Hlavní obsah
Láska, sex a vztahy

Stres mění vkus: Proč muži milují ženy s kyprými tvary?

Foto: MART PRODUCTION (Pexels)

Mužské preference ohledně ženského ideálu krásy jsou mnohdy odlišné od toho, co se líbí ženám. Věděli jste ale, že se vyvíjejí, a to dokonce i s ohledem na stres? Co na to odborníci?

Článek

Možná pánové v duchu slavného filmu mají rádi blondýnky, ale zcela určitě mohou za určitých okolností preferovat ženy plnějších tvarů. Podle studie publikované již v roce 2012 v odborném časopise PLoS ONE muži, kteří jsou podrobeni stresové zátěži, dávají přednost právě silnějším dámám.

V rámci tohoho výzkumu podrobili vědci z londýnské University of Westminster sledování celkem 41 mužů a kontrolní skupinu 40 mužů a skutečně dospěli k závěru, že pánové, kteří byli vystaveni stresu, začali preferovat protějšky s výrazně větší konfekční velikostí.

Obecně platí, že stres ve své akutní i chronické formě má hluboký vliv na to, jak zpracováváme nové informace po stránce kognitivní i emoční. Stresující události mohou především ovlivnit paměť a schopnost logického přemýšlení. Výzkumníci také naznačují, že základní biologické mechanismy, jako je hladina krevního cukru a hormonů, jsou klíčovými faktory, které sehrávají roli v tom, jak vnímáme své okolí.

Může za to evoluce

Navíc už dříve výzkumy potvrdily, že muži preferují ženy s větší konfekční velikostí tehdy, pokud jsou zdroje nedostupné nebo je jejich dostupnost obtížně předvídatelná. Některé evoluční teorie jednoduše tvrdí, že štíhlé ženy jsou v těchto podmínkách častěji nemocné, ztrácí se jim menstruace a nejsou schopny udržet prosperující těhotenství.

Jde tedy vlastně o jakousi strategii přežití, kdy se tělesný tuk stává určitou vítanou rezervou „na horší časy“ a také symbolem vyššího sociálního statusu, jelikož je pravděpodobné, že jedinec disponující tělesným tukem si může dovolit dovolit jídlo, tedy že opět primárně má přístup k cenným zdrojům.

Tento mechanismus zachování druhu pak podle odborníků jednoznačně funguje i v našich podmínkách, kdy už přímo nejsme ohroženi existenčně. I muži se stresovým povoláním mají podle závěrů expertů sklon k tomu být v tomto ohledu liberální a upřednostňovat širší spektrum potenciálních partnerek z hlediska tělesných parametrů.

U žen stres efekt nemá

Tyto závěry se taktéž následně podařilo potvrdit vědcům z University of St Andrews, kteří v roce 2016 zkoumali stejnou situaci, tentokrát ovšem v kontrolní skupině armádních kadetů podrobených výcviku.

Jejich poznatky jsou totožné, žena s vyšší tělesnou hmotností je lépe vybavena k přežití náročné situace, proto je muži prožívajícími stresovou zátěž preferována. Okolní podmínky tedy dokáží změnit naše „biologické naprogramování“ kvůli tomu, abychom spíše navázali partnerství a dokázali uspokojit přirozenou touhu po rozmnožování.

Lze tedy říci, že jsou-li preference takto flexibilní a nelze je považovat za faktor vrozený, dnes převažující ideál krásy spočívající ve štíhlosti nemusí být tak univerzálně platný, jak si myslíme. Odborníci soudí, že takto získané poznatky by mohly být užitečné při léčbě úzkosti a poruch příjmu potravy.

Ovšem pozor, experti z University of St Andrews se pokusili stejný předpoklad aplikovat i na ženy. V tomto případě se však ukázalo, že ženské preference ohledně mužské postavy se s vlivem stresu nemění. Vysvětlení je poměrně prosté: Tělesná hmotnost u mužů nemá tak výrazný vliv na jejich reprodukční zdraví.

Výsledky studií mají svoje limity

Vůči výzkumu, jemuž svého času byla věnována i značná mediální pozornost, se ovšem objevily i kritické ohlasy. Oponenti soudí, že sledovaný vzorek ve výše zmíněné studii z roku 2012 je jednak příliš malý a jednak příliš specificky ovlivněný prostředím, jelikož se jednalo o bílé, vysokoškolsky vzdělané muže z Londýna. Lidé jsou ale vysoce komplexní sociální bytosti zasazené do vysoce složitých sociálních systémů, které právě ovlivní naše preference.

Účinky tzv. kulturního naprogramování bychom neměli zcela ignorovat. Tedy nejde jen o to, co nám osobně připadá atraktivní, ale co nám okolí předkládá jako atraktivní a o čem si následně myslíme, že by nám to atraktivní připadat mělo. Část našeho mozku je zkrátka příliš zaměstnaná jinými otázkami a svoji přirozenost „neslyšíme“. Teprve pod vlivem stresu může projít na povrch.

Kromě toho má výzkum i další problematické místo: Vědci simulovali stresovou zátěž pomocí Trier Social Stress Test, což je standardní postup, který se pro tyto účely v laboratorních podmínkách běžně používá. Vede ke zvýšení akutního psychického stresu, což potvrzuje měření hladin volného kortizolu. Nicméně tento efekt kortizolu a adrenalinu nelze porovnávat s komplexními fyziologickými účinky dlouhodobého stresu.

Zdroje

https://news.st-andrews.ac.uk/archive/when-the-going-gets-tough/

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz