Článek
Pokud stále přemýšlíte, zda už je ten pravý čas vyhodit starou remosku po babičce, raději si to ještě nechte projít hlavou a zkuste jí dát ještě šanci. Tento legendární československý vynález má totiž celou řadu výhod, které oceníte, pokud to párkrát vyzkoušíte.
Kde se ale remoska vlastně vzala? Elektrickou pečící mísu vymyslel elektrotechnik Oldřich Homuta. Ispiroval se během návštěvy Švédska, kde si všiml elektrického hrnce. Ten sice uměl vařit, ale nepekl. Proto se rozhodl, že vymyslí svůj vlastní spotřebič, který dokáže obojí. A jak řekl, tak také udělal.
Remoska se stala naprostým hitem
První prototypy spatřily světlo světa už mezi lety 1953 a 1955. Tehdy se ale novinka ještě jmenovala HUT. Tento název odkazoval na počáteční písmena příjmení konstruktérů Homuty, Uhera a Tyburce. Svůj dnešní název získala remoska teprve později. „Vzniklo to z názvu podniku, který ji vyráběl a nabízel revize, elektro, montáže, opravy a servis,“ uvádí historik Adam Havlík.
Nejdřív se remosky vyráběly ve Zdicích, později se ale výroba přesunula do Kostelce nad Černými lesy. Protože se ve fabrice nezahálelo, do roku 1991 bylo vyrobeno přibližně 2,7 milionů kusů. V šedesátých letech se z remosky stal naprostý hit a „frčela“ až do let devadesátých, kdy byste nejspíš jen těžko našli hospodyňku, která by neměla svou vlastní.
Remoska je úsporná a skladná
Důvodů, proč se tento spotřebič tolik ujal, je celá řada. Nezabere příliš mnoho místa, a tak se snadno vtěsnala i do malých kuchyňských koutů, kde na klasickou troubu nebyl dostatek prostoru. Pořízení bylo také méně nákladné než v případě elektrické trouby, nemluvě o tom, že díky svému konstrukčnímu řešení, kdy teplo vychází nikoliv zespoda, ale z víka remosky, nedocházelo k připalování pokrmů. Jako další výhodu uváděl výrobce snadnou údržbu, nízkou spotřebu energie a také dlouhou životnost.
Po revoluci se na náš trh ve velkém začalo dostávat západní zboží a s ním také celá řada do té doby neznámých spotřebičů. Postupně se tak v našich kuchyních začaly objevovat fritézy, mikrovlnky a jiné vymoženosti. Na remosku se proto tak trochu zapomnělo.
Renesanci remosce zajistila britská šlechtična
V roce 2001 ale došlo k velkému obratu. Jistá aristokratka českého původu lady Milena Grenfell-Baines si chtěla remosku pořídit, ve Velké Británii ale nic takového nebylo k dostání. Rozhodla se proto zatelefonovat přímo do společnosti Remoska a zeptat se, proč se zmíněný produkt do její domoviny nedováží. Slovo dalo slovo a remosky se brzy začaly prodávat v síti prodejen s kuchyňským vybavením po celé Británii.
Zahraniční pozornost ale remosce pomohla také v Česku. Jakmile si lidé všimli, že ve světě je o tento spotřebič zájem, znovu si ho začali pořizovat. Ročně se u nás nyní prodá až 70 tisíc kusů, prodává se ale také na Slovensku, v Polsku nebo Austrálii.
Mnoho lidí si remosku pořídilo jako náhradu trouby na chatu, vozí si ji s sebou na dovolenou, pokud nevědí, jak vybavená bude kuchyně v pronajatém ubytování, oceňují ji ale také doma. Existují speciální kuchařky, které obsahují recepty uzpůsobené přímo pro přípravu v remosce.
V současnosti lze legendárního kuchyňského pomocníka pořídit za částku, která lehce přesahuje dva tisíce korun. Na trhu je také velmi podobný spotřebič, který se prodává pod názvem Pečenka. Od remosky se liší především tím, že je hranatá.
Zdroje:
