Článek
Přivést na svět dítě neobsahuje „jen“ výchovu (i samotná výchova dítěte chce velkou míru odvahy a odhodlání, pokud chcete vychovat zdravě sebevědomého, slušného, hodného, odpovědného a chytrého jedince). Znamená to také zajištění jeho základních potřeb, což obsahuje určitou míru finanční gramotnosti. Mít dítě totiž není levná záležitost. Ve většině případů je jeden z rodičů doma s dítětem a druhý rodič vydělává peníze pro zajištění rodiny. Rodina je tak ochuzena o velkou část finančních příjmů, přitom s příchodem miminka přicházejí velké výdaje. Mnoho párů si tedy děti nemůže dovolit kvůli své ekonomické situaci.
Dalším z důvodů, proč nejen v České republice dochází k propadu porodnosti, je i zvyšující se vzdělanost současné společnosti. Lidé se více zaměřují na sebe samé, na budování své kariéry, své koníčky, sbírají zážitky a odkládají založení rodiny. Bezdětnost tak v současné době není úplně ojedinělá. Čím dál častěji ale visí ve vzduchu obavy týkající se nějakého našeho pocitu bezpečí na tomto světě. Informace jsou všude dostupné. Všude se můžeme dočíst o klimatické krizi, válce na Ukrajině či na Blízkém východě nebo přelidněné planetě.
Kam ten svět spěje?
Otázka, kterou si dříve kladly spíše starší generace nyní přichází i ke generaci mladší. Lidé v reprodukčním věku si často kladou otázky týkající se právě vhodné doby pro pořízení potomka. Je tedy tato doba „baby friendly“?
Hlavní téma? Války a klima!
Od chvíle, kdy začala válka na Ukrajině, máme pocit, že je nebezpečí tak nějak nezvykle blízko. Jedna část politiků a odborníků tvrdí, že nebezpečí nehrozí a druhá část tvrdí přesný opak. Vidina toho, že přivedete na svět nového tvora, naprosto bezbranného a nevinného, který by musel vyrůstat ve válečné atmosféře, je prostě nemyslitelná. Nejsou to ale pouze války, které v lidech vzbuzují obavy. Jsou to epidemie, narůstající míra zločinů a násilí nebo přírodní katastrofy. S těmi souvisí klimatická krize, která je také jedním z důvodů, proč lidé přemýšlejí, zda je vhodná doba na to mít děti. Představy o nadcházejících katastrofách nám někdy snižují racionální reakci, a tak vlastně ani nedokážeme objektivně posoudit, zda jsou informace o hrozbách opravdu reálné.
Důležité je také říci, že většina klimatických změn je dílem člověka. Lidstvo způsobuje velké negativní změny na planetě a je jen na každém z nás, jak se k planetě Zemi budeme nadále chovat. Současná situace ve světě vyžaduje rychlá jednání, která by mohla postupně zabránit v dalších katastrofách, jako je například globální oteplování. Z průzkumu společnosti YouGov vyplývá, že mladí lidé v Evropě jsou pro ochranu planety ochotni změnit mnohem více svých návyků než starší generace. Jsou ochotni upravit plánování rodičovství (například snížit počet plánovaných dětí, či jsou ochotni nemít děti vůbec). Z výzkumu vyplývá, že starší generace mění pouze malé návyky, například omezení spotřeby plastů či nakupování více sezónní zeleniny a ovoce.
Kde hledat řešení, odpovědi?
Rozhodnutí, zda mít či nemít dítě je velice intimní a hluboká záležitost a každý má naprosté právo se svobodně rozhodnout. Tým psychologů a lékařů z americké Mayo Clinic ve své knize Guide to a Healthy Pregnancy doporučuje zodpovědět si sérii sestavených otázek. Odpovědi na ně vám poté mohou usnadnit rozhodování o budoucím početí dětí. Otázky jsou sestaveny tak, abychom mohli posoudit, zda jsme na dítě mentálně, psychicky, fyzicky i finančně dostatečně připraveni. Konečné rozhodnutí by tak mělo být vědomé a pouze naše, osobní.
Zdroje:
1) Země není zcela bezpečné místo pro život, přesto se budoucnosti bojíme více, než je nutné.
2) Proč mít a nemít dítě
3) Young Europeans more likely to quit driving and have fewer children to save planet
