladatelky projektu Férová domácnost navíc opět především matky, které si povšimnou, pokud se například děti chovají nestandardně, jsou smutné, zamlklé a nebaví je to, co dřív. Tím mohou ženy dokonce přispět k včasnému odhalení patologických jevů, jako je kupříkladu šikana.
Pokud bychom výše uvedená data navíc měli převést na absolutní čísla, pak lze uvést, že ženy tráví uklízením a péčí o děti o 1 až 3 hodiny denně déle než muži. Potvrdila to také publikace Ženy a muži v datech 2023 vypracovaná ve spolupráci Odboru rovnosti žen a mužů Úřadu vlády ČR ve spolupráci s Českým statistickým úřadem.
Ženy jsou přitom stejně jako jejich protějšky ekonomicky aktivní. V ČR činila v roce 2019 ekonomická aktivita mužů 83,4 % a žen 69,8 %, jak uvádí analýza Ekonomická aktivita žen a mužů v českém národním hospodářství zpracována v rámci projektu Zajištění rovných příležitostí žen a mužů na MPO.
Jen málo mužů dokáže zabezpečit rodinu natolik, aby žena do zaměstnání nejen nemusela a mohla se tedy plnohodnotně věnovat domácnosti i péči o potomky, ale také aby se jí nakonec péče nepromítla do zajištění v postproduktivním věku.
Rozdělení na mužské a ženské práce postrádá v moderní společnosti smysl
Že jsou ženy už na přerušení své kariéry vlivem mateřství následně značně „bity“ dokládá i to, že podle zmíněné publikace měly právě ženy v průměru o 3 271 Kč nižší starobní důchod než muži. V roce 2022 přitom tvořily 98 % příjemců rodičovského příspěvku.
Pro většinu z nich je tak krajně nevýhodné přerušit výdělečnou činnost, jež zakládá povinnou účast na důchodovém pojištění, respektive vyžaduje povinné zálohy na sociální pojištění. V konečném důsledku tak žena takzvaně nebude mít odpracované roky na důchod. Jen málo rodin si tuto skutečnost přitom uvědomí a rozhodne se pro dobrovolnou platbu důchodového pojištění.
Status ženy v domácnosti se tak příliš výhodný nejeví. Ženy navíc v této úloze v zásadě podle sociologů samy o sobě nejsou šťastné. Často jsou do podobné pozice natlačeny okolnostmi, kdy je muž dokáže adekvátně ekonomicky zajistit a přeje si precizní péči o domácnost i děti, na které se ovšem sám nechce podílet.
Oněch takzvaně ženských prací přitom v dnešních domácnostech je nepopiratelně více. Do určité míry se proměnily, jednoznačně musíme i přiznat, že se také vlivem moderních technologií také zjednodušily. Prádlo ale stále do pračky není ochotno naskákat samo a myčku na nádobí je potřeba vyklidit.
Kolik nám ale zbylo čistě mužských činností, k nimž je potřeba výraznější fyzická síla nebo technické přemýšlení a zručnost? Jakkoli i to jsou vlastnosti, jimž řada žen disponuje a není tak pro ně problém si bez asistence partnera přivrtat poličku nebo doma vymalovat.
Sekat pravidelně trávník nebo připravovat dřevo na zimu už v panelákových bytech nebývá zrovna bezpodmínečně nutné. Automobil odvezeme do servisu stejně jako opraváře povoláme na nejrůznější domácí pomocníky, jako jsou ony zmíněné pračky a myčky. I počítače a další elektronika spíše „volají“ po zásadu odborníků, pokud přestanou fungovat.
Moderní muži se podílejí i na výchově dětí
Klíčovou otázkou se stává i takzvané aktivní otcovství. Tatínek na rodičovské dovolené jednak přestává být absolutní výjimkou. I otcové, kteří se rozhodnou převzít roli živitelů rodiny a souhlasí s tím, že péči o potomky se bude první roky věnovat primárně partnerka, se však snaží v rámci každodenního chodu rodiny zapojit do činností souvisejících se starostí o potomstvo.
Výhod tohoto přístupu je celá řada. Aktivní otec, jak uvádí na toto téma ve své prezentaci Liga otevřených mužů, jednak snižuje šanci rizikového chování dítěte. Stejně tak je nižší pravděpodobnost výskytu vývojových problémů a dochází též k poklesu úrazovosti dětí ve věku 0 až 4 let. Navíc mají děti lepší výsledky v testech kognitivního rozvoje a v 5 letech jsou lépe připravené na školu.
Aktivní tátové jsou tedy v životech svých potomků nanejvýš potřební. Musíme si však uvědomit, že děti jsou malé jen po omezenou dobu. Čas strávený s nimi se rozhodně nedá později „dohnat“. Měli bychom tedy zároveň pracovat s faktem, že vydělávání peněz i organizace chodu domácnosti jsou důležitými tématy. A aby rodina adekvátně fungovala, je nutné dospět ke kompromisu tak, aby byli všichni členové spokojeni.
Díky tomu se také podaří nastupující generaci vychovat lépe. Synové angažovaných otců budou zapojení do domácnosti vnímat jako samozřejmost. Právě tento pohled je důležité budoucím dospělým mužům vštípit. Žena si neříká o „pomoc“ v domácnosti a muž není tím, na jehož libovůli převzetí části povinností závisí. Obývá domácnost stejně jako jeho manželka či přítelkyně, rovnocenně ji užívá a měl by se tedy i podílet na úklidu, praní prádla a dalších činnostech.
Zdroje
