Článek
Jak je možné, že se zemi, která v roce 1917 patřila k nejchudším zemím Evropy, dnes tak dobře daří?
Finsko se už léta umisťuje mezi nejlepšími zeměmi v rámci PISA (Program pro mezinárodní hodnocení studentů). Podobně je na tom i Jižní Korea s tím rozdílem, že Finové oproti Jihokorejcům stráví v lavici minimum času. S podobnými výsledky. Kde je ukrytý klíč?
Školství je priorita
Žáci a jejich vzdělání jsou ve Finsku prioritou. Finové si velice dobře uvědomují, že budoucnost státu se bude odvíjet od budoucnosti jednotlivců, tedy aktuálních žáků. A podle toho celý vzdělávací systém a vše kolem vypadá.
Úplně jiný přístup
Výuka ve Finsku je zaměřena na získávání dovedností spíše než znalostí. Finové se snaží ze svých občanů vychovat sebevědomé lidi se schopností se přizpůsobit pracovnímu trhu a potřebám společnosti. Učitel je spíše mentorem a průvodcem než dozorcem a la Igor Hnízdo. Chybná odpověď není trestána, je vnímána spíše pozitivně, protože ukazuje, na čem je třeba ještě pracovat.
Tak jako se žáci nebojí učitelů, ani učitelé nemají strach z ředitelů a ředitelé z inspektorů. Ředitel napomáhá učiteli vykonávat jeho práci dobře. Inspektor slouží řediteli a škole. Oceňována je otevřená komunikace, a ne snaha zakrýt všechny chyby.
Rovné příležitosti a funkční inkluze
Ve Finsku inkluze funguje, protože je k dispozici dostatek učitelů i peněz. Kvalitní vzdělání má být poskytnuto každému dítěti, nehledě na socioekonomickou situaci, ze které pochází. Základní, střední i vysokoškolské vzdělání je zdarma. Na základní a střední škole rodiče neplatí ani školní pomůcky a obědy. Školy nebývají segregovány na „horší“ a „lepší“, žáci běžně navštěvují spádové školy a nikdo s tím nemá problém, protože i v malotřídce na venkově je kvalita výuky srovnatelná se školou v centru velkoměsta.
Kvalitní učitelé
Ve Finsku nemůže být učitelem každý. Dá se říct, že pouze ti nejlepší z nejlepších. Nebývá to třetí volba oboru na vysoké škole, musí to být vaše první volba. Finsko je jednou ze zemí v nejvyšším podílem vysoce kvalifikovaných učitelů. Učitelská profese je hned za právníkem a lékařem co se týče prestiže, oblíbenosti a také platového ohodnocení. Učitelé se samozřejmě celoživotně vzdělávají a své povolání berou vážně.
Nástup do školy až v 7 letech
Povinná školní docházka začíná až v 7 letech, a přesto (nebo možná právě proto) se Finsko může pochlubit jednou z nejvyšších úrovní znalostí čtení na světě.
Kratší vyučování, delší přestávky
Finští studenti tráví vyučováním přibližně 20 hodin týdně (4, maximálně 5 hodin denně), což je mnohem méně než jinde na světě. Ne že by šli mladí Finové ve 12 domů, ale zbývající hodiny jsou věnovány mimoškolním aktivitám a hře, což mimo jiné vede ke snižování problémům s duševním zdravím. Přestávky trvají minimálně 15 minut a žáci je tráví dováděním venku za každého počasí.
Známky? Ano, ale…
Ve Finsku dávají známky, ale nepovažují je za důležité. Proto ani neexistuje jednotná stupnice. Některé školy používají klasickou škálu 1-5, jiné bodování. Mnohem podstatnější je totiž slovní hodnocení, které plně postihne individualitu žáka.
Knihovny jako klíčová centra
Podle statistik EU má Finsko nejvyšší návštěvnost knihoven na obyvatele regionu. Knihovny nejsou jen knihovny, ale klíčová centra pro vzdělávání a volný čas. Finské knihovny nabízejí kulturní aktivity, workshopy a akce, které podporují kreativitu, čtení a kritické myšlení od mladého věku.
Zdroje: globalsociety.earth, youtube.com, zpravy.aktualne.cz
