Článek
Když byl syn v páté třídě, prošel jakýmsi celostátním testováním z matematiky a češtiny. Výsledky dítěte nám základní škola poskytla. Na češtinu už si nevzpomínám. Ale v matematice syn dosáhl okolo 60 % úspěšnosti. A přitom nosil domů jedničky. I dotázala jsem se paní učitelky, jak si to mám jako rodič vysvětlit, když jedničkář zvládl test jen ze 60 %?
Bylo mi vysvětleno, že test z matematiky byl složitý a paní učitelka ve třídě musí hodnotit třídu jako celek, tedy ti nejlepší dostávají jedničky – a od těch nejlepších se pak odvíjí hodnocení ostatních. Tedy když jsem si to přeložila, vlastně jde o to, že i když umí dítko třeba jen půlku učiva, klidně dostane jedničku – protože ve třídě to prostě nikdo jiný neumí lépe.
Pro mě jako rodiče to byl docela šok. Vždycky jsem to měla tak, že dokud mi dítě nosí jedničky a dvojky, jsem klidná a nic neřeším. Přinese trojku nebo horší známku – je to pro mě signál, že se s ním na to mám podívat a pomoci mu s učením. Chyba lávky! I váš jedničkář může být úplně klidně tím, kdo u přijímaček vyhoří.
Volejme po jasném stanovení toho, co má dítě na konci základní školy umět. A usilujme o to, ať to základní školy naše děti učí – a naučí! Chtějme každoroční povinné celorepublikové srovnávání znalostí dětí. A chtějme vidět jeho výsledky. Protože pak možná budeme konečně vědět, jak si naše dítě stojí. A nezjistíme to až u přijímaček na střední.
Myšlenka jednotné přijímací zkoušky vznikala v české vzdělávací politice postupně od přibližně roku 2010 a byla legislativně ukotvena novelou školského zákona, přičemž plošně začala fungovat od roku 2017. Deklarované cíle byly tři:
1. zvýšení spravedlnosti přijímacího řízení. Cílem bylo odstranit velké rozdíly mezi přijímacími testy jednotlivých škol. Před zavedením Jednotné přijímací zkoušky si školy připravovaly testy samy. Výsledkem byla značná nejednotnost: rozdílná obtížnost, odlišná metodika hodnocení, netransparentní výběr. Jednotný test měl vytvořit společnou referenční metriku.
2. druhým cílem bylo zjednodušení přijímacího procesu a omezení administrativní zátěže. Před zavedením JPZ uchazeči často psali několik různých testů, školy organizovaly vlastní zkoušky. Jednotná zkouška měla tento proces sjednotit.
3. třetím cílem bylo zavést standardizované testování základních znalostí: matematika, český jazyk - vytvoření objektivního měření znalostí. Zkouška měla ověřovat minimální připravenost pro studium na střední škole.
Z právního hlediska byl vytvořen hybrid. Testy připravuje a vyhodnocuje Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT), organizaci přijímacího řízení zajišťuje ředitel školy, který také vydává rozhodnutí o přijetí. Tento model měl zachovat autonomii škol, ale zároveň zavést společný standard testování.
Zdroj:
