Článek
Bořek Šípek byl český výtvarník, architekt, designér a vysokoškolský pedagog. Narodil se v Praze 14. června 1949. Zásadně ho v raném věku formovala zejména smrt obou rodičů. Poručníkem se stal René Roubíček, český umělecký sklář a sklářský výtvarník. Ten nemalou měrou ovlivnil budoucí kariéru tehdy dospívajícího chlapce.
Bořek Šípek absolvoval obor truhlář na Střední uměleckoprůmyslové škole. Následně emigroval do Německa, kde vystudoval architekturu a věnoval se také filosofii. V roce 1979 získal doktorát na Fakultě architektury na Technické univerzitě v Delfách. Během této doby se také oženil s anglickou tanečnicí a choreografkou Bambi Uden. Jeho dva starší synové se narodili v Amsterdamu. Do Česka se Bořek Šípek s celou rodinou vrátil až po sametové revoluci.
Poprvé na sebe upozornil ještě během svého působení v Německu, a to svým skleněným domem, který navrhl pro sestru. Právě po přesídlení do Nizozemí se dále začal zabývat návrhy nejrůznějších staveb a interiérů. V letech 1979 až 1983 se stal lektorem teorie designu na Univerzitě v Essenu. Už v roce 1983 si založil vlastní architektonické a designové studio Aletrego.
Bořek Šípek se prosadil doma i v zahraničí, jeho dílo miloval i prezident Havel
Počátek éry profesních úspěchů Bořka Šípka se datuje do 80. let, kdy navázal spolupráci se značkou Driade. Ta se zaobírá designem a spolupracuje především s designéry, kteří mají určitý dar předvídat nové trendy. Právě spolupráce s prestižní italskou designovou firmou mu otevřela pomyslné dveře do světa. Zájemci si začali objednávat ve velké míře jeho práci, vznikaly limitované edice exkluzivních výrobků. V Nizozemí tehdy vypukla pravá „šípkománie“.
Po návratu do vlasti se stal díky svému přátelství s Václavem Havlem hradním architektem. Obnovil zde řadu interiérů i exteriérů, navrhl lustry do reprezentačních prostor a další svítidla, stejně jako nábytek. V této funkci působil od roku 1992 do roku 2002. Mezi lety 1990 a 1998 byl jmenován profesorem na Fakultě architektury na UMPRUM v Praze. Ve své vlasti také založil ve spolupráci s Petrem Novotným a Liborem Fafalou v Novém Boru slavnou sklářskou společnost Ajeto a vlastní sklářské studio, které pojmenoval Anežka.
Osobně se vždy cítil být spíše architektem než designérem. Design pro něj byl synonymem jakéhosi atraktivního vnějšku, on sám ale upřednostňoval především funkčnost. V architektuře viděl možnost k pozitivnímu ovlivňování lidí.
Jeden z jeho posledních spolupracovníků, architekt Ondřej Kukral, o něm řekl, že to byl neobyčejně kreativní, pracovitý a v osobním kontaktu příjemný člověk. Kolegové z Technické univerzity v Liberci, kde působil jako děkan, jej popisují jako skromnou a uzavřenou osobnost, která se nebála uměleckých experimentů. Označován bývá jako kosmopolitní vizionář a postmodernista.
Další ambice překazila zákeřná nemoc, potomci se snaží nést jeho odkaz dál
Mezi nejvýznamnější architektonické a designérské projekty Bořka Šípka patří nizozemské muzeum moderního umění v Den Bosch, výstavní pavilon automobilky Škoda v německém Wolfsburgu, obchodní dům Ginza v Tokiu, opera v japonském Kjótu nebo pařížské butiky Karla Lagerfelda.
Jeho dnes dílo najdete v kolekcích nejprestižnějších světových muzeí. Mezi jinými je to Museum of Arts and Design v New Yorku, Museum of Decorative Arts v Pařízi, Design Museum v Londýně, The Stedelijk Museum v Amsterdamu, Kunstmuseum v Düsseldorf a samozřejmě i Národní muzeum v Praze.
Kromě samotné designérské a architektonické činnosti bylo důležitou součástí jeho práce i působení pedagogické. Přednášel tak kromě liberecké „techniky“ i na Vysoké škole uměleckoprůmyslové a na Univerzitě průmyslového designu ve Vídni. Pod jeho vedením opustily libereckou univerzitu řady úspěšných architektů či designérů. Učil rád a se svými studenty měl dobré vztahy.
Přestože měl ještě řadu plánů, jako bylo vytvoření svícnu do barokní kaple v Nostickém paláci, přerušila je krutá nemoc, kterou mnozí nazývají rodinným prokletím. V roce 2016 tak slavný český tvůrce zemřel na rakovinu slinivky. Dnes o jeho odkaz pečují hlavně jeho potomci. Nejstarší Milan vede architektonickou firmu v Šanghaji, o dva roky mladší Dalibor se v současné době pokouší zachránit otcovu sklárnu, kterou pošramotila především koronavirová pandemie. Nejmladší Artur, jenž se narodil do Šípkova vztahu se zpěvačkou Leonou Machálkovou, studuje v současné době v Miláně interiérový design.
Zdroje
