Článek
Byl to starší a velmi bohatý muž, který si do našeho hotelu jezdil odpočinout. Dobrý rok jsme spolu jen laškovali na recepci a já si začala uvědomovat, že se zkrátka těším, až přijede. Když mě pozval s sebou na dovolenou do Barcelony, neváhala jsem ani minutu. Těšila jsem se, že si to spolu pořádně užijeme. Jaké bylo mé překvapení, že on sám má dost jiné představy.
Komfort výměnou za společnost
Když jsem se ho jeden večer ve Španělsku pokusila svést, dal mi najevo, že takhle to rozhodně nepůjde. „O tohle já nestojím, chci někoho, s kým si můžu povídat, dát si sklenku dobrého vína,“ začal a mě to připadalo hrozně divné. „Pokud se mnou budeš trávit čas, vyplatí se ti to. Nechci dramata, hádky, nic takového,“ začal.
Nebylo mi jasné, proč nestojí o fyzický kontakt, ale neptala jsem se. Později z něj vypadlo, že je na muže, ale do společnosti potřebuje po svém boku ženu. Často mu to prý kazilo obchodní jednání. Mně to přišlo absurdní, ale nebránila jsem se. Byl skvělý.
Nemusela jsem nic
Platil mi drahou školu, dovolené, koupil mi auto. Žila jsem si jako královna a často mu říkala, že je to můj sugar daddy. Líbílo se mu to, podporovalo to historku, že jsme vlastně spolu, ačkoliv náš nejbližší kontakt bylo krátké objetí, když mi zemřela maminka.
Už to trvá rok a já mám vše, na co si ukážu. Za to musím mít volno vždy, když si řekne, být připravená odletět kamkoliv, vypadat reprezentativně a mít pořád dobrou náladu. Tu sice nemám, ale někdy to prostě jen předstírám. A aby toho nebylo málo, na sociálních sítích musím tvrdit, že jsme zkrátka spolu. Na druhou stranu si tím zřejmě zavírám dveře k vysněnému partnerovi. Ale dá mi někdo tolik, jako Richard? Už jsem si prostě zvykla!
Zdroj: autorka vycházela z rozhovoru s hlavní aktérkou Hankou G.
