Článek
Historie kečupu začíná v Číně, kde se kolem roku 300 př. n. l. vyráběla omáčka zvaná „ke-tsiap“. Fermentovaná rybí omáčka byla vyrobená z ančoviček, sójových bobů a různých koření. Byla velmi oblíbená a rozšířila se do okolních zemí, včetně Malajsie a Indonésie, kde získala různá místní vylepšení.
Příchod do Evropy
V 17. století se kečup dostal do Evropy díky britským námořníkům, kteří přivezli recept z jihovýchodní Asie. Evropané začali experimentovat s vlastním složením omáčky, přidáváním různých ingrediencí jako houby, ořechy a ančovičky.
V této době kečup stále neobsahoval rajčata a byl často používán jako dochucovadlo k masu a rybám.
Proměna v rajčatovou omáčku
V 19. století došlo k zásadnímu posunu, když se kečup začal vyrábět z rajčat. Tento nápad se poprvé objevil v amerických koloniích. Rajčata, která byla dlouho považována za jedovatá, se stala pro výrobu kečupu oblíbenou surovinou.
V roce 1812 vytvořil americký vědec James Mease první recept na rajčatový kečup, který zahrnoval rajčata, koření a brandy.
Kečup jako lék
Na počátku 19. století se kečup dokonce používal jako lék. Dr. John Cook Bennett prohlašoval, že rajčatový kečup může léčit průjem, žloutenku a poruchy trávení.
Prodával kečup ve formě pilulek, které měly údajně léčivé účinky. Ačkoli tato lékařská tvrzení byla později vyvrácena, dost pravděpodobně k popularizaci kečupu přispěla.
Industrializace a H. J. Heinz
V roce 1876 založil Henry John Heinz společnost Heinz, která začala masově vyrábět rajčatový kečup. Heinz zavedl standardizaci výroby a zdůraznil čistotu a kvalitu produktu, což vedlo k rychlému růstu popularity jeho kečupu i značky.
Heinzův kečup se pak stal etalonem pro kvalitu a chuť, a dodnes je jednou z nejprodávanějších značek kečupu na světě.
A co kečup dnes?
Dnes je kečup neodmyslitelnou součástí kuchyní po celém světě. Používá se jako dochucovadlo na hranolky, burgery, hot dogy a mnoho dalších pokrmů.
Kromě tradičního rajčatového kečupu existují i různé varianty, včetně těch s přidaným kořením, chilli, nebo dokonce bez cukru a soli.
Zdroj: history.com, nerdish.io, epicurious.com, nationalgeographic.com