Článek
Jako by to bylo již nepsané pravidlo. Jakmile se hraje proti papírově slabšímu soupeři, český tým jej podcení a je z toho málem debakl.
Norové se rvali jako Kanada
V první třetině Norové ukázali, že mají kvalitní manšaft. Za stavu 1:3 pro Norsko jsem si říkal, že se z toho už český tým nedostane. Úplně jsem čekal, že zamrznou, Norové se povezou na vlně psychické výhody a bude z toho debakl. A ono to tak i v první třetině vypadalo. Češi se plácali a nebyli schopni přejít přes střední pásmo. Kdo viděl oba dva zápasy, asi si říkal, jak jsme vlastně mohli proti Finům vydržet hrát, byť jen 5 minut. Velmi mě překvapilo, jak tvrdě šli do soubojů, během zápasu přišla frustrace a hráli velmi nedisciplinovaně a opravdu mě překvapilo, jak do těla Norové hráli.
Každopádně, debakl první třetiny přisuzuju brankáři. Mrázek za mě totální selhání. Ten druhý gól byl jednoznačně jeho, ale i u toho prvního jsem si říkal: „Lukáš Dostál by to chytil.“ Každopádně druhý gól, kdy pokrčením kolene doslova pustil již chycený puk do branky, bylo to k smíchu a přišlo mi, jakoby chytal kluk z Horní dolní. Jsem rád, že máme trenéra, který drží emoce na uzdě a nedělá rozhodnutí horkou hlavou, myslím, že půlka republiky chtěla Mrázka po tomto tragickém gólu vyměnit. Když potom přišel třetí gól, říkal jsem si: „Tak brankáře na čtvrtfinále máme, Dostála.“
Co ovšem nastalo ve třetině druhé, to byla pastva pro oči. Jako by si tým před zápasem řekl: „Hele, je to Norsko, pojďme šetřit energie a hrát na 70%.“ Za stavu 2:3 pro Norsko asi během přestávky řekli trenéři: „Fajn hoši, tak jdeme na plný koule, hold to musíme vybojovat.“ A opravdu to tak vypadalo. Ve druhé třetině Češi kopli do vrtulí po vzoru zápasu s Finskem, a to byla neskutečná pastva pro oči. Rychlý, agresivní hokej, dohrávání soupeřů, krásné kombinace a hlavně ty střely. Ve druhé třetině jsme Norsko přestříleli 21:1 na střely.
Někteří zlí jazykové mohou namítat, že je to docela špatný výsledek, že Češi stříleli zleva zprava a nebyli schopni dát gól. Já to však vidím pozitivně. Vždyť kolikrát komentátoři a experti kritizovali český tým, napříč turnaji, napříč různými generacemi, že Češi si až příliš přihrávají, staticky vedou útok a snaží se dát ťukec do prázdné. Skoro si až pamatuju ty fráze: „Je potřeba to rozhýbat trochu, zapojit obránce, nastřelit ty puky na bránu a potom to tam urvat.“
A přesně toto se děje pod Radimem Rulíkem. Češi přestříleli Nory vysoko 49:11 – po třetinách to bylo 13:6, 21:1 a 15:4. Takto se střílí góly. Ne statickým ťukecem do prázdné.
Třetí třetina se nesla v duchu té druhé a i když Češi zvýšili na 4:3 a ujmuli se vedení, nepolevili. To je ta správná mentalita vítězů. Střílet na bránu, snažit se urvat puk a aktivně útočit, i když vedeme.
Tragické přesilovky a alergie na Gudase
Abych ale nebyl jen pozitivní, musím se pozastavit nad přesilovkovou hrou. Ačkoliv ve hře 5 na 5 chválím neustálé pálení na bránu, starost mi dělají přesilovky. Začalo to už na Betano Hockey Games v Brně. Přesilovky byly nemastné, neslané. Jakoby se hráči plácali a nevěděli co dělat. Radim Rulík se nechal slyšet, že tu pravou přesilovkovou hru rozbalí až na mistrovství světa. Komentátoři v televizním studiu spekulovali, že je to taktika, že Rulík nechce odkrýt své karty. Avšak, turnaj začal, přesilovky nikde. Hlavně neproměněná přesilovka 5 na 3 bolí. Je to něco, co nám může pomoci porazit silnější soupeře, ale jak můžeme porazit Kanadu, Švédsko, když ani v hypotetické přesilovce, kde máme početní výhodu, jim nebudeme schopni dát gól.
Opravdu nevím, co se to děje. Jestli je náš trenérský tým neschopný vyplodit něco smysluplného, nebo jsme stále ve fázi: skrýváme to, co trénujeme. Možná to „rozbalit“ chtějí až ve čtvrtfinále, možná v zápasu základní skupiny proti Kanadě, já jen doufám, že to, co český tým předvádí v přesilovkách není všechno, co umí.
A opět nezklamal Radko Gudas. Jeho styl hokeje jsem kritizoval už ve svém minulém článku, který rozebíral první zápas s Finskem. Je sice hezké mít v týmu bijce, který se nebojí sundat rukavice, ale není hezké mít v týmu neandrtálce, který kromě: „já zabít, já sníst,“ neumí napočítat do pěti. Proti Finsku nás poslal do oslabení během prodloužení. Proti Norsku se nechal vyloučit kvůli neznalosti mezinárodních pravidel. Když mu ve druhé třetině byla z hlavy stržena helma, místo okamžitého sprintu na střídačku si ji nasadil a dostal dvě minuty trest. Představte si, stát se to třeba v semifinále. Nebýt to Norsko, ale Kanada, dostaneme z toho naprosto zbytečný gól. Samozřejmě, lze se Gudase zastat. V NHL je povoleno nasadit si helmu zpátky, pokud je tak učiněno rychle, a vrátit se do hry. Mezinárodní pravidla však diktují okamžité opuštění hráče z herní plochy. A dalo by se říct, že kluk hraje v NHL a neuvědomil si to, ale člověk by také řekl, že profesionál si to prostě uvědomí. Palátovi by se to nestalo a není náhoda, že se stalo stalo zrovna Gudasovi. Já jen doufám, že nás tyto jeho excesy nebudou stát čtvrtfinále, nebo medaili.
Zdroj:
Zhlédnutí zápasu Česko : Norsko, Mistrovství světa v ledním hokeji 2024
