Článek
Ze známých brněnských staveb, které byly postaveny na románských základech, lze jmenovat kostel sv. Petra a Pavla a kostel sv. Jakuba. Jenže jak Petrov, tak Jakub byl svého času zcela poničen, takže jejich románské části lze nalézt pouze v podzemí. Taktéž sklepení budov na petrovském kopci v okolí katedrály (domy kanovníků a fary) odhalují zbytky románských budov, a ty dávají tušit, kde se nalézala nejstarší část Brna.
Během výzkumných prací v areálu Starobrněnského kláštera na Starém Brně v roce 1978 byly odkryty zbytky předpokládané románské rotundy, které prokazatelně zasahují do půdorysu basiliky minor na dnešním Mendlově náměstí.
Nález půdorysu románské stavby v Basilice minor na Mendlově náměstí v Brně
Nejdříve ale několik málo slov o románském slohu.
Románský sloh vychází z architektury římské říše (Řím=Roma=románský) a je nejstarším architektonickým slohem v Evropě. Postupně se z Itálie dostává do Francie a jižního Německa, později do celé Evropy. Jeho šiřitelem je u nás, tak jako všude jinde, především katolická církev.
Románský stavební sloh se vyznačuje dřevěnými, kamennými nebo cihlovými stavbami, převážně církevního charakteru, z nichž nejznámější jsou tzv. „rotundy“. Jde o stavby kruhového půdorysu s malými a úzkými okny (bez výplní, připomínajícími střílny), bez vnitřních sloupů a opěr, protože románští stavitelé ještě neuměli rozložit váhu střechy a jednotlivých pater jinak než do obvodových zdí. Odlehčení nosných zdí pak mohlo být provedeno spíš masivnějšími sloupy s ozdobnými hlavicemi a patkami. Úzká okna, kterých mohlo být více vedle sebe a která byla od sebe navzájem oddělena úzkými sloupky, se nazývají „sdružená“. Do těchto staveb se vstupovalo jednoduchými obdélníkovými dveřmi, málokdy byly doplněny o nějaký honosný portál.
rotunda svaté Kateřiny ve Znojmě
Dalšími typickými románskými stavbami jsou tribunové kostely a baziliky. Tribunové (emporové) kostely, které nahradily stavebně jednodušší rotundy, jsou jednoduché jednolodní stavby převážně obdélníkového půdorysu, které jsou ukončeny půlkruhovou apsidou (apsida=půlkruhové zakončení kněžiště) na straně jedné, při straně druhé, obrácené, bývá hranolová věž. Pod oltářem byla zpravidla umístěna krypta. Největším románským kostelem pak byla tzv. „bazilika“ - šlo o kostel se třemi loďmi, jednou hlavní a dvěmi rovnoběžnými bočními. Mladší baziliky mohly mít lodí víc, i příčných, takže jejich půdorys mohl nabývat tvaru jednoduchého kříže, ale také tvarů složitějších.
Románský sloh lze rozdělit zhruba do čtyř následujících období:
a) do poloviny 11. století
b) polovina 11. století až letopočet 1100
c) rok 1100 až 1200 (v pol.12.stol. nastupuje gotika)
d) 1200 až 1250
Zánik románského slohu u nás se nedá přesně stanovit - jednotlivé slohy doznívají, překrývají se s nastupujícími, a zvláště do období c) a d) se promítá vliv nastupující „katedrální“ gotiky (ve Francii, odkud k nám přišla, dokonce již v poslední třetině 11. stol.) V podstatě se dá říci, že románská kultura a románský stavební sloh se u nás překrývají s celou dobou panování Přemyslovců.
Ale zpět k románským památkám v Brně a jeho okolí. Z původního kostela v Brně - Zábrdovicích, románské zděné basiliky (foto), se dochovaly pouze dva kamenné zlomky, které jsou uloženy v brněnském lapidariu městského muzea. Románský kostel Sv. Kunhuty v Brně - Zábrdovicích vysvětil v roce 1211 arcibiskup z Hnězdna a slavnostní konsekrace se dokonce účastnil král Přemysl Otakar I. se synovci, tři biskupové a množství moravské i české šlechty. Premonstráti později vybudovali gotickou baziliku P. Marie. Pozůstatky románské kultury se našly na zřícenině hradu v Brně Obřanech.
v bývalém kostelíku v areálu vojenské nemocnice je dnes lékárna
Rovněž západní rameno křížové chodby při dominikánském kostele sv. Michala bylo ve slohu románském. Při opravách klášterních budov počátkem 20. století byly pod gotickou obezdívkou odkryty zbytky románských třídílných sdružených oken a sloupků. Křížová chodba i rajský dvůr při Nové radnici jako jedna z mála dochovaných brněnských památek představuje stavební prvky románského slohu.
Křížová chodba při Nové radnici na Dominikánském náměstí
Snad nejzachovanější stavbou z románské doby v Brně je benediktinský kostel sv. Jiljí v Brně-Komárově, který je svého druhu nejstarší dosud sloužící stavbou na území města Brna.
kostel sv. Jiljí v Brně Komárově
V blízkém okolí Brna pak nalezneme románský kostelík Panny Marie v předpolí hradu Veveří , vznik kaple U Matky Boží známé také jako kostelík nanebevzetí Panny Marie se předpokládá v dobách okolo roku 1200. V románském slohu se zachovaly vstupní dveře, motiv portálu je velice blízký portálu románského kostela v Brně-Komárově.
Ve vzdálenějším okolí je to především Klášter cisterciaček Porta coeli (Brána nebes) v Předklášteří u Tišnova, založený krátce před rokem 1233 vdovou po Přemyslu Otakarovi I. královnou Konstancií. Jde o významnou stavbu goticko-románského slohu s monumentálním gotickým portálem francouzského katedrálního typu. Nad kněžištěm se nalézá vzácná šestidílná žebrová klenba, zcela určitě nejstarší u nás.
klášter Porta Coeli
Na Kostelním ostrůvku poblíž Pasohlávek a Iváně (okres. Břeclav) je zachován románsko-gotický kostel sv. Linharta, který je jediným pozůstatkem zatopené vsi Mušov. Svou historickou i stavební hodnotou s románským jádrem a gotickou přestavbou se řadí k nejstarším a vzácným kulturním památkám na jihu Moravy.
kostel sv. Linharta je ve značně zdevastovaném stavu
Románská kultura se neprojevovala pouze v architektuře, ovlivňovala i další oblasti, například hudbu, písemnictví, malířství a nebo sochařství. Z písemnictví to jsou např. dochované Moravsko-Panonské legendy, v Brně nese výrazné románské prvky tzv. „Kniha kmetů“ se svými vloženými velkými miniaturami ze staršího, velmi pravděpodobně ještě románského rukopisu.
kniha kmetů (Kniha brněnských práv městských )
Anketa
Zdroje:
viz. odkazy v textu
původně napsáno pro web mojebrno.jecool.net (zkráceno a upraveno)
