Článek
Podle statistik je v posledních letech průměrná porodnost v Evropě na hodnotě 1,5 – což znamená, že v každé rodině je teoreticky jen 1,5 dítěte. Což je přitom podle odborníků málo a četnost populace se kvůli tomu snižuje. Aby úmrtnost nepřevyšovala porodnost, je potřeba, aby na jednu rodinu vycházelo nejméně 2,1 dítěte. Jenže trend není rostoucí, spíš naopak.
Důvodů je více
Příčin, proč v novém tisíciletí nezvykle prudce klesá porodnost, existuje více. A experti je mají velmi dobře prozkoumané. Nicméně, vlády ani odborníci ještě nenašli prostředek, jak rodiče „donutit“ k pořízení si dalšího dítěte, aby míra porodnost stoupla na požadovanou hodnotu. Důvodů, proč zůstat u jednoho dítěte nebo být bezdětný totiž začíná být více než dost a řada lidí si mnohem pečlivěji rozmýšlí, jestli vůbec zakládat rodinu. A jestli už dvě děti nejsou příliš. Oproti minulosti v tom hrají hlavní roli především ekonomické důvody.
Dříve bylo zvykem, že žena rodila děti, starala se o ně a zůstávala v domácnosti. Zatímco muž svou rodinu živil. S proměnou životního stylu, větší emancipací a snahou žen vyrovnat se mužům v pracovním procesu i ekonomicky pak přichází i změna v rolích v rodině. Drtivá většina žen nechce zůstávat spoustu let doma a starat se jen o domácnost a děti – potřebují, aby jejich dítě mohlo nastoupit do předškolního zařízení a ony se mohly vrátit do pracovního procesu. Což je někdy až nečekaný problém.
Česká republika v tomto ohledu zaspala dobu, školky jsou nacpané k prasknutí – a ač mohou přijímat děti už od 2 let věku, tak pro ně nezbývá místo. Matky tak nemohou nastoupit do práce, musejí být doma a jejich příjmy jsou velmi nízké. Proto si často dvakrát rozmyslí, jestli totéž absolvovat i s druhým dítětem.
K tomu chybí částečné úvazky a nemocné dítě ve školce pro řadu žen značí jasnou cestu k pozdější výpovědi. I v tomto ohledu vítězí muži, které děti obvykle nijak neomezují – v případě nemoci o ně většinou pečuje matka, jejíž postavení na trhu práce se tím zhoršuje.
Socio-ekonomické důvody
Dalším důvodem, proč klesá porodnost, jsou čistě ekonomické důvody. Dítě značí vysoké budoucí náklady, a to nejen na stravu a oblečení. Proto je velký rozdíl, jestli máte jedno dítě, dvě, nebo tři. Uvádí se, že náklady na jedno dítě do jeho dospělého věku činí přes 1,5 milionu korun. Na tři děti už to je 4,5 milionu korun, ne-li víc.
K tomu je pro řadu rodičů už od začátku komplikací i pouhé nakupování. Ceny potravin v posledních letech prudce vzrostly, k tomu přišla vysoká inflace, vzrostly ceny energií i nájmů. Takže najednou nemusejí ani nadprůměrné výdělky stačit k průměrnému životu. A čím víc dětí rodiče mají, tím jsou náklady na běžný život vyšší.
Nemluvě o problémech na trhu s bydlením – jak tím nájemním, tak na trhu s hypotékami. Pořídit si dnes vlastní nemovitost není nijak snadné, jejich ceny se v posledních letech také zvedly a často zněkolikanásobily. Hypotéku si navíc nemůžete vzít na 100 procent kupní ceny, ale typicky jen na 85 procent – a našetřit z několikamilionové částky 15 procent je najednou hodně peněz.
Co se týká nájmů, tak i ty stouply a sehnat průměrně velký byt v nájmu za rozumné peníze není snadné. Nemluvě o tom, že řada pronajímatelů dá přednost bezdětnému páru nebo tomu s jedním dítětem oproti osmičlenné rodině.
Jiný životní styl
Další proměna se odehrála i v myslích lidí. Mít děti už není hlavním životním posláním žen. Mají ambice, chtějí budovat kariéru, chtějí cestovat a užívat si života. Dítě je přitom závazek na celý život. I proto dnes řada žen těhotenství odkládá na vyšší věk. Jenže statistiky v tomto ohledu opět potvrzují, že čím později se žena snaží otěhotnět, tím hůře to může jít.
I proto přibývá neplodných párů, které se o potomka snaží s pomocí reprodukčních klinik, z nichž se stává byznys obřích rozměrů. Ani pomoc lékařů přitom nezaručí, že žena otěhotní. A i pokud ano, příliš žen náročný a nákladný proces nebude kvůli dalším dětem podstupovat dvakrát nebo třikrát.
Problémy s otěhotněním mají ale v čím dál větším množství případů i mladí lidé. Podle statistik je ve 40 procentech případů na vině muž, zhruba stejné množství neplodných žen se o dítě také marně snaží. Na vině může být nezdravý životní styl, nedostatek pohybu, nadváha, nevhodné stravování a například i negativní vlivy okolí – typicky špatné životní prostředí. Nebo kouření a tak dále.
Pomoc musí nabídnout stát
Aby se to vše změnilo, porodnost přestala prudce klesat a lidé měli větší motivaci mít více dětí a mít je dříve, musí zasáhnout vlády daných zemí. Musí porodnost různými způsoby podporovat. A navýšení rodičovského příspěvku o 50 000 korun, jak to udělala Vláda ČR, není řešením.
Je nutné sáhnout ke komplexním řešením, jaká politikům doporučují různí odborníci. V první řadě jde o různá opatření, která rodinám pomohou sladit osobní a profesní život, rozšíření sítí hlídání a předškolního vzdělávání dětí za rozumné peníze, případně s dotacemi. Pomoci může také zásah do trhu s bydlením, podpora bydlení pro mladé rodiny, více státních a obecních bytů. Možností jsou i další finanční zvýhodnění pro rodiny s více dětmi, daňové úlevy nebo příspěvky.
Způsobů, jak podpořit zvýšení porodnosti, existuje mnoho. Všechny jsou ale dlouhodobé a nic se nezmění ze dne na den. Je potřeba, aby se na tuto problematiku soustředili politici jakožto celek a jedna vláda pak neničila plány té předchozí. Jen díky vzájemné spolupráci se může začít porodnost zase zvyšovat, protože lidé budou mít pocit, že se o stát budou moci v krizi opřít – což dnes bohužel často nemají.
Zdroje:
1) Klesající porodnost v Evropě vytváří problém pro budoucí generace
Online PDF dokument Evropského parlamentu
2) Včasné řešení problému stárnutí: příklady úspěšných opatření
3) Eurostat - How many children were born in the EU in 2022?
https://ec.europa.eu/eurostat/web/products-eurostat-news/w/ddn-20240307-1
