Článek
Rusko utrpělo ztrátu rekordních více než 10 tisíc obětí za pouhý týden, za posledních 30 dní se počet obětí blíží 40 tisícům. Ruské jednotky na Ukrajině samozřejmě nezaznamenávají pouze oběti na životech, přestože ty jsou samozřejmě nejtragičtějším výsledkem ruské agrese. Masivního poškození doznala i technika.
Odhady byly zpracovány na základě hlášení Generálního štábu Ozbrojených sil Ukrajiny a Ministerstva obrany Ukrajiny a hovoří se o škodách v řádu miliard dolarů. Do budoucna však mohou podle stávajících předpovědí být ztráty násobně vyšší. Rusko by mohlo přijít o více než 1,5 milionu vojáků, odhadl náčelník generálního štábu britských ozbrojených sil Roly Walker.
Pro srovnání, konflikt v Afghánistánu si podle dostupných údajů za 20 let vyžádal celkem 242 tisíc životů, z toho přes 40 tisíc tvořili civilisté. Amerických vojáků a jejich spojenců padlo přes 3,5 tisíce (z toho 14 českých vojáků), Tálibánců přes 84 tisíc.
Zveřejněná data přitom reálně mohou být spíše značně podhodnocená. Což je pochopitelné, vzhledem k tomu, že se jedná o strategické rozhodnutí. Nejen Ukrajina, ale ani Rusko nemá příliš zájem na tom konkrétněji informovat o tom, jaké jsou ztráty v domovské armádě. Naopak čísla na straně nepřítele se hodí zveličit.
Je tak poměrně zřetelné, že ruská invaze na Ukrajinu je skutečně brutálním vpádem na území dosud suverénního státu. A ztráty na životech jsou již nyní značné. Spekuluje se sice nad tím, že válečný stav by mohla ukončit tajná jednání už příští rok, jak to odhadl analytik Wolfgang Münchau, nicméně sám ruský vůdce Putin označil potenciální ukončení za „složité“.
Rusko má útoky na suverénní státy „v krvi“
Jak navíc nyní potvrdil bezpečnostní poradce Bílého domu John Kirby, v Rusku se nyní nacházejí severokorejští vojáci. Spekuluje se dokonce až o řádově tisících příslušníků armády z KLDR, podle některých zdrojů by jich mělo být dokonce 12 tisíc. Jakmile budou nasazeni, stanou se legitimním cílem, konstatovala dále americká strana.
Současně Hospodářské noviny zmiňují to, že Jižní Korea by se nyní mohla otevřeně přiklonit k pomoci Ukrajině. Po letech by tak znovu symbolicky mohl povstat znovu někdejší spor mezi Jižní Koreou, které v korejské válce vyjadřovalo podporu OSN, a Korejskou lidově demokratickou republikou neformálně tehdy podporovanou Sovětským svazem a Čínskou lidovou republikou.
Ruské tanky v koloně na Kyjev a při útocích na Charkov mnohým připomněly i paralelu s historií československou v podobě invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968. Rusko tak již řadu let představuje pro své zbytnělé geopolitické ambice setrvalou hrozbu.
Problémem přitom není pouze zarytý postsovětský imperialismus Moskvy. Tvrdé uzurpování práv a svobod ruského lidu uplatňuje současný ruský prezident, jehož bychom spíše mohli označit za nesmlouvavého diktátora, už téměř 30 let.
Zdroje: