Článek
Celou dobu jsem si myslela, že se Petr ještě vypracuje a budeme na stejno. Jenže on má prostě myšlení zaměstnance, chce své jistoty, bojí se riskovat. Já to mám jinak. Toužím po tom, abych se měla dobře, umím se sama za sebe postavit.
Placení je na mně
Jenže nedávno jsem si uvědomila, že je pro mě Petr jako koule u nohy. Neustále ho do něčeho tlačit, připomínat, že by se měl v životě o něco snažit? Je to únavné a stále dokola. Přitom skoro všechno platím já. On nic neušetří, a já pak také ne.
A někdy bych si tak přála, aby konečně přišel a řekl - hele, tohle jsem ti koupil. Hele, zařídil jsem dovolenou. Hele, tohle pro tebe mám. Už vlastně ani nemáme milostný život, jen hlídám, zda zaplatil účty. Někdy si přijdu jako jeho máma. Když dojdou peníze, přijde a řekne si.
Došlo mi, že se nic nezmění
V poslední době mi došlo, že to nebude jiné. Tolik jsem se snažila ho někam hnát, aby se víc snažil, aby byl v životě úspěšnější. Jenže on si prostě stojí za tím, že si vydělává svých čtyřicet tisíc a tím to hasne. Přitom mu to nestačí.
Já ale chci vedle sebe chlapa a ne někoho, kdo neumí nic ušetřit ani vydělat. V Praze si kvůli němu nemůžeme ani pořídit byt, neutáhli bychom to. Navíc, když vydělává čtyřicet tisíc, tak mu asi sotva nějakou hypotéku dají. Přijde mi, že tenhle vztah pro mě není…
Zdroj: autorka vycházela z rozhovoru s hlavní aktérkou Nelou
