Článek
Komentář MŠMT:
,,Šetření PISA 2025 nám může naznačit, zda je směr, kterým jsme se vydali ve Strategii 2030+, správný. Dobrou zprávou je, že ČR zůstává ve všech třech srovnávaných oblastech v rámci zemí OECD nadprůměrná. Dosáhli jsme toho díky našim učitelům a školám i přesto, že naše školství je podfinancované,” uvedl ministr.
Česká republika zůstává nad průměrem OECD i EU v přírodních vědách, matematice i čtení. Výraznou silnou stránkou českých žáků je také řešení problémů v digitálním prostředí.
Současně ale výsledky dlouhodobě klesají. Tento trend přitom není patrný jen v Česku, ale napříč téměř všemi zúčastněnými zeměmi OECD a EU.
Výsledky PISA tak přinášejí smíšený obraz. Máme na čem stavět, ale zároveň velmi přesně vidíme, kde musíme přidat.
/// Z komentářů na FB pod zprávou MŠMT:
Kateřina Smejkalová: Uklidňovat srovnáváním v rámci OECD a EU je zbytečné parfémování lejna. Situace je v absolutních číslech jasná. Peleton už dávno vede někdo jiný a parník není odpovědná měrná jednotka toho rozdílu. Česká republika v matematické gramotnosti (a jde o tolik vzývané kompetenční učení; to kurikulární - TIMSS - nás čeká příští rok a předpokládám, že to bude ještě větší hitparáda) dosáhla 477 bodů. Zajímalo mne, jaká bude argumentace zainteresovaných subjektů směrem k veřejnosti, proč 477 bodů není 477 bodů. Kolébka OECD a EU je prvoplánová, možná jsem doufala v něco sofistikovanějšího. V roce 2003 bylo bodové skóre z matematiky 516 bodů. Jde tedy o propad o 39 bodů, přičemž celých deset dolů je z roku 2022 na rok 2025. Stejně tak alarmující je fakt, že v roce 2025 bylo v matematice 29 % českých patnáctiletých pod základní druhou dovednostní úrovní. To znamená, že téměř tři žáci z deseti nedosahují ani úrovně, kterou PISA považuje za základní funkční minimum. Pouze 10 % je na nejvyšších úrovních 5 a 6. JDE O SELHÁNÍ SYSTÉMU. Matematikáři to vědí dávno a dávno to komunikují. Zatím se dařilo je nějak umlčovat, odstraňovat. Matematika je totiž krásná v tom, že nelze obejít. Je návazná a tím velmi průkazná. Stran digitalizace: delší používání digitálních zařízení pro výuku ve škole není spojeno s lepšími výsledky. Nejlépe z toho všeho vycházejí žáci s používáním do jedné hodiny denně. Rozptylování digitálními zařízeními je navíc spojeno s horším výsledkem. Kniha, tužka, ruka, papír, hlava, křída, tabule, klid, řád a práce.
///
Helena Malíková: Ministr (školství, mládeže a tělovýchovy) Plaga může mluvit o „správném směru“, ale realita je jasná: desítky let se o tom jen mluví, výsledky klesají a základní dovednosti dětí mizí. Bez vázaného písma, bez drobné ruční práce, bez rozvoje jemné motoriky se ruce ani mozek dítěte správně nevyvíjejí — a systém to ignoruje. A do toho přichází digitální vzdělávání, které je u nás často uchopené úplně špatně: místo aby stavělo na pevných základech, nahrazuje je. Děti tak skáčou rovnou do digitálního světa, aniž by měly rozvinuté to, na čem digitální dovednosti stojí — pozornost, motoriku, čtení, psaní, práci rukou, schopnost soustředění. Tohle není strategie. To je jen další chvástání, které zakrývá fakt, že politici nemají skutečnou vůli něco změnit. Technické ani digitální vzdělávání nezačne fungovat, dokud se do škol nevrátí respekt k úplným základům lidského vývoje. Děti nejsou problém, děti jen reagují na krizi ve společenství.
Zdroj:
