Článek
Pro spokojený vztah je potřeba adekvátní psychická zralost obou partnerů, shodují se psychologové. Muži přitom vyzrávají později. Co to ale znamená? Britská televizní společnost Nickelodeon UK si na toto téma nechala dokonce vypracovat průzkum a můžeme si tak odpovědět na onu otázku velmi přesně.
Z výše uvedeného výzkumu konkrétně vyplynulo, že zatímco dámy stihnou dospět zhruba ve věku 32 let, pánové se dětinsky chovají déle, zhruba do věku 34 let. Až třetina žen se přitom s mužem kvůli těmto projevům rozhodne také rozejít.
Co si představit pod konstatováním, že muž není vyzrálý? Dámy se musejí potýkat s nesamostatnými protějšky usilovně se držícími rodičů. Takový muž je nevybaven pro praktický život: Svůj čas nejraději tráví hraním her na mobilu nebo počítači, je sobecký a sleduje jen vlastní zájmy a nedokáže se adekvátně podílet na úklidu a dalším zajištění domácnosti. V kontextu toho se už jako v podstatě detail jeví i to, že může mít též sklony k tomu smát se vulgaritám nebo nadměrně střídat zaměstnání.
Vzájemná nekompatibilita je pak nevyhnutelná. Proč k ní dochází? Ženy jsou ze své přirozenosti během takzvaného fertilního období mnohem více orientovány na druhé. V jejich životech tak hrají roli hodnoty jako dávání sebe, lásky a schopností, péče o druhé, obětavost, láskyplnost, soulad a něha.
Nejedná se však o čistý altruismus bez důvodu. Ženě to umožňuje zvládnutí náročného reprodukčního období zahrnujícího těhotenství, porod a samozřejmě i následné mateřství. Ženské fertilní období je navíc velmi limitované, trvá do zhruba 45 let. Mužské pohlavní buňky se oproti tomu tvoří celoživotně. Pověstný tlak biologických hodin tak silnější pohlaví často netrápí.
Mladí muži nestojí o vztah, ale ani o sex
Muži a ženy se tak v představách ohledně dlouhodobého vztahu mohou značně rozcházet. A nejen to. Vztah jako takový pro současné mladé muže přestává dokonce představovat prioritu. Z výsledků studie Pew Research, která byla realizována mezi americkými muži, vyplývá, že 63 % mužů mladších 30 let se považuje za svobodné, zatímco u žen ve stejném věku toto číslo dosahuje pouze 34 %.
Kromě toho však studie prokazují, že současné mladé muže už k navazování vztahu nedokáže namotivovat ani ona pověstná biologická přirozenost v podobě rozsévání genů. Dnešní generace, jednoduše řečeno, nestojí ani o sex. Podíl Američanů ve věku od 18 do 29 let, kteří uvedli, že v minulém roce neměli žádný sex, se mezi lety 2008 a 2018 více než zdvojnásobil na 23 %, jak zjistil průzkum realizovaný na University of Chicago.
Nejde přitom jen o izolovaný fenomén probíhající jen „za oceánem“. V Česku jsme na tom podobně. Celkem jasně to potvrzují výsledky unikátního rozsáhlého výzkumu Národního ústavu pro duševní zdraví a agentury MindBridge, které byly zveřejněny v roce 2024. Ženy se podle něj sexu oddávaly průměrně 1,7krát za poslední měsíc, zatímco muži pouze 1,3krát. To můžeme označit za znepokojivé. Proč ale dnes mezi mladými sex jednoduše „nefrčí“?
Z tohoto vývoje bývá obviňován hlavně rozmach technologií a rozšířená dostupnost porna. Částečně tomu tak skutečně je. Muži si své potřeby mohou nemalou měrou uspokojit, aniž by kvůli tomu museli opustit pohodlí svého křesla. Masturbace je pro ně zkrátka méně namáhavá.
Není to ale jediný důvod. Podle odborníků za tím rozhodně nestojí žádná queer propaganda a liché by rovněž bylo si myslet, že ženy si zkrátka a jednoduše hledají o něco starší partnery, tedy v dotyčné věkové skupině zkrátka musí určité procento mužů „zbývat“. Hlavní důvod je o něco jednodušší: Muži nemají přátele. Jak přátelství souvisí se schopností navazovat partnerské vztahy?
Patriarchát vychovává osamělé muže
Podstatu tohoto problému lze vysvětlit poměrně jednoduše: Muži se odmala učí potlačovat své emoce. Nejsou tak vychováváni ke vzájemnému sdílení a neutvářejí přirozená emoční pouta. Připadá jim tak přirozené žít bez těchto vazeb. A ve výsledku jim tedy nechybí ani vztah. Klíčový problém tedy spočívá v zažitých patriarchálních vzorcích naší společnosti, které z mužů vychovávají bytosti osamělé.
Další důvod, proč se mužům nechce vkládat energii do intimního sblížení s partnerkou, může být i určitý strach ze selhání. A to nejen přímo v ložnici, kde jsou muži nuceni čelit uměle konstruovaným nárokům na stereotypizovanou mužnost, které ve společnosti stále panují.
V době krize je pro řadu příslušníků generace Z a mileniálů složité najít si stabilní zaměstnání a vycházet s penězi. Muži tak mohou trpět i pocitem, že si randění jednoduše „nemohou dovolit“, když nejsou schopni do partnerky investovat a nemohou ji například pozvat na večeři.
Což je ostatně obava v zásadě důvodná. Ženy totiž považují za důležité, aby jejich protějšek byl adekvátně ekonomicky zajištěn. Péči o potomstvo stále větší měrou na svých bedrech nesou ženy. Což jim neumožňuje plnohodnotně uplatnit své dosažené vzdělání a realizovat libovolně kariérní ambice. Stávají se tak závislými právě na ekonomické aktivitě muže.
Tuto hypotézu potvrzuje například General Social Survey, což je sociologický průzkum vytvořený v roce 1972 National Opinion Research Center. Ten současně uvádí další příklad toho, jak se v negativním slova smyslu ekonomická situace jedince může propsat i do jeho milostného života. Mladí muži také častěji žijí se svými rodiči než mladé ženy. A přivést si svého partnera za účelem intimních radovánek do dětského pokoje samozřejmě příliš nelze pro nedostatek soukromí.
Zdroje
