Článek
Česko pomalu stárne. Nejnovější projekce Českého statistického úřadu uvádí, že za čtvrt století bude mezi námi žít tři a tři čtvrtě milionu seniorů, tedy obyvatel starších 65 let. V současné době je to „jen“ 2,2 milionu. Plíživé stárnutí populace se stalo červenou vlajkou, jíž se s gustem ohání s odkazem na udržitelnost důchodového systému nejeden politik.
Senioři ale ve skutečnosti nejsou homogenní kategorií obyvatelstva. Odejít do penze neznamená připravovat se na pozvolné dožití v domově důchodců. Mnozí starší občané tráví svůj čas aktivně, další také pracují. A to často nejen proto, že musí, ale jednoduše chtějí. Zaměstnání jim dává pocit společenského uplatnění a chrání je před sociální izolací.
A podobné rozdíly panují i mezi seniory a seniorkami. Úloha mužů v současné společnosti je poměrně hojně diskutovaným tématem. Jaký je ale rozdíl mezi muži a ženami v pokročilém věku? Čím se zabývají? Jakým způsobem je v této cílové skupině nahlíženo na mužskou a ženskou roli?
Základní rozdíl tkví podle statistiků už v tom, že skladba seniorské populace podle pohlaví se odlišuje od mladších věkových skupin. Mezi seniory převládají ženy nad muži. Důvodem je všeobecně vyšší úmrtnost mužů, která vede k tomu, že starších věků se dožívá z dané generace menší část mužů oproti ženám.
Ženy se věnují hlavně rodině a domácnosti
Muži jsou z tohoto důvodu mnohem znatelněji mimo záběr výzkumníků nebo sociologů stárnutí. Dokonce i aktivity pro seniory bývají kvůli procentuálně vyššímu zastoupení žen v této části populace zaměřeny více na ně. Na ženy je současně kladen mnohem výraznější tlak. Ten se týká jejich vzhledu, stárnutí jim společnost zkrátka mnohem méně „odpustí“.
Současně po nich především vyžaduje roli dokonalé matky i babičky. Ženy se mají starat o rodinu. Podle odborníků tak starší ženy tráví svůj čas tím, že většinou pečují o domácnost, o vnoučata, eventuálně o rodiny svých dětí a věnují se ručním pracím. Což potvrzují také aktuální výzkumy, dle nichž v trávení volného času existují mezi skupinami seniorů (podle pohlaví, podle věku i dalších sociodemografických znaků) značné rozdíly
Konkrétně vaření a pečení je jednoznačnou doménou žen, u plotny tráví svůj čas 51 % žen ve věku nad 55 let, ale jen 16 % mužů, zjistila například Analytická zpráva výzkumu Realizace kvantitativního výzkumu – životní postoje a preference seniorů, pod kterou je podepsáno ministerstvo práce a sociálních věcí. To nákupy a návštěvy obchodních center připadají na 40 % dam, ale jen na 27 % mužů.
Muži ve stejné věkové skupině se oproti tomu většinou věnují svým zálibám, koníčkům, jsou aktivní v různých zájmových svazech, organizacích a podobně. Častěji než jejich protějšky jsou také u počítače nebo na internetu, plyne z výše zmíněné analýzy dále. Zde je poměr 52 % můžu a 41 % žen. Hned 30 % mužů jsou také kutilové, ale jen 20 % žen se věnuje ručním pracím.
Práci se v důchodu věnují hlavně ženy
Tato zjištění podtrhuje také závěr výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd České republiky. Podle něj především lidé starší 60 let více souhlasí s tradičním postavením muže a ženy v rodině. Podle jejich názoru by koníčky měl pěstovat spíše muž stejně jako zajišťovat domácnost. Naopak ženy by se podle nich měly věnovat domácím pracím.
Soudobá realita seniorů z hlediska finančního zajišťování domácnosti však je ve skutečnosti jinde. V práci se totiž naopak, jak vyplývá z aktuálních statistik, více angažují ženy. Způsobeno je to jednak tím, že ženy jsou v lepším zdravotním stavu. Svůj produktivní věk totiž strávily s vyšší pravděpodobností v méně namáhavém zaměstnání. Muži více pracují v zemědělství, průmyslu a stavebnictví, kdežto ženy převládají ve službách. Také je často nebývá kým nahradit. Může se to týkat hlavně tradičně feminizovaného prostředí, jako je zdravotnictví nebo školství.
Důvodem však mohou být i finance. České seniorky zkrátka s penězi nevyjdou. Ženy totiž doplácejí na současné nastavení důchodové legislativy a ve stáří pobírají výrazně nižší důchody než muži. Rozdíly jsou až v řádech tisíců korun. Až dvě třetiny rozdílu lze za vinu přičíst obecně nižším mzdám žen oproti mužům, což ve výsledku snižuje jejich vyměřovací základ, ze kterého se starobní důchod počítá.
Zdroje
