Článek
Michal Prokop se narodil v srpnu 1946 rodičům, kteří jako zázrakem přežili věznění v terezínském ghettu, zatímco většina jejich příbuzných zahynula v Osvětimi. Otec si po válce nechal změnit příjmení z původního Popper na Prokop, aby rodinu ušetřil dalších problémů, a právě on přivedl syna k hudbě. Budoucí zpěvák vyrůstal na Vinohradech a jako většina jeho vrstevníků propadl kouzlu západního rokenrolu, který tehdy kluci poslouchali na šumících vlnách zahraničních rádií.
Svou první kapelu založil už v roce 1963, ale tehdy by málokdo hádal, že se z něj stane jeden z nejlepších zpěváků u nás. Původně totiž v kapele Framus Five hrál pouze na kytaru a k mikrofonu se odvážil postavit až o čtyři roky později. Úspěch byl okamžitý a hned na prvním Československém beatovém festivalu v roce 1967 byl vyhlášen nejlepším zpěvákem.
Jeho první deska Blues in Soul byla plná převzatých soulových písní, ale skutečný zlom přišel s albem Město ER, na kterém spolupracoval s básníkem Josefem Kainarem. Tato ambiciózní nahrávka propojila rockovou kapelu s velkým orchestrem, ale její vydání v roce 1972 už doprovázela tíživá atmosféra nastupující normalizace.
Režim začal rockovou hudbu tvrdě omezovat, byly zakázány anglické názvy i zpěv v angličtině, což vedlo k rozpadu kapely a Michal Prokop se ocitl před těžkou volbou, jak dál. Toto období sám později popisoval jako „sešup“ do světa populární hudby, kde se sice dokázal uživit, ale umělecky se trápil.
Azyl našel v divadle Semafor, kde figuroval v obsazení legendárního představení Kytice. Právě v Semaforu se sblížil s Hanou Zagorovou, se kterou nazpíval slavný duet Miláčku a objížděl s ní koncertní štace. Zagorová mu tehdy velmi pomohla, protože jako oblíbená hvězda za ním stála i v době, kdy ho režim považoval za nepohodlného. Dokonce mu tehdy řekla, ať se nebojí, že si ho u úřadů prostě „vydupe“.
Kromě spolupráce se Zagorovou si Michal Prokop vyzkoušel i roli sboristy u Karla Gotta, se kterým odjel na dlouhé turné po západním Německu. Přestože mu tato práce umožnila podívat se za hranice, vnitřně cítil, že se vzdaluje svým kořenům. Krizi tohoto období završil podpis takzvané Anticharty v roce 1977, což později otevřeně přiznal jako své selhání a projev tehdejší únavy z neustálých zákazů.
Chuť vrátit se k rockové hudbě v něm ale nezmizela. Na konci sedmdesátých let obnovil Framus 5 (psát se mohl pouze číslovkou, anglické slovo Five bylo, jak jsme si už řekli, zakázáno) a začal hledat cestu zpět. Klíčové bylo setkání s básníkem Pavlem Šrutem a hudebníkem Petrem Skoumalem, se kterými v roce 1984 vytvořil přelomové album Kolej Yesterday. Tato deska s hity jako Bitva o Karlův most nebo Blues o zapomenutých slovech se stala absolutní rockovou klasikou.
Po revoluci v roce 1989 se Michal Prokop rozhodl, že na čas pověsí kytaru na hřebík. Cítil povinnost pomoci s budováním nové společnosti a vstoupil do vysoké politiky. Deset let působil jako poslanec a později jako náměstek ministra kultury, kde se podílel na tvorbě nových mediálních zákonů. Hudební nástroje v té době dokonce rozprodal a věřil, že jeho kariéra zpěváka skončila.
K umění se začal vracet oklikou přes televizi, kde čtrnáct let moderoval oblíbený diskusní pořad Krásný ztráty. Atmosféra baru, ve kterém zpovídal své hosty, mu postupně vracela chuť k muzice. Skutečný návrat na pódia se odehrál v roce 2000, nejdříve v komorním akustickém triu a později opět s celou kapelou.
Poslední roky jeho kariéry jsou důkazem, že věk je jenom číslo. Přestože ho zasáhla smrt dlouholetého kytaristy a přítele Luboše Andršta, Michal Prokop nepřestal tvořit. V roce 2025 vydal album Ostraka, jehož název odkazuje na starověký způsob vyhánění nepohodlných lidí ze společnosti. Deska se stala okamžitým hitem, získala platinové ocenění a v dubnu 2026 mu vynesla hned dvě ceny Anděl – pro nejlepšího sólového interpreta a za album roku.
Při přebírání sošek Michal Prokop vtipkoval, že se cítí jako „stařešina“ české hudby. Ale jeho energie na pódiu tomu rozhodně nenasvědčuje. Michal Prokop tak i po šedesáti letech v branži zůstává symbolem poctivého přístupu k tvorbě a ke snaze předkládat fanouškům něco víc než pouze jednoduché popěvky bez hlubšího obsahu.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Michal_Prokop
https://www.pametnaroda.cz/cs/prokop-michal-20160319-0
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/kultura-ceny-andel-2026-michal-prokop-303808
https://en.wikipedia.org/wiki/Framus_Five
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audio-podcast-galerie-osobnosti-michal-prokop-mam-lek-na-nevlidne-casy-a-lide-muzou-byt-zase-spolu-282684
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ostrakon
