Za debakl na EURU 2024 opravdu nemůže rozhodčí zápasu s Tureckem. Sáhněme si do svědomí

Ačkoliv zápas začal ve večerních hodinách, Evropu sužují horka a dusna z neustále se opakujících bouřek. I přes tuto saunu předvedl český tým nejlepší výkon turnaje. Ano, i když jsme dvacet minut do zápasu hráli bez jednoho hráče, i když jsme zápas prohráli 2:1, je potřeba smeknout před kluky, protože se opravdu rvali i přes nepříznivé podmínky.

Ten seznam věcí, které se toho dne nepovedlo, bylo více. Kromě výše zmíněných jsme ještě přišli o zraněného brankáře Staňka a rozhodčí tomu opravdu nepřidal. Avšak stojím si za tím, že on nebyl hlavním důvodem našeho vyřazení v základní skupině.

Jakýkoliv turnaj není jen o jednom zápasu. Chcete-li se dostat do vyřazovacích soubojů, musíte vyhrát sérii zápasů. Svádět výsledek turnaje na rozhodčího jednoho zápasu je nesmysl.

Vše to začalo již zápasem s Portugalskem, které prostě lze porazit. Vždyť nám to ukázala právě Gruzie, která deklasovala výběr Christiana Ronalda 2:0. I my jsme na to měli. Portugalský tlak jsme úspěšně bránili a odráželi v podstatě celý zápas. Coufalovo přiklepnutí, přesná střela Lukáše Provoda a Česko od 62. minuty vedlo 1:0. Hranáč byl kritizován za vlastence, ale co si budeme, ten vlastní gól šel spíše za Staňkem, který srazil míč na Hranáčovu nohu. To je prostě chyba, která se sice může stát, ale může ovlivnit celý turnaj.

Portugalsko díky této fatální chybě ucítilo šanci, ještě více stupňovalo svůj tlak, a i když český tým slavil a doufal v remízu po neuznaném gólu Portugalska kvůli ofsajdu, bylo vidět, že soupeř chytil slinu a jde si pro výhru. To vše odstartoval vlastní gól.

Skoro až povinně všichni očekávali výhru nad Gruzií. Když jsme po vstřelené penaltě prohrávali 1:0, česká dušička byla malá. Ale Gruzie už několikrát dokázala, že ačkoliv přehlížená, umí překvapit. Není to poprvé co porazili Portugalsko a minulý rok se gruzínský výběr do 21 let dostal do čtvrtfinále.

Šance jsme měli, největší předvedl asi Hložek, který však nedal ranou ze strany, ale Gruzie předvedla parádní výkon, a to zejména díky jejich skvělému brankáři, kteří vychytal například Shicka, který mohl srovnat ještě v prvním poločase.

Jejich perfektní brankář a fakt, že je spoustu týmů podcení, však táhl Gruzínce až do vyřazovacích soubojů. Náboj, který tento tým předvedl nám prostě chyběl.

Když se podíváme na vzájemnou bilanci zápasů s Tureckem v rámci mistrovství Evropy, máme samé prohry. Pamětníci si jistě pamatují debakl ze Ženevy 2008, kde čeští fotbalisté prohráli i přes vedení 2:0 a odnesli si konečnou porážku 2:3. Postupová matematika však říkala, že lze postoupit a po nečekané výhře Gruzie nad Portugalskem byly karty zamíchány ještě více.

Verdikt však zněl jasně. Chceme-li postoupit, musíme Turecko porazit. A budu se opakovat, Češi podle mě předvedli nejlepší výkon turnaje. Opravdu se bojovně rvali za výhru, a i deseti hráči v poli předvedli několik vyložených šancí.

Ačkoliv smolařem zápasu je jistě záložník Antonín Barák, určitě nebyl jediný. Coufal, tam fackuje kolem sebe jako stará Škopková z trilogie Slunce, seno, každopádně smolnou kartu si odnesl právě Barák. Myslím, že ta červená byla prostě smůla, zašlápl tureckého hráče, ano, ale bylo to nechtěné. Ovšem ta první žlutá byla naprosto otřesná. Držení protihráče za dres v zápasu, kde jde o všechno? To je prostě obrovská chyba disciplíny. Turecký hráč ani nešel k zemi hned a snažil se z jeho držení vymanit, chtěl hrát, ale Barák držel jako pitbul zakousnutý za zloděje.

Na sestřih ze zápasu se můžete podívat níže:

Když jsem dnes ráno zapnul média, nejčastěji skloňované jméno kromě Antonína Baráka je rumunský rozhodčí István Kovács. Kovács nám údajně ukradl zápas. Turkům nepískal zákroky, které naopak pískal Čechům a fakt křivdy podporuje i kritika sudího od zahraničních fanoušků a médií.

Abych vysvětlil svůj původní titulek článku, kritika Kovácse možná je ospravedlnitelná, ale jak jsem psal výše, turnaj je o vícero zápasech. Když český MMA zápasník Jiří Procházka prohrál s Alexem Pereirou, spoustu lidí obviňovalo rozhodčího z předčasného ukončení zápasu. Jeden zápas, jedno rozhodnutí, které ukončilo vše. V případě fotbalu však to, že Kovács například neudělil červenou kartu za zašlápnutí od tureckého hráče, ale nadělil jen žlutou, prostě neobhajuje výsledek celého turnaje.

Jakkoliv je český hokej nyní v rauši díky výkonu na domácím mistrovství světa a zisku zlaté medaile, ve fotbale se stále plácáme. Možná právě díky medailovému opojení z ledního hokeje očekával český fanoušek nějaký úspěch i ve fotbale. Poslední (bronzovou) medaili z mistrovství Evropy však máme z roku 2004, to je několik generací fotbalistů nazpět. Na mistrovství světa neumíme ani postoupit z kvalifikace, naposledy se tak stalo v roce 2006, kde jsme získali finální třetí místo ve skupině.

A ačkoliv by si český fanoušek přál vidět alespoň účast ve vyřazovacích soubojích, nalijme si čistého vína. Český fotbal není na světové, ani evropské úrovni na špici. Podobné výsledky můžeme očekávat i nadále a za další zářez v řetězu neúspěchů naší fotbalové reprezentace opravdu nemůžou dvě, tři sporná pískání jednoho sudího v jednom zápasu.

Zdroje:

Zhlédnutí zápasu Česko : Portugalsko, EURO 2024

Zhlédnutí zápasu Česko : Gruzie, EURO 2024

Zhlédnutí zápasu Česko : Turecko, EURO 2024