Článek
Otázka, která zažívá svůj vrchol každé jaro spolu s přijímačkami. O samotných přijímačkách jsem psal v jednom z minulých článků, který jsem zakončil apelem na navýšení kapacit všeobecných oborů SŠ. V této chvíli máme (podle veřejných zdrojů) podíl všeobecných oborů pod průměrem EU (zhruba 30 % oproti zhruba 50 %). Přesto k žádnému masivnímu navyšování kapacit (zejména) gymnázií nedochází a stále slýcháme stesky po nedostatku řemeslníků a odmítání typu „hovadiny, jako 'všichni by měli mít gympl'“. Debatu, proč se žáci do odborného středního školství nehrnou, když má řemeslo tak zlaté dno a je tak perspektivní, si necháme na jindy. Dnes se zaměříme na otázku, kolik žáků na ten gympl „nemá“. A nebojme se mluvit přímo o gymnáziích, žádná lycea na půli cesty, pěkně natvrdo ona gymnázia, co prý nejsou pro každého.
Navzdory aktuálně populárním problémům s digitalizací jisté nejmenované části státní správy, některé jiné oblasti v digitalizaci sem tam nějaký ten krůček udělají, a dokonce z nich sem tam vypadnou nějaká data, sem tam dokonce i veřejně dostupná. Letošního roku nás takové štěstí potkalo právě v oblasti přijímaček na střední školy. Štěstí až takové, že Cermat zveřejnil individuální data o přijetí a nepřijetí uchazečů na základě Jednotné přijímací zkoušky (jen houšť a větší kapky!), o která se opřeme.
Asi nikoho nepřekvapí, že neúspěšnost absolvování gymnázií se pohybuje sotva v jednotkách procent. Přesná data se nedohledávají úplně snadno. Existují veřejně dostupná data o neúspěšnosti u státní maturity, kde pro český jazyk jsme někde okolo 1 % a pro nepovinnou matematiku okolo 5 %, obojí pro čtyřletá gymnázia, která nás, vzhledem k přijímačkám na SŠ, zajímají. Čísla pro víceletá gymnázia jsou mnohem níž. Takže se dá s přiměřenou mírou přesnosti říct, že těch, kteří se na gympl dostanou, ale nezvládnou jej, je maximálně 5 %. No a teď to přijde. Zmiňovaná data od Cermatu totiž ukazují, kolik bodů z JPZ jednotliví uchazeči získali, a na jakou školu byli přijati. Takže si můžeme najít, kolika bodů dosahují úspěšní aspiranti na žáky gymnázií, což nám může, opět s přiměřenou mírou přesnosti, ukázat, kdo „na to má“.
Suchá data:
- Budeme se bavit o uchazečích přijatých v prvním kole JPZ na čtyřletá gymnázia (gymnaziální obor 79-41-K/41) zřizovaná kraji (tedy veřejná).
- Celkově data Cermatu ukazují údaje o 157 006 uchazečích, z toho na veřejná gymnázia bylo přijato 12 111 uchazečů, tj. jen necelých 8 %.
- Nejnižší úspěšnost z JPZ u uchazeče přijatého na veřejné gymnázium je okolo 30/200, což odpovídá méně než 5. percentilu. Na nějaké státní gymnázium se tak dostali i uchazeči, jejichž výsledek JPZ je v 5 % nejhorších.
- I když odečteme 600 nejhorších výsledků, tedy 5 %, které jsme odhadli jako horní hranici neúspěšnosti studia na gymnáziu, dostáváme se na výsledek 106/200, což odpovídá percentilu 48.
Podle těchto výsledků již dnes úspěšně absolvují gymnázium žáci na úrovni nejlepších 52 % uchazečů o SŠ (zhruba populačního ročníku), přijato na veřejná gymnázia je však pouze 8 %. 52 % z uchazečů o čtyřletá gymnázia. Tedy svým způsobem zbytku po odchodu na víceletá gymnázia, která již dříve obsadilo zhruba 10 % populačního ročníku. Celkem tak máme (z pohledu schopností) okolo 57 % žáků, kteří to už dnes zvládají. Nejméně 57 % na to má! Ale my máme kapacity jenom pro nějakých 30 %.
Kapacita gymnázií by, podle schopností žáků, měla být dvojnásobná. Zhruba polovinu schopných dětí každoročně připravujeme o možnost studovat adekvátně svým schopnostem a zájmu.
