Článek
Celým jménem Bašár Háfiz al-Asad je syrský lékař a politik. Od července 2000 působí ve funkci hlavy státu jako devatenáctý prezident Sýrie. Hlásí se k šíitské sektě alávitů. Neblaze proslul jako brutální diktátor. Jeho režim se vyznačuje četným porušováním lidských práv a tvrdými represemi.
Dokonce na něj byl v roce 2023 vydán mezinárodní zatykač za podíl na válečných zločinech a zločinech proti lidskosti. A to kvůli chemickému útoku ve městě Ghúta v roce 2013. Podle syrské opozice při něm zemřelo 1700 lidí, mezinárodní organizace jako Lékaři bez hranic potvrdily zhruba 350 obětí. Zatykač se týká i Asadova bratra Máhira a dvou generálů syrské armády.
Ostatně Bašár Háfiz al-Asad má zabíjení doslova v krvi. V roce 1982 jeho otec Hafez al-Asad, který tehdy byl ve funkci prezidenta, brutálně potlačil povstání Muslimského bratrstva, což vedlo k masakru, při němž zemřelo nejméně 30 000 civilistů a byly zničeny desítky mešit, kostelů a historických památek. Během jeho víc než čtvrt století trvající vlády se Sýrie dostala do částečné izolace, protože podporoval radikální a teroristické organizace.
Ani nástup jeho pokračovatele však poměry nezměnil. V zemi probíhá již od roku 2011 krvavá občanská válka. Na straně současného prezidenta v ní stojí většina obyvatel alávitského vyznání a většina příslušníků ostatních náboženských menšin. Konflikt nabral na obrátkách v uplynulých dnech, kdy islamistické uskupení Haját Tahrír aš-Šám a další ozbrojené skupiny zahájily ofenzivu proti vládním vojskům a obsadily druhé nejlidnatější syrské město Aleppo a rozsáhlé oblasti v provincii Idlib.
Asadův režim se začíná hroutit i navzdory intervencím Moskvy
Celá skupina přitom prošla vývojem od džihádistických fanatiků k umírněným bojovníkům za svobodu Sýrie. Uskupení vzniklo v roce 2011 a na jeho vzniku se podílel i vůdce islamistů ze samozvaného Islámského státu Abú Bakr Bagdádí. Tato organizace tvoří momentálně hnací sílu celého boje proti Asadovu režimu.
Ten se přitom může i definitivně zhroutit, jak predikují odborníci na problematiku Blízkého východu. Vojska Bašára Asada nyní ustupují po celé frontě, stále častěji se objevují také případy dezerce. Slábne také podpora spojenců. Od samého počátku občanské války v roce 2011, jimiž vyvrcholily protivládní protesty v době tzv. arabského jara, byl režim stávajícího prezidenta životaschopný pouze díky zásadní opoře Íránu, Hizballáhu a Ruska.
Právě Rusko představuje v současné době hlavního vojenského partnera Sýrie. Tato vazba je dána prakticky již historicky, neboť Sýrie, režim samotného Asada, ale i režim jeho otce byl ve studené válce se Sovětským svazem. Přímá vojenská intervence ze strany Ruska v Sýrii začala 30. září 2015, ačkoli již předtím poskytovalo zemi politickou i vojensko-technologickou podporu.
Režim prezidenta Asada i nadále udržuje s Moskvou velmi vřelé vztahy, a to i přesto, že většina západních zemí se od Ruska již odvrátila. Syrský vůdce je však prezidentu Putinovi silně zavázán za to, že se mu podařilo udržet se u moci. To by se však mohlo změnit. V současné době se totiž Rusko angažuje ve válce na Ukrajině, což ho znatelně oslabuje.
Diktátor si píše vlastní nekrolog
Politoložka a islamoložka Zora Hesová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a také Filozofického ústavu Akademie věd ČR pro Seznam Zprávy poukázala na to, že ani s podporou Hizballáhu počítat v současné době Asad nemůže, jelikož radikály vytížila válka s Izraelem. K oslabení spojenecké podpory navíc podle odborníků přispívá i kombinace vnitřní nespokojenosti a ekonomického kolapsu.
V této souvislosti se navíc objevily spekulace, že vláda Sýrie se nastalou hospodářskou krizi snaží řešit exportem drog. Vysoce návyková droga captagon (fenetylin, syntetický stimulant podobný pervitinu) měla Sýrii vydělat už miliardy dolarů a znamenala pro Asada finanční záchranu. Ani to ale nemusí stačit.
Na území syrského státu v současné době panuje chaos a aktuální zprávy uvádějí, že samotný prezident Asad se nyní nachází neznámo kde. Poslední dostupné informace hovoří o jeho návštěvě Moskvy, z níž se následně měl vrátit zpět do Damašku. Situace je nepřehledná kvůli mnoha zainteresovaným stranám, ale i záplavě dezinformací.
Výsledkem konfliktu je každopádně podle údajů z roku 2022 už celkem 380 000 mrtvých a více než 200 000 nezvěstných osob. Bašár Háfiz al-Asad se touto tragickou bilancí zařadil po bok dalších diktátorů Saddáma Husajna nebo Muammara Kaddáfího. Za sebou přitom zanechává obraz zkázy v úloze, o kterou vlastně původně nestál, vlády se musel ujmout poté, co jeho starší bratr tragicky zemřel při autonehodě. Podle mnohých dokázal jednoduše až příliš podlehnout moci, sebeklamu a vlastnímu přebujelému egu. A tento závěr si tak možná vepíše i do vlastního nekrologu.
Zdroje
