Článek
15. díl - matematika
Existuje velké množství pedagogických přístupů, které oscilují od jednoho extrému (učitel předává informace žákům, kteří je pasivně přejímají) k druhému (žáci poznatky objevují zcela sami). Oba extrémy mají společný značně nereálný pohled jak na žáky, tak na učitele, školu i učivo samotné.
Zásada aktivnosti
Stejně jako při nácviku jakýchkoliv jiných činností i při vzdělávání je nutná aktivní činnost vzdělávaného. Není rozhodující, jakým způsobem je jí dosaženo (malá část žáků aktivně pracuje i v okamžicích, kdy naslouchá výkladu), je však nutnou podmínkou pokroku u všech žáků. Tato zásada problematizuje nejen klasický frontální výklad (většina žáků si v lepším případě píše poznámky, ale jinak výuku nevnímá), ale i většinu jednodušších reformních přístupů, kdy nadanější část třídy spolupracuje s učitelem a zbytek pasivně přihlíží.
Zásada okamžité ověřitelnosti
Žáci jsou různí a různě přijímají libovolný typ výuky. Realisticky připravená výuka proto musí obsahovat možnost okamžité zpětné vazby, která umožňuje ihned kontrolovat a korigovat vnitřní interpretaci žáků. Většina žáků se v případě problémů na učitele sama neobrátí, často dokonce vůbec netuší, že látku nepochopili správně.
Zásada trvalosti a pevných základů
Vědění je aditivní záležitost, bez odpovídajícího zvládnutí základních poznatků není možné pokračovat dále. Skutečnost, že se žáci měli dané věci naučit dříve, na tom nic nemění.
Zásada dlouhodobého nácviku dovedností
Zlepšení dovedností, které jsou nutným předpokladem smysluplné výuky, je dlouhodobou záležitostí. Řešením proto není příprava výjimečných hodin, ale práce na tom, aby smysluplné byly právě hodiny normální.
Zásada pedagogického realismu
Výuku připravujeme pro žáky, které učíme, ne pro ty, které bychom učit chtěli. Tato zásada neznamená automatické snižování laťky (jak někteří předhazují). Znamená to, že musíme výuku připravovat tak, aby byla přínosná pro maximální možnou skupinu žáků (ne pouze pro ty nejlepší) a tím z nich (možná) postupně vychováváme takové žáky, jaké bychom chtěli.
Zásada empirické zkušenosti
Výuka musí být upravována podle průběhu vyučovacích hodin v konkrétních třídách.
Zásada individualizace
Výuka by měla být připravena tak, aby žáci rozdílné úrovně mohli pracovat samostatně v rámci svých možností. Připravená látka by měla umožňovat, aby si v rámci celkového rozvržení učiva pro celou třídu žáci vybírali (nebo jim vybíral učitel) individuální postupy práce. Okamžitá kontrola učitelem by jim pak měla poskytovat cílenou pomoc a usměrňovat jejich práci.
Zdroj:
http://www.realisticky.cz/clanky.php?id=realistickaped
