Článek
Anita Pallenbergová nejprve žila s kytaristou a prvním ideologem Rolling Stones Brianem Jonesem (1965 až 1967), dále, a to byl její nejvážnější a nejdelší (1967 až 1978) vztah v rámci této „bubliny“, s jeho kolegou Keithem Richardsem, jemuž porodila dokonce tři děti: syn Marlon se narodil v roce 1969, dcera Dandelion Angela v roce 1972 a další syn Tara v roce 1976, ale zemřel na zápal plic v 10 týdnech.
Paralelně s tímto vztahem údajně udržovala minimálně v letech 1968 až 1969 poměr i se zpěvákem Rolling Stones Mickem Jaggerem. Na čemž není vskutku nic divného, druhá polovina šedesátých let byla obdobím praktikované volné lásky a zvláště takové společnosti jako byli Rolling Stones a jejich okolí si asi s nějakou věrností hlavy moc nezatěžovaly. V té době ostatně oficiální partnerkou Micka Jaggera byla Marianne Faithfullová, dívka v té době „neméně uvolněných mravů“.
Jeden z manažerů Rolling Stones dokonce prohlásil, že vliv Pallenbergové a Faithfullové na kapelu se na přelomu šedesátých a sedmdesátých let rovnal přímému členství. Je fakt, že obě dvojice, Pallenbergová s Richardsem a Faithfullová s Jaggerem, měly ve své době nezanedbatelný vliv. Staly se popkulturními ikonami: byly fotografovány do společenských a módních časopisů, lidé se podle nich oblékali i chovali.
Jejich vliv byl ale i duchovní, Pallenbergová se zabývala černou magií, která na jednu dobu Rolling Stones také ovlivnila, a obě dívky se podepsaly například na jednom z největších hitů kapely Sympathy for the Devil. Faithfullová doslova „podstrčila“ Jaggerovi Bulgakovův román Mistr a Markétka, kterým je inspirován text písničky, a Palllenbergová zde zase zpívá vokály a dokonce prý přinutila kapelu už hotový mix písně před vydáním přemíchat podle jejího „ucha“.
Temnější stránkou pobytu na výsluní byl jejich životní styl. Pallenbergová byla stejně jako Richards závislá na heroinu, s drogami se potýkala až do roku 2000. Paralelně s tím šla alkoholová závislost, již sice poprvé překonala v 80. letech, ale recidiva nastala v posledních letech jejího života, kdy alkoholem léčila bolesti po operacích kyčelních kloubů. V důsledku aplikace drog onemocněla hepatitidou typu C a její následky se jí také staly osudnými, když v červnu 2017 zemřela.
Dnes už si asi málokdo vzpomene, že Anita Pallenbergová hrála ve slavném avantgardním Living Theatre nebo účinkovala v několika poměrně známých filmech, jako byla třeba Barbarella režiséra Rogera Vadima, kde hrála po boku Jane Fondové. Se svou celoživotní kamarádkou Marianne Faithfullovou se také sešla před kamerou, a to už v pokročilejším věku. V roce 2001 ve čtvrté sérii sitcomu BBC Absolutely Fabulous ve čtvrté epizodě Donkey hrála Faithfullová Boha a Pallenbergová ďábla.
Na rozdíl od Faithfullové, která měla velmi zajímavou pěveckou i filmovou kariéru, zůstal vliv Pallenbergové na světovou kulturu hlavně v tom, po čím boku bývala k vidění. A tento vliv přežívá vlastně dodnes. Velkým hitem roku 2012 ve francouzsky mluvících zemích byl song písničkářky Carly Bruniové (později Sarkozyové, manželky francouzského ex-prezidenta) nazvaný Chez Keith et Anita, romanticky vykreslený obrázek dne stráveného se slavným párem. V němž nechybí ani balení jointů.
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Anita_Pallenberg
https://archive.ph/20170615100811/https://www.washingtonpost.com/local/obituaries/anita-pallenberg-alluring-muse-who-brought-evil-glamour-to-rolling-stones-dies/2017/06/14/1757566e-5110-11e7-be25-3a519335381c_story.html
https://www.theguardian.com/film/2008/feb/24/1
https://en.wikipedia.org/wiki/Marianne_Faithfull
https://www.youtube.com/watch?v=QvQVltIExA0&list=RDQvQVltIExA0&start_radio=1
