Rodiče školáků si letos zase připlatí, chudoba v Česku ohrožuje miliony lidí

Znáte to - musíte nakoupit sešity, obaly, pera, pastelky, tempery, batohy, přezůvky… Seznam se zdá nekonečný. Ale kolik rodičů doopravdy počítá s takovými výdaji, a komu to udělá pořádnou čáru přes rozpočet?

Loni podle průzkumu Pluxee počítalo zhruba 35 % rodičů s částkou okolo dvou tisíc korun na jedno dítě, více než 41 % pak s částkou mezi dvěma a čtyřmi tisíci korunami. A téměř 20 % počítá s částkou ještě o tisíc korun vyšší. „Letos se ceny batohů, pastelek, sešitů a dalších školních pomůcek pohybují na podobné úrovni jako loni. Samostatnou kapitolou jsou pak různé pracovní sešity či jazykové učebnice, které jsou zase o něco dražší,“ říká Martina Machová, personální ředitelka Pluxee.

Podle údajů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy si rodiče připlatí tak za obědy. Průměrná cena oběda ve školní jídelně byla na začátku loňského roku 34 korun, před sedmi lety to ale bylo o 10 korun méně.

Pro cenu obědu přitom platí vyhláška o školním stravování, která začala platit v roce 2023. Ta určuje, že pro dítě od 7 do 10 let může stát oběd až 47 korun, pro děti od 11 do 14 let může stát 50 korun, a pro ty nejstarší, což je 15 let a více, může stát až 54 korun. Trend zdražování byl tak vidět zejména loni, kdy skutečně jídelny zdražovat začaly.

Obědy však nejsou jedinou položkou, která zdražovala. Nahoru šly rovněž ceny kurzů a kroužků pro děti, které si teď některé z rodičů vůbec nemohou dovolit. Přitom právě zájmové aktivity i sportovní kroužky jsou pro vývoj mladé generace nesmírně cennou aktivitou. Mnohé však podražily už loni, zvláště kvůli cenám energií. V tomto směru už se ale situace ustálila a také inflace je výrazně nižší než v posledních letech. O razantní nárůst by tak už jít nemělo.

Dokládá to i loňský průzkum Pluxee. Vyplývá z něj, že za kroužky, sporty a další mimoškolní aktivity utratí zhruba 17 % rodin do 1 500 korun za pololetí na jedno dítě, 31 % do 3 tisíc korun, zhruba 30 % do 5 tisíc korun, téměř 16 % do 10 tisíc korun a 6 % více než 10 tisíc korun za pololetí. „I mimoškolní aktivity jsou přitom pro dítě prospěšné. A zvlášť sport a všechny další pohybové aktivity přímo důležité,“ konstatuje Martina Machová.

Toho jsou si vědomi i rodiče, jak ukázal průzkum společnosti KRUK Česká a Slovenská republika (KRUK) ze začátku letošního roku. Podle něj se rodiče maximálně snaží vyhnout omezení rozpočtu na vzdělávání a zájmové aktivity svých dětí. Raději omezí jiné položky.

Jenže výjimkou není ani to, že si rodiče školní potřeby půjčí. Podle zjištění průzkumu si 5 % českých rodičů půjčilo kvůli svým dětem částku od 10 000 do 50 000 korun a necelá 3 % pak částku od 50 000 do 100 000 korun. Půjčku na potřeby dětí potřebují především rodiče ve věku 55 až 64 let, kteří hospodaří s velmi napnutým rodinným rozpočtem.

„Skoro polovina půjček (45 %) na potřeby dětí je využívána na úhradu nákladů spojených se studiem, tedy na školné, školní pomůcky, školní akce, na úhradu ubytování nebo vzdělávání v zahraničí. Mnoho rodičů si ale půjčuje také na oblečení pro děti (17 %), na jejich kroužky nebo vybavení jejich vlastní domácnosti a na spotřební elektroniku (shodně 16 %) – typicky mobilní telefony. Hned 13 % rodičů, kteří si kvůli svým dětem vzali půjčku, také uvádí, že účelem bylo splacení dluhů jejich dětí a každý pátý z této skupiny rodičů je věku 65 a více let. Rodiče v seniorském věku riskují, že se díky těmto půjčkám ocitnou v komplikované finanční situaci, často totiž mylně předpokládají, že jejich potomci si své dluhy budou hradit sami,“ říká Jaroslava Palendalová, generální ředitelka společnosti KRUK.

Asi milion obyvatel Česka žije pod hranicí chudoby a 2 miliony se drží těsně nad ní. Některé další zdroje pak mluví až o třech milionech chudých, kteří bez větších obtíží neuspokojí své každodenní potřeby.

Vždy je dobré zkontrolovat konkrétní seznam požadavků, který poskytne škola, protože každá škola může mít specifické potřeby a požadavky na výbavu. Co by se vám však případně mohlo hodit?

Zdroj: autorský článek, Pluxee, KRUK