Článek
Máme tu umělou inteligenci. Slýchávám, že se nemusíme bát. Prý naše profese zaniknou, ale vzniknou nové. Obávám se, že stejně vše směřuje k tomu, že roboti ovládnou svět a lidé budou na druhé koleji. Ale půjde to zřejmě úplně jinudy, než by kdo čekal. Žádný masakr a boj jako v Terminátorovi. Rozhodne se to úplně jinde.
V rámci personálních agentur došlo k nasazení umělé inteligence (AI) v pozici personalisty či jeho asistenta. Ušetří čas, zefektivní rozhodování, zachytí, co člověku může uniknout. Výraz tváře, řeč těla, zřejmě i zdravotní stav, věk a mnoho dalších věcí. Je zajímavé, že jsem v tom popisu v článku níže nenašel pracovní schopnosti, grif, zkušenost, zápal, důslednost. Když to neřeší AI, zřejmě to neřeší ani personalista a to dost vysvětluje. Trochu to vykresluje pohled na zaměstnance jako na univerzální šroubek, který je opakovatelný. Hlavní parametr, který je potřeba sledovat, je opotřebení a odchylky od normy.
Článek popisuje chybu systému, kdy se ukázalo, že tisícům lidí zarazila AI cestu na jejich pozice a vybrala tisíce méně schopných a méně vhodných jen tím, že byly použity pochybné metody analýzy například výrazu tváře. Stejně tak analyzuje AI strukturované životopisy. Je to posuv. Dostáváme se do začarovaného kruhu, kde člověk samotný je ten nejslabší článek. Logicky mne napadá, že jediná obrana je pořídit si AI také, aby mi ty správné životopisy a motivační dopisy pro AI na druhé straně psala. Ať si to stroje mezi sebou všechno řeknou, lidé jsou v tom procesu skoro zbyteční. Když může živého člověka při výběru nahrazovat jedna A4, proč by to nemohla být nově AI. Možná to bude spravedlivější než dnes, ale nejdříve se musí odladit zjevné chyby. Ty následky pro životy lidí jsou totiž obrovské.
Pokud bude umělá inteligence v katastrofickém scénáři záměrně vybírat z lidí pouze ty horší a méně schopné na všechny pozice, pak dojde k takové degradaci a tak špatně bude vše fungovat, že firmy ve vlastním zájmu raději všude postupně nasadí roboty. Proběhne to plíživě a tématem bude ekonomika.
Pociťuji nyní na vlastní kůži, že vliv každého jednotlivého člověka na dění ve společnosti a kolem něho je závislý na prostředcích, kterými disponuje. Kdo nemá dobře placenou práci a odpovídající průměrné příjmy, ten se velmi rychle přesouvá z hlavního proudu na okraj. Víceméně ztrácí vliv na cokoliv, co se kolem děje. Člověk řeší již jen základní potřeby, veškeré prostředky vydá za nezbytné věci, začne žít z ruky do úst. Pod hrozbou nouze je nucen přistupovat i na špatné nabídky a spirála se uzavírá. Ve výsledku je postupně takový člověk pro společnost ztracen, už nikdy nebude lídrem. Propadá se do jiných sociálních bublin, kdy okolí člověka formuje a mění. Každý, komu se nepodaří zaujmout slušnou pozici ve společnosti hlavně vzděláním a tím, co dělá, tak se propadá a ztrácí vliv na cokoliv. Pokud bude zaměstnance a studenty vybírat AI, může to zásadně změnit společnost. Zatím bylo podobné rozhodování o osudech bližních doménou lidí, ale jak je vidět, vše se velmi podstatně mění.
V článku níže to popisují spíše jako nedodělky, kdy automat vyhodnocuje i sporné věci, jako je výraz tváře a doporučuje či nedoporučuje uchazeče na vybranou pozici. Dokud je toto dáno laxností vývoje systémů a nedotažeností procesů, má to sice veliké následky, ale mnohem více bych se obával okamžiku, kdy „sestřelování“ nadaných a obsazování průměrem či podprůměrem bude záměr.
Rád bych v této souvislosti doporučil zábavnou knihu polského vědce „Limes Inferior“ (Janusz A. Zajdel), kde probíhal proces přesně opačný. Společnost potřebovala myslící a nadané zaměstnance, ale ti, místo aby byli ochotni zaujmout pracovní pozice a sedět den co den v práci, tak se za úplatu nechali najímat těmi průměrnými. Nejrůznějšími technickými vychytávkami jim pomáhali při testech přesunout se na vyšší a lepší pozice. Úplně všichni včetně vedení pak věděli, že je to jen kašpárkové divadlo a nikde není nikdo kompetentní. Více o knize prozrazovat nebudu, je to opravdu nápaditá a zábavná relaxační četba.
