Článek
Plánovala jsem víkendový výlet s přáteli, kam jsem opravdu odjela. Manžel mi nikdy v ničem nebránil, děti jsme neměli. Myslela jsem, že si to užiju, ale kvůli nevolnosti jsem se rozhodla vrátit domů dřív. Když jsem vešla do ložnice, svět se mi zhroutil. Můj manžel tam byl s jiným mužem. V naší posteli.
Tajil to celý život
Stál tam, šokovaný stejně jako já. V tu chvíli mi došla slova. Po chvíli ticha přiznal, že je gay a že to tajil celý život. Oženil se se mnou, protože se bál přiznat pravdu sobě i světu. A navíc by jeho rodiče nikdy neschvalovali jeho sexuální orientaci. Když před půl rokem tragicky zemřeli při autonehodě, možná mu to navzdory smutku dalo odvahu postavit se sám za sebe.
Cítila jsem se zrazená, ponížená a zmatená. Ale zároveň jsem v jeho očích viděla strach a bolest. Rozhodli jsme se pro rozvod, ale zůstali jsme přáteli. Dnes chápu, že jeho lež nebyla o mně, ale o strachu z nepřijetí. A že to tak mělo být. Přesto všechno jsem mu přála, aby byl hlavně šťastný.
Získala jsem dva kamarády
A jelikož jsme měli chalupu, kterou jsme si nakonec nechali na půl, protože tam každý z nás chtěl jezdit, získala jsem dalšího kamaráda do života. Oliver, se kterým se dal můj bývalý muž do života, byl skvělý chlap. Byla s ním legrace, dalo se s ním mluvit o všem. Stal se mi velkým rádcem při hledání dalšího vztahu a já jsem později nikdy nezalitovala, že to tak dopadlo.
Protože způsob, jakým se naše rodina (ačkoliv bez dětí) dala znovu dohromady, je pro mě srdcová záležitost. Jak se říká, všechno zlé je vždycky pro něco dobré… A nic v životě není náhoda.
Zdroj: Lenka I., Plzeň
