Článek
První obyvatelé se na ostrově usídlili už v době kamenné, tzv. neolitu (kolem 6. tisíciletí př. n. l.). Ostrovní život se podobal neolitickému životu jako kdekoliv jinde. Hlavním zdrojem obživy byl lov a sbírání bobulí a kořínků. Postupem času se z primitivního společenství zrodila nejstarší civilizace v Evropě. Na časové ose jsme se posunuli do 3. tisíciletí př. n. l.
Jedna velká neznámá
Ovšem i ve 21. století je opředená tajemstvím a mnoha nejasnostmi. U studentů je poměrně oblíbená, protože o ní téměř nic nevíme. Doposud není jasné, jakého původu jsou její zakladatelé, neboť ostrov ležel na strategickém místě, kde se křižovaly cesty Evropanů, Asiatů i Afričanů. Tým vědců zkoumal zhruba 4 000 let staré kosterní pozůstatky krétských praobyvatel a vyloučil, že by jejich kořeny sahaly na sever Afriky, naopak zjistili, že se jedná o potomky prvních zemědělců přicházejících z Blízkého východu.
První rozsáhlý archeologický výzkum byl zahájen na počátku 20. století britským archeologem Sirem Arthurem Evansem. Jehož týmu se zadařil velkolepý objev, odkryli trosky paláce Knóssos. Ihned si uvědomil, že objevil dosud neznámou civilizaci. A pochopitelně jedině jemu příslušelo ji pojmenovat. Přiklonil se ke jménu podle bájného krále Minoa. Minojská civilizace.
Když palác je centrem všeho
Co víme o starověkých Minojcích? Budovali rozsáhlé palácové komplexy, v nichž se odehrávala značná část života tamních obyvatel. Paláce představovaly centra politického, hospodářského, společenského i kulturního života. Našli byste zde opravdu všechny důležité instituce, neboť jejich rozloha zaujímala několik tisíc metrů čtverečních a tyčily se minimálně 3 patra nad zemí a 3 patra se nacházela pod zemí. Obecně se označovaly jako labyros podle dvousečné sekyry. Odtud s největší pravděpodobností pochází pojem labyrint, tedy odznačení pro bludiště.
Nejstarší velestavby jsou datovány do období kolem roku 2 000 př. n. l., na ostrově vznikly celkem 4 – nejimpozantnější Knóssos, dále Faistos, Malia a Kato Zakros. Sekundovalo jim několik méně okázalých staveb rozesetých po celém ostrově. Všechny vykazovaly několik společných prvků: velké vstupní brány, centrální nádvoří a kolem něj rozeseté nejrůznější budovy, svatyně, sklady, spleť chodeb a schodiště.
Se svatozáří nad hlavou
Určitě stojí za zmínku, že paláce postrádaly opevnění. Důvod není jednoznačný, pravděpodobně svou roli hrálo sebevědomí Minojců, byli námořní velmocí, neobávali se tak útoku nepřátel. Na druhou stranu kolem silnic postávaly osamocené strážní domky, země během výzkumu odhalila sekyry, meče, dýky. Sice Kréťany považujeme za mírumilovný národ, ale jistota je jistota.
I nadále zůstává nejasné propojení paláců a mocenské struktury. Je jasné, že fungovaly jako centrální sklad přebytečných surovin (víno, obilí, olej, drahé kovy, keramika). Palácové centrum bylo s menšími paláci a ostatními stavbami propojené silnicemi.
Jeden národ vládne moři
Díky své poloze měli pod palcem námořní obchod a záhy ovládli celé Středomoří. Brzy také přišli na slitinu mědi a cínu, vzniklý bronz uplatnili při stavbě kvalitnějších lodí. Archeologická naleziště odhalila rovněž písemné památky (především zemědělské záznamy), bohužel nepředstavují tolik potřebný zdroj informací, neboť jsem napsány tzv. lineárním písmem A, a to se doposud nepodařilo rozluštit.
Víme, že používali hrnčířský kruh. Jejich keramika je nezaměnitelná, červeno-černo-bílé nádoby se dochovaly do dnešních dnů. Často obsahovaly výjevy býků, posvátných zvířat. Významné postavení ve společnosti zaujímaly také ženy. Byly velice vážené, mohly zastávat i kněžský úřad. Kusé informace máme i o jejich náboženství. Nálezy dokázaly existenci polyteismu, na různých uměleckých artefaktech se opakuje výjev bohyně matky-země a muže držícího několik zvířat. Dozajista provozovaly různé kulty, např. lití úliteb, obětování jídla, procesí. Vyvýšená místa se stávala dějiště zmiňovaných rituálů.
Příroda versus člověk
Pohádkový vývoj a prosperita Kréty byla utnuta kolem roku 1 700 př. n. l., kdy tvrdě udeřila přírodní katastrofa. Výbuch sopky a zemětřesení významně poškodily majestátní paláce. Kréťané se z krizové situace oklepali, vystavěli nové paláce, dokonalejší, propracovanější. Kromě řady architektonických vychytávek (širší schodiště, prostornější haly, slavnostní pokoje) kladli důraz na výzdobu a vybavenost místností. Do dnešních dnů se dochovaly fresky, mozaiky, sošky i šperky. Oblast se rychle vzpamatovala i ekonomicky, obchod opět vzkvétal. Až do 15. století př. n. l. zažívala Kréta zlatý věk.
Kolem roku 1 450 př. n. l. vyspělou ostrovní kulturu objevili pevninští Řekové, řečení Achájové. K devastaci civilizace rovněž přispěla příroda, jelikož vybuchla sopka na ostrově Santorini (historicky Théra) a Krétu zasáhla ničivá vlna tsunami. Paláce jsou zničeny, tudíž Achájům už nic nebránilo k ovládnutí celého území. Minojská civilizace zaniká.
Zdroje:
1) Minojská civilizace
2) Vzestup a pád Minojců