V rámci efektivity se progresivní firmy dle článku snaží nasadit umělou inteligenci tak, aby šetřila časem všech, kromě zájemců o práci. Ti jsou povinni natočit video a zodpovědět otázky. Následně probíhá analýza neverbální komunikace, výrazu tváře a spousta dalších procesů, jejichž logiku zná zřejmě jen vývojový tým a to ještě pouze orientačně. U AI jde o to, že proces rozhodování není transparentní. Když jsem se třeba nástroje Gemini (dříve Bard) zeptal, jak k nějakému výsledku došel, popsal mi naprosto chybný proces, který by došel k jinému výsledku. Jednou vymyslí výsledek a příště úplně jinou cestou a znovu vymyslí, jak asi mohl vypadat proces, který k tomu výsledku vedl. Šlo o češtinářský test a promíchal to s angličtinou. Bylo to před dvěma měsíci, třeba to vylepšili. Abych to zestručnil, umělá inteligence (AI) je podle mne nečitelná ohledně toho, jak k výsledku došla.
Pro zajímavost bych přiložil „lidský dojem“ z komunikace s nástrojem Gemini před 2 měsíci, tehdy se AI myslím jmenovala Bard:
Když s ním komunikujete, vždy v prvním odstavci začíná souhlasem a zopakuje to podstatné z vašeho textu. K tomu přidá v následujících odstavcích něco svého. Další dva odstavce jsou varianty na vaše myšlenky, dále pak přidává své.
Delší dialog má pokaždé zásadní vadu v tom, že s každým dalším postem se ztrácí cca 30 procent obsahu a to i hodnotného. Jako byste se bavili se sklerotikem, který nedokáže udržet nic v paměti. Musíte jej vracet a ptát se znovu na stejné věci a opravovat jej, aby se „rozpomněl“ na historii vašeho rozhovoru. Zřejmě důsledek šetření paměti a výkonu.
Neudrží podle mne kontext přes více než 4 příspěvky a odbočuje. Není schopen rozvíjet a obohacovat a rozšiřovat myšlenku ve více postech, postupně se to, o co jde, v podstatě odpaří a ujedete tématicky úplně jinam k podružnostem. Tedy s ním nejde vést „filozofickou debatu“, kdy se dostáváte odněkud někam. Nejdříve to vypadá rozumně a odpovědi jsou užitečné, jednorázově vypíše rady, zjevně chce pomoci, ale delší řešení čehokoliv ve více postech se mi nepodařilo. Někdy přišel naráz reset a najednou nevěděl vůbec, o čem jste se bavili a odpovídal zcela mimo kontext, jako by šlo o první příspěvek v diskusi.
Zajímavé je hodnocení knih. Přestože je má neskenované a je schopen na požádání během několika sekund vypsat jakoukoliv pasáž (řešila se Nana od Zoly), tak se vůbec neorientuje v příběhu a najde jen formální směr a profese aktérů. Když se jde do detailů, příběh si vymýšlí a vůbec neodpovídá knize. Případně recituje recenze. Odpověď vždy obalí do dobře znějících formulací, které evokují dojem, že je velmi kvalifikovaný, nezapomene pochválit román, autora, nikdy ničemu nic nevytkne, je nesmírně pozitivní. Tvrdě reaguje na zakázaná slova v současné mediální angličtině, jejichž české ekvivalenty jsou naprosto nevinné. Na dotaz obsahující nevhodné slovo odmítne odpovědět. Na výzvu, které slovo bylo problém, pak odpoví.
Když jsme hráli hru na hodného a zlého, kde měl být zlý, vyloženě mu to nešlo. Je naprogramován jako hodný a ochotný. Vrcholem jeho neochoty bylo „Jsem velký jazykový model a ne hodiny. Neřeknu ti, kolik je hodin.“ Při skládání pohádky bylo vtipné, když jsem chtěl, aby byla napínavá, tak ji přerušil uprostřed věty, ale úplně obyčejné věty. Neřešil děj, řešil formální věc, jako je přerušení věty, čímž si myslel, že to udělal napínavé, že se bude přemýšlet, jak věta pokračuje. Když „vylepšoval“ text, vznikla nepoužitelná parodie, přestože ji prezentoval s tím, že je to rozhodně lepší, než to bylo.
Hádanku „Co to je? Dělá to tik tak a když to spadne, tak se rozbijou hodiny.“ vyhodnotil, že jde o hřebík, na kterém jsou pověšeny. „Kde je nejvíce rozšířen tučňák patagonský“ mne suverénně poslal do Patagonie.
AI je mimozemšťan. Je sice přesvědčivý, ale nevěřil bych mu vůbec nic. Alespoň v této fázi vývoje. Možná jen jako nadstavba vyhledávače. Samozřejmě je to jen můj názor.
Zdroj :
https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/lepsi-zaujaty-personalista-nez-umela-inteligence-ai-likviduj/r~08d7a238cfe411eeb7f0ac1f6b220ee8/
https://gemini.google.com/
