Hlavní obsah
Internet a technologie

Čtyři základní pravidla, která by se měla stát normou u výchovy dítěte s telefonem

Foto: Andrea Piacquadio / Pexels.com / Free license

Nedávno jsem zhlédnul zajímavou přednášku doktora Jonathana Haidta na téma epidemie duševních nemocí. V této přednášce rozebíral svou knihu „Úzkostná generace“ a já bych se rád podělil o pár zajímavých poznatků.

Článek

Jonathan Haidt

Jonathan David Haidt (narozen 19. října 1963) je americký sociální psycholog a spisovatel. Haidtův hlavní vědecký přínos pochází z psychologické oblasti teorie morálních základů, která se snaží vysvětlit evoluční původ lidského morálního uvažování na základě vrozených, niterných pocitů spíše než logiky a rozumu. Haidt dále často kritizuje současný stav univerzit a progresivní hodnoty, časopis Foreign Policy ho označil za jednoho z „nejlepších globálních myslitelů“ a časopis Prospect za jednoho z „nejlepších světových myslitelů.“

Mladí lidé a telefony

Ústředním tématem knihy Úzkostná generace, kterou rozebírá ve své přednášce, je, že jsme všichni zamknuti v řadě pastí kolektivního jednání. Většině rodičů a dokonce i většině příslušníků generace Z se nové dětství založené na telefonu nelíbí, přesto jsme v něm všichni nějak uvízli. Například i když většina rodičů dětí na základní škole chce odložit věk, kdy jejich děti dostanou chytré telefony a přístup na sociální sítě, je pro ně opravdu těžké jednat podle svého přání, protože jakmile některé děti tyto věci dostanou, každý, kdo je nemá, se cítí vyloučený, a to žádný rodič pro své dítě nechce. Stejné je to i s nezávislostí dítěte.

I když chcete svým dětem dopřát zdravou nezávislost, jakou měly děti před rokem 2000, dokud to nedělá i někdo jiný, vaše dítě si nemá s kým hrát a riskujete návštěvu policie, pokud soused zavolá na tísňovou linku a nahlásí spatření vzácného volně se pohybujícího dítěte samotného na ulici. Abychom se z těchto pastí vymanili, musí někdo navrhnout jasné normy a najít způsob, jak lidi motivovat, aby se jich drželi. Školy a zákonodárci k tomu mají dobré předpoklady.

Přednáška se dále zabývá myšlenkami a konkrétními kroky, které mohou vedoucí pracovníci škol a zákonodárci udělat pro zlepšení duševního zdraví dospívajících. A to v obrovském měřítku s mimořádně nízkými náklady.

Tyto čtyři základní normy navrhuje doktor Haidt ve své knize a přednášce:

  1. Žádný chytrý telefon před střední školou (na základní škole pouze základní „hloupý“ telefon na zkontaktování dítěte).
  2. Žádné sociální sítě před 16. rokem života.
  3. Školy bez telefonů (všechny telefony do skříněk nebo učiteli).
  4. Daleko více volné hry a pohybu (např. hřiště o přestávkách, delší přestávky, povinné školní sporty).

Jedním z nejnadějnějších signálů, že společnost je připravena vrátit se k dětství bez používání telefonů, je to, že mnoho škol začíná zavádět systém bez telefonů, který zařazují do svých školních řádů, již nyní. Je to tak mnohem silnější argument, než jen „doporučení“ nepoužívat telefony během vyučování. Dle Haidta „doporučení o zákazu“ v době vyučování pouze nutí žáky, aby si při psaní zpráv schovávali telefony v klíně, a podporuje je v tom, aby většinu času trávili na telefonech mimo třídu.

Osvobození od telefonů je nejjednodušší a nejrychlejší krok, který můžeme udělat pro zlepšení duševního zdraví mládeže. Teoreticky bychom mohli tuto politiku zavést ve všech školách již od letošního září. Všichni mladí lidé by tak měli šest nebo sedm hodin denně pokoj od TikToku a textových zpráv, což by jim uvolnilo obrovské množství času na učení od učitelů a rozvíjení přátelství s ostatními studenty.

Jak můžeme do září udělat školní prostředí bez telefonů?

S velkým přispěním rodičů. Většina ředitelů a učitelů nesnáší telefony kvůli chaosu a rozptýlení, které do školy přinášejí, ale hlavní tlak na ně vyvíjejí rodiče, kteří trvají na tom, aby mohli své děti kontaktovat telefonem nebo textovou zprávou během celého školního dne. Pokud vedení škol uvidí, že většina rodičů by zrušení telefonů podpořila, bude mnohem pravděpodobnější, že budou jednat. Pokud zákonodárci uvidí, že většina voličů by zavedení zákazů telefonů podpořila, je pravděpodobnější, že přijmou zákony nebo podniknou jiné kroky na podporu škol při zavádění těchto pravidel.

Závěrem Jonathan Haidt vybízí, aby se rodiče stali součástí řešení. Součástí hnutí za znovuzrození dětství založeného na hře a objevování. Nakonec vybízí k přeposlání této zprávy všem učitelům, správcům škol, členům školských rad nebo zákonodárcům, které znáte, a také dalším rodičům ve vašem přátelském kruhu.

Závěrem

Doporučuji zhlédnout přednášku každému, kdo se zajímá o duševní rozvoj svého dítěte. Přednáška je uvedena ve zdroji. Haidt v ní zmiňuje spoustu zajímavých poznatků, vědeckých zjištění a rad, které jsem do přepisu nedal.

Celkově však s vyzněním tématu souhlasím a i když náš malý je teprve ve školce, už teď se psychicky připravuji na to, až za pár let navrhnu v první třídě základní školy rodičům podobný plán. Něco ve smyslu: „Pojďme se domluvit, že děti nebudou mít chytrý telefon.“

A co jsem si z přednášky odnesl? Primárně to, že se situace nikomu nelibí, ale nikdo s tím nic nedělá. Dovedu si představit lobovat i v konkrétní škole, kam bude mé dítě chodit, aby jednoduše zákaz telefonů ve školách zavedli do svého školního řádu. A přispět tak k ozdravení celého prostředí školy od telefonů a sociálních sítí.

Zdroje:

https://www.youtube.com/watch?v=yVq4ARIlNVg

https://en.wikipedia.org/wiki/Jonathan_Haidt

https://foreignpolicy.com/2012/11/26/the-fp-top-100-global-thinkers/

https://www.prospectmagazine.co.uk/essays/50996/world-thinkers-2013

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz