Článek
Zkázonosný živel v podobě tsunami vzniká ve většině případů z tektonických pohybů litosférických desek na dně oceánů, kdy dochází k seismické činnosti, tedy k zemětřesení. Do roku 2004 o něm věděl jen málokdo. Tehdy se však během několika sekund po zemětřesení značná část energie odpovídající síle 23 000 atomových bomb shozených na Hirošimu přetvořila ve vodní sloupec vystupující nad mořskou hladinu.
Podmořské zemětřesení v neděli 26. prosince 2004 v 7:58:53 místního času postihlo oblast západního pobřeží indonéského ostrova Sumatra. Následovala série ničivých vln tsunami, která zasáhla většinu pobřeží pevniny sousedící s Indickým oceánem. Nejhůře postižená byla Indonésie, následovala Srí Lanka, Indie a Thajsko.
Zemětřesení mělo podle měření sílu 9,2 stupně, vzniklo v hloubce asi 30 km pod hladinou moře a způsobilo vlny o výšce větší než 30 metrů. Jejich rychlost dosahovala až 800 km/hod. Ačkoli se epicentrum nacházelo nedaleko ostrova Sumatra, odborníci z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity uvádějí, že účinky tsunami byly pozorovány i na pobřeží Jižní Ameriky nebo v Arktidě.
Podle odborníků šlo o největší tsunami v novodobé historii. A následky byly naprosto katastrofální. Stovky tisíc lidí zaplatili za řádění živlu svým životem, další tisíce postižených musely opustit svoje domovy a škody dosáhly řádově miliard dolarů. Vlna zapříčinila i největší železniční neštěstí v dějinách železniční dopravy: Na trati Kolombo - Galle smetla rychlík s 1500 cestujícími.
Jaké následky tsunami mělo
Podle dostupných informací mělo tsunami více než 230 tisíc obětí. Organizace distribuující humanitární pomoc posléze doplnily smutnou statistiku konstatováním, že třetinu tvořily děti. Řada z nich přitom nebyla místní, ale šlo o turisty, kteří se zde rozhodli trávit vánoční svátky. Jen v Thajsku zahynulo více než 2 000 cizinců. Mezi mrtvými bylo i 8 Čechů. Ty připomněl server Lidové noviny při příležitosti desetiletého výročí tragických událostí v jihovýchodní Asii.
Byl mezi nimi tuzemský podnikatel Jakub Dosoudil, jeden ze zakladatelů a tehdejší šéf IT firmy Cleverlance, jeho přítelkyně Michaela Beránková, většina členů rodiny Manďákovy (matka Marie, její muž Vladimír a starší syn Vladimír, přežil pouze mladší syn Pavel) a tehdy pětadvacetiletá Kristýna Jedlinková, která se v Thajsku nacházela se svým německým přítelem.
Ve stejné zemi zahynula i čtyřiadvacetiletá Václava Pospíšilová a šestasedmdesátiletá Naděžda Domincová zemřela na Srí Lance. Mezi pohřešovanými a později potvrzenými oběťmi se ocitl i bankéř švýcarského peněžního domu SG Ruegg Bank Jaroslav Kudrnowski, o němž média uváděla, že si po emigraci v roce 1968 ponechal i české občanství.
V průběhu osudného rána přitom nic nenapovídalo tomu, k čemu se schyluje. Den začal v oblasti stejně jako mnoho jiných předtím. Osudného 26. prosince bylo moře na pohled klidné. Média později referovala, že na Srí Lance navíc místní obyvatelstvo žilo v nevědomosti a ačkoli si lidé povšimli ustupujícího moře, atypickému jevu nepřikládali přílišnou váhu. Voda se přehnala s nevídanou silou, opadla přitom za zhruba 15 nebo 20 minut. Vlna nekompromisně smetla vše, co jí stálo v cestě. Zanechala přitom za sebou doslova obraz apokalyptické zkázy, k němuž napříč několika státy stačilo jen pár hodin.
Dalo se katastrofě předejít?
V zasažených státech v čele s Indonésií navíc chyběl funkční varovný systém, což v hustě zalidněném regionu zvýšilo počet obětí. Někteří měli to štěstí, že se zachránili tím, že se drželi na palmách. To se týkalo i české modelky Petry Němcové, jejíž příběh je znám mezi autentickými svědectvím přeživších.
Němcová trávila v Thajsku dovolenou se svým tehdejším snoubencem Simonem Atleem. Vesnici Khao Lak pohltilo tsunami během několika málo okamžiků líčila později své vzpomínky na dramatické chvíle. Britský fotograf tolik štěstí jako jeho partnerka neměl. Také on se stal jednou z obětí. Jeho tělo bylo nalezeno až tři měsíce po tragédii.
Může se podobný scénář v budoucnu opakovat? Vyloučit podobně silné zemětřesení nelze. A zatím nemůžeme ani tvrdit, že jsme na podobnou událost připraveni. Stoprocentně účinný způsob, jak před nebezpečnými vlnami tsunami varovat, zatím odborníci stále hledají. Zabránit opakování podobné tragédie by konkrétně v Indonésii měl systém včasného varování s řídícím střediskem v Jakartě, který byl zkušebně spuštěn krátce po dramatických událostech.
Klíčovou roli navíc v letech bezprostředně poté sehrává i výzkum a další edukace. Vědci se zaměřili na studium seismických aktivit a dynamiky tsunami, fungují navíc edukační programy ve školách, na vzdělávání obyvatelstva, které by mělo být na podobné události lépe připraveno, se podílí rovněž organizace UNESCO.
Zdroje
