Článek
Tento víkend se nám blíží letošní volby komunální a do jedné třetiny Senátu. Politicky se jedná spíše o volby druhé kategorie a ani pro voliče nevypadají příliš zajímavě. Komunální volby jsou vzhledem obrovskému počtu, často velmi malých, obcí nepřehledné a s výjimkou pár velkých měst zajímají (možná) jen ty, kterých se v dané obci bezprostředně týkají. A v Senátu se volí jen třetina osazenstva, které má menší pravomoci než poslanci, a navíc dvoukolově, což je zdlouhavé a nahrává více kompromisním kandidátům. Při bližším pohledu je však skutečnost jiná. Letos sice opozice v Senátu patrně udrží většinu, ale ANO si může výrazně připravit základy ke získání převahy už o v následujících volbách. Zároveň STAN otestuje svou ambiciózní strategii útoku na dvou frontách v novém bojišti. Zatím mu vychází, dovedla jej do pozice nejsilnější opoziční strany a díky ní má našlápnuto k nečekanému úspěchu dokonce i ve velmi konkurenční volbě na pražský magistrát, ale zároveň má v pomyslném banku vsazeno nejvíce a může i nejvíce ztratit. A ostatní subjekty v této mele se budou pokoušet uhrát co nejlepší výsledek. Podívejme se na pár souvislostí a faktorů, které zamíchají pomyslným osudím.
Kdo (opět) zaplakal
Prvním významným faktorem je kolaps jednotné vládní fronty, po níž toužily zejména menší vládní strany, které se tak hodlaly přiživit na síle ANO, ovšem Andrej Babiš jim to vcelku logicky zatrhl. Senátní volby jsou dvoukolové a je běžné, že politicky spřízněné strany jsou voliči, podle logiky „menšího zla“, podpořeny v druhém kole, ať už je k tomu oficiální dohoda mezi těmito stranami či nikoli. Tedy v případné jednotné frontě by šlo méně o podporu v druhém kole a více o rozdělení senátních obvodů tak, že by v nich kandidoval vždy jen jeden subjekt za celou koalici. To však dává smysl hlavně v případě stran podobně silných (anebo podobně slabých), zatímco ANO je výrazně silnější než oba jeho partneři dohromady. Tedy v praxi by to znamenalo pouze, že ANO by některé obvody vyklidilo ve prospěch kandidátů Motoristů a SPD čtyřkoalice, kteří by se na jeho zádech nechali vyvézt do Senátu. Babiš správně vyhodnotil, že jeho partneři jsou natolik slabí, že by jejich případná podpora byla tak málo významná, že by za tuto oběť nestála (a dokonce někteří kandidáti za ANO odmítali kandidovat, pokud by je podpořily ostatní vládní strany, zejména SPD). Proto se rozhodl, že ANO v senátních volbách si poradí samo, čímž fakticky pohřbil senátní naděje svých partnerů. To obratem potvrdili Motoristé, kteří se za této situace a s vědomím své personální slabosti rozhodli senátní volby kompletně vypustit. SPD čtyřkoalice sice z prestižních důvodů v některých obvodech postavila své kandidáty, avšak s velmi malými vyhlídkami na úspěch.
O co se hraje v Senátu
Složení Senátu podle klubů je následující (včetně nestraníků a lokálních partnerů) – TOP 09 a ODS 30, KDU-ČSL 12, STAN 18, ANO 15, SEN21 a Piráti 5. Z toho lidovci obhajují 3 mandáty, TOP 09 a ODS 9, tedy v obou případech čtvrtinu až třetinu. Zatímco Piráti a SEN21 obhajují rovnou 3 ze 5 a v absolutních číslech má nejvíce vsazeno STAN s 11obhajobami. S tím kontrastuje situace ANO, které má ve volebním ohrožení letos pouze 1 senátora, a to ještě za tradičně levicový obvod v Karviné. Tedy mnohokrát opakovaná slova Andreje Babiše, že ANO volby do Senátu „moc neumí“, jsou pouze taktickým mlžením, jelikož v dané situaci je prakticky jisté, že ANO v Senátu posílí. Zůstává pouze otázkou, jak moc či jak málo, případně na čí úkor. K získání většiny by muselo vyhrát skoro všechno, což není reálné. Nicméně při dostatečném posílení letos se ANO může dostat do pozice, kdy bude mít solidní šanci většinu získat v dalších volbách v roce 2028, které budou krátce před příštími volbami do Sněmovny, po nichž by Babiš rád pokračoval ve vládnutí. Tedy Senát aktuálně není v centru jeho pozornosti, ale většina v něm před rokem 2029 mu patrně nebude zcela lhostejná.
Růžová síla na vzestupu
Z výše uvedeného vyplývá, že nejvíce by se mělo obávat STAN, protože může při anoistickém nástupu nejvíce ztratit. Situace však není tak jednoznačná. Stanisté zvládali v minulé vládě předstírat, že jsou vlastně něco jako opozice (podobně jako i dnes Andrej Babiš dokáže v očích voličů být premiérem a zároveň nejznámějším opozičním poslancem), takže ve volbách v roce 2025 dopadli, ve srovnání s premiérským SPOLU, relativně dobře. Dokonce se jim podařilo úspěšně předstírat, že jsou zároveň centristé až umírnění konzervativci z venkova a malých měst a zároveň i aktivisticky progresivní „liberálové“, a proto si udrželi své setrvačné původní voliče a navíc úspěšně expandovali i do odlišné skupiny voličů, která dříve většinově patřila Pirátům a Zeleným. (blíže viz zde)
Tomu výrazně napomohli i předsedové stran sdružených ve SPOLU, kteří sice společný projekt rozpustili a deklarovali „budování vlastních značek“, ale nenabídli v tom dostatečně uvěřitelnou alternativu. Tedy místo subjektu, jenž byl jednoznačně největší v rámci opozice, vznikly dvě malé strany pod pětiprocentní hranicí a jedna střední, velikostně srovnatelná se STAN. Kromě toho ve všech třech stranách zjevně převládl bizarní dojem, že jelikož Piráti a STAN v loňských volbách oproti předchozím dokonce trochu posílili (v 2021 Pirátostan 15,62%, zatímco v 2025 STAN 11,23% a Piráti 8,97%), tak SPOLU ve volbách neuspělo, protože bylo málo „liberální“ (tj. levicově progresivní). Tedy v praxi to znamená, že všechny tři strany (včetně lidovců s Janem Grolichem) se pokouší napodobit manévr STAN a stát se též více progresivními a tedy být „více jako STAN“. Důsledky toho výstižně shrnul Miroslav Kalousek: „Je to celkem logický vývoj. Kdysi konzervativní, pravicové strany ODS a TOP09 se rozhodly jít stejnou cestou jako Starostove a být středovými liberály. Takže tu máme tři STANy. A většina lidí dává přednost původnímu originálu.“ V důsledku tohoto vývoje se vcelku nepřekvapivě STAN začal objevovat mezi opozičními stranami na prvním místě. Jeho vzestup je viditelný dokonce i v Praze, kde se tradičně pohyboval okolo 5%, loni tam získal 13,4% (tedy více než svůj celostátní průměr) a letos v září se údajně s 22% nachází v čele, k čemuž přispívá kromě výše uvedených faktorů i aktuální primátor Svoboda z ODS, jenž se nachází již hodně za zenitem.
A navíc má STAN stále k dispozici svůj hlavní trumf…
