Článek
2. díl - horizonty
RVP PV: Podněty pro formulování obsahu integrovaných bloků lze najít v RVP PV ve formě očekávaných výsledků učení a v metodické podpoře RVP PV. Konkrétní věcný obsah by měl být volen tak, aby bezprostředně souvisel s přirozeným životem a s konkrétním prostředím dětí, byl jim blízký, pro ně zajímavý a užitečný, vycházel z jejich praktických zkušeností a byl součástí reálného světa, který děti obklopuje.
Může se vázat k přírodním jevům i společenským událostem, k tradicím, ke kulturním a sportovním událostem. Může se vztahovat k zaměření mateřské školy. Měl by poskytovat zajímavé podněty k různorodým činnostem.
V ŠVP by měl být tento obsah naznačen jen rámcově, aby měli učitelé dostatek prostoru k tvořivé práci, mohli volně přizpůsobovat věcný obsah konkrétním dětem ve třídě a upravovat jej v souladu s jejich dosavadní poznatkovou zkušeností i s jejich aktuálními zájmy.
To je vše. RVP PV se přípravou na základní školu nezabývá prostřednictvím systematicky vymezeného vzdělávacího obsahu (osnov), ale prostřednictvím rozvoje kompetencí, gramotností a vývojových předpokladů dítěte. Revidovaný RVP PV výrazně posílil oblast přechodu mezi mateřskou a základní školou. Objevují se témata, která dříve nebyla tak akcentována, jako např. plynulý přechod dítěte do ZŠ, pedagogická diagnostika, diagnostické portfolio dítěte, spolupráce MŠ a ZŠ, individuální podpora dítěte, sledování školní připravenosti.
Naopak něco podstatného chybí. Pokud se na dokument podíváme z hlediska kurikulární teorie, je patrné, že příprava není organizována podle vzdělávacího obsahu, ale podle vývojových oblastí dítěte. Nenajdeme, jak se má ve školce den organizovat, jaké důležité poznatky, dovednosti, návyky a postoje by si děti k ochraně jejich zdraví osvojit. Není popsána tělesná výchova, rozumová výchova (kognitivní, jazyková, matematická), mravní výchova, pracovní výchova, estetická výchova (hudební, výtvarná, literární), příprava na návaznost mateřeské a základní školy. Dokument předpokládá, že toto vše si školy vytvářet samy v rámci ŠVP.
Jak je tedy školní připravenost pojímána?
Schéma RVP PV lze zjednodušit takto: vývoj dítěte – kompetence/gramotnosti – školní připravenost. Nikoliv obsah činností, aktivity k osvojení návyků, žádná systematická průprava ke vstupu na základní školu. Co to znamená v praxi? Mateřská škola připravuje dítě zejména na to, aby vydrželo soustředěně pracovat, komunikovalo, spolupracovalo, zvládalo emoce, orientovalo se v běžných situacích, rozvíjelo řeč, rozvíjelo předčtenářské a předmatematické předpoklady.
Současně však RVP PV ponechává velkou volnost v otázce, jaké konkrétní poznatky, dovednosti, návyky a zkušenosti má dítě získat před nástupem do školy. Na tuto otázku dokument odpovídá jen rámcově.
Když tento přístup srovnáme s klasickými osnovami, můžeme si představit dva modely:
Model osnov. Věk 6 let je přelomový - dítě zná základní geometrické tvary, rozlišuje a vyslovuje přesně všechny hlásky, orientuje se v prostoru, správně drží tužku. Rozezná dobu na hru a čas na práci. Je připraveno na učení na základní škole. V osnovách je každý krok popsán včetně doporučených aktivit.
Model RVP PV. Věk 6 let: rozvíjí komunikaci, rozvíjí gramotnosti/kompetence, rozvíjí samostatnost. Individualita, hra, spontaneita tvoří souvislý časový rámec denního režimu školky. Směr je popsán, ale konkrétní obsah již méně, či spíš vůbec.
Když se budeme ptát, zda je to dostatečné, musíme přejít od popisu k hodnocení. Lze formulovat dvě různé interpretace. Zastánci současného RVP PV řeknou: předškolní věk není vhodný pro osnovy. Každé dítě se vyvíjí jiným tempem. Proto mají být cíle otevřené a učitel má reagovat individuálně. To skutečně odpovídá filozofii dokumentu.
Na druhé straně lze namítnout, že právě kvůli velké otevřenosti může vznikat značná různorodost mezi mateřskými školami. Jedna MŠ systematicky rozvíjí někdy slovní zásobu, fonematické uvědomování, grafomotoriku, matematické představy, jiná nikoliv, protože může stejný cíl naplňovat převážně volnou hrou nebo projektovými aktivitami. Formálně obě plní RVP. Obsahově však mohou děti odcházet s odlišnou úrovní připravenosti.
Jak to souvisí s první třídou základní školy?
Právě zde se propojuje několik současných reforemních proudů a vznikají kolize a nepochopení v citlivém věku dítěte. Pokud současně RVP PV a ZV ponechává vysokou autonomii škol při naplňování cílů, omezují se odklady školní docházky, diskutuje se o zachování či zrušení přípravných tříd, o vracení dětí z první třídy do školky, případně o ještě větší heterogennitě tříd, pak se významně zvyšují nároky na první ročník základní školy, kde elementaristé musí pracovat s dětmi, které přicházejí z velmi různých vzdělávacích prostředí.
Pokud stát současně omezuje odklady školní docházky a očekává úspěšný nástup širší skupiny dětí do první třídy, vyvstává legitimní kurikulární otázka, zda by vedle rozvojových cílů neměl být přesněji vymezen také společný minimální obsah předškolní přípravy, který by zajistil srovnatelnější vstupní podmínky pro všechny děti.
Zdroj:
https://prohlednout.rvp.cz/predskolni-vzdelavani
https://revize.rvp.cz/pv/jak-na-svp
https://revize.rvp.cz/pv/vse-o-revizi-pv
