Článek
Počet single Čechů vzrůstá. Jak plyne ze závěru průzkumu Behavio, takto žije už asi třetina Čechů, z toho polovina nedobrovolně. Tento trend navíc podle výzkumníků kopíruje celosvětový vývoj. Týká se to samozřejmě i žen. Single je jich dokonce více než mužů. Výzkum, jehož závěry byly uveřejněny v letošním roce, uvádí konkrétně 24 % žen.
Příčinou je hlavně to, že ve věku okolo 20 let ženy studují, cestují, poznávají svět, budují kariéry a poznávají sebe samotné i svoje požadavky na budoucí vztahy a partnera. S blížícími se 30. narozeninami ale vzrůstá tendence ze strany okolí pokládat zvídavé otázky na téma partner nebo potomci. Sociální tlak v tomto věku zkrátka eskaluje, a to i ve formě kamarádek a známých, které doslova jak na běžícím pásu oznamují zásnuby a vdavky, pokud rovnou neukazují snímky z ultrazvuku.
Pakliže opomineme ty příslušnice něžného pohlaví, které jsou s tímto statusem jednoduše spokojené a na usazení se nespěchají anebo si ve svém životě ustanovily odlišné priority, řada z nich alespoň po stabilním partnerském vztahu a vším, co s tím souvisí, jako je například společné bydlení, touží. Přesto se jim najít vhodný protějšek nedaří.
Je to tím, že „správní chlapi“ jednoduše vymřeli nebo jsou přinejmenším všichni zadaní? To jednoznačně nikoli. Některé ženy si za kaskádu zcela nevhodných adeptů na vysněného muže zkrátka mohou do značné míry samy. Vybírají si na těch samých místech totožné typy mužů, ponejvíce pak ty problémové, jako jsou chroničtí sukničkáři nebo vyznavači alkoholu.
Single „třicítkám“ tikají biologické hodiny, ale za samotu si můžou i samy
Problém představují i tikající biologické hodiny. Do určité míry to vůči ženám není fér, protože z hlediska biologického jejich plodnost samozřejmě je omezená. Nejlepší doba, kdy mohou otěhotnět, je konkrétně mezi 20. a 32. rokem, po 35. narozeninách už se plodnost propadá výrazněji. Průměrný věk pro nástup menopauzy činí 51 let.
Omezený čas tedy jednoznačně „hraje“ proti ženám a vyplatí se jim tedy určitě vstupovat do světa seznamování s myšlenkou, že ví, co chtějí. Dlužno ovšem vůči mužům uznat, že pro ně také právem není příliš atraktivní vize, že už na prvním rande zaznívají svatební zvony. Touží svou partnerku alespoň trochu poznat a zjistit, zda je ženou vhodnou pro společný život, nikoli hned vybírat kočárek.
Dalším důvodem, proč jsou ženy okolo třicítky single, je jednoduše to, že se nespokojí s málem. Raději tedy budou samy, než aby se za každou cenu upoutaly do nefungujícího vztahu. Což je na jednu stranu jistě chvályhodné, ovšem čekání na pověstného prince na bílém koni by se nemuselo vyplatit.
Ostatně už v roce 1986 vyvolal americký týdeník Newsweek značné pobouření, když napsal, že u žen nad 40 je pravděpodobnější, že je zabije terorista, než že si najdou manžela. Inkriminovaný článek navíc rozhodně nebyl pouhou novinářskou provokací. Vycházel ze studie vědců z Harvardovy a Yaleovy univerzity, která předpokládala, že vysokoškolsky vzdělané ženy mají pouze 20% šanci, že se vdají, pokud jsou stále svobodné ve 30 letech.
Hledat prince na bílém koni nemá smysl
A s tím souhlasí i dnešní odborníci. Pro časopis Moje psychologie to v rozhovoru prohlásila i tuzemská odbornice Mgr. Kateřina Hollá, Ph.D., která působí jako klinický psycholog a psychoterapeut. Single ženy mají v tomto věku podle ní jednoduše vysoká očekávání, která jim cestu ke spokojenému vztahu zrovna neotevírají.
Mohou si je do určité míry dovolit. Současná společnost jim totiž umožňuje muže nutně nepotřebovat. Například uživit jsou se mnohé schopny jednoduše samy. V citové rovině však nastává problém, po životním partnerovi nemálo žen sice touží, ale chová se tak, že od sebe „pana vyvoleného“ spíše odežene. Německý psycholog Michael Mary na toto téma obdobně konstatuje lakonicky, že kdo je single, může si za to sám.
Ideální protějšek totiž jednoduše neexistuje. Jsou-li očekávání nejen vysoká, ale přímo nereálná či nerealistická, nelze je splnit. Zcela typicky se tyto požadavky týkají vzhledu a finančního zajištění partnera. Pod vlivem romantických filmů si také mnohé ženy myslí, že průměrný muž je schopen číst jejich myšlenky a musí přesně vědět, co jeho partnerka chce a potřebuje, ačkoli mu to sama není schopna sdělit.
Psycholožka Chloe Carmichael apeluje na ženy, aby si zkrátka a jednoduše uvědomily, že ony samy i jejich muž jsou „jen“ lidmi se silnými i slabými stránkami. Což nakonec nemusí být na škodu. Ve zdravých vztazích musí totiž být vytvořen také prostor pro společný růst. Na budování vzájemného pouta by se tedy měli určitým úsilím podílet oba. Některé ženy přitom jen pasivně očekávají, že vysněný muž jim vstoupí do života a vyřeší veškeré jejich problémy. Fungující vztahy by měly být založeny jednoduše na vzájemné spolupráci a respektu.
Zdroje
