Článek
Seriál nakonec nekonečný samozřejmě nebyl, skončil v prosinci 1989, těsně po sametové revoluci. Od 25. prosince 1976, kdy byl odvysílán v Československém rozhlase první díl, však měl za sebou úctyhodných, ba skoro neuvěřitelných 730 dílů.
Důvodem vzniku seriálu byla výzva z nejvyšších pater komunistické strany, že je ze strany rozhlasu potřeba podpořit pozitivní smýšlení obyvatelstva v době nejostřeji zuřící normalizace. Vzali si ji za svou vedoucí oddělení rozhlasových her Vladimír Remeš a dramaturg Vladimír Gromov. Jako hlavní dějová jednotka zvolena zdánlivě průměrná rodina z Prahy.
Matkou byla pracovnice sociálního odboru Národního výboru Milena Vondrová v podání snad nejangažovanější české herečky Jiřiny Švorcové, otcem vedoucí topenářského družstva Karel Vondra, kterého představoval Karel Urbánek, herec pro změnu po sovětské okupaci vyhozený z komunistické strany (jeho hříchy ale zřejmě nebyly tak strašné, když měl povoleno hrát). Jejich děti pak ztělesňovali Marek Eben (syn Mirek) a Miroslava Hozová (dcera Jana).
Pamětníci vzpomínají, že v době největší slávy seriálu, což byla druhá polovina sedmdesátých let, mělo pravidelné každotýdenní vysílání nových dílů podobný efekt jako ty nejúspěšnější televizní seriály kalibru Nemocnice na kraji města, totiž prakticky vylidněné ulice. S ušima přilepenýma na reproduktorech rozhlasových přijímačů prý tehdy vysedávaly u každého dílu až tři miliony posluchačů, což je dnes zcela nepředstavitelné číslo.
Bylo to možná proto, že ačkoli byl samozřejmě seriál poznamenán komunistickou totalitní ideologií a skutečnost lakoval narůžovo, přece jen z něj nečouhala politika jako příslovečná péra z gauče. Samozřejmě se v něm „soudruhovalo“, členové KSČ byli vždy ti dobří a záporné postavy naopak členy strany nebyly, ale v první řadě šlo o rodinný seriál, který řešil všední problémy a nikoli ideologii jako mnohá televizní veledíla typu Muže na radnici nebo Okresu na severu.
Dalším důvodem vysoké sledovanosti jistě byla i sestava těch, kteří se na seriálu podíleli herecky i autorsky. Samozřejmě, představitelé hlavních rolí zase tak zářivé hvězdy nebyly a zejména ze soudružky Švorcové si značná část národa dělala spíš legraci. Nicméně v jednotlivých dílech si zahráli například Libuše Havelková, Bořivoj Navrátil, Jana Šulcová, Karolina Slunéčková, Miloš Nedbal, Jan Přeučil a mnozí, mnozí další, tedy vesměs respektovaní divadelní i filmoví herci.
Zajímavá až zábavná je sestava autorů jednotlivých dílů. Samozřejmě, že více než sedm set příběhů těžko mohl vymýšlet jeden člověk, i na dnešní televizní seriály jsou celé týmy autorů. Těch, kteří psali Jak se máte, Vondrovi?, bylo několik desítek a byli mezi nimi i známí spisovatelé či dramatikové Viktorie Hradská, Oldřich Knitl, Alex Koenigsmark, Jiří Marek, Josef Nesvadba, Jan Otčenášek, Roman Ráž, Karel Steigerwald, Nataša Tanská nebo Jan Vedral.
Zásadní kuriozita ale vyšla najevo až po roce 1989: psaním scénářů seriálu si přivydělávalo i několik disidentů, kteří oficiálně neměli šanci pracovat ve svém oboru. Týkalo se to například novináře a literáta Karla Hvížďaly nebo herce a dramatika Pavla Landovského. Ten, při své známé prostořekosti, dokonce jednou prohlásil: „Švorcová otvírala pusu, jak jsem si hvízdnul. Psal jsem to tři roky a bavilo mě to.“
V rozhlasových kuloárech se diskutovalo o tom, zda Jiřina Švorcová o tomto tajném psaní zakázaných autorů (oficiálně nazývaném „pokrývání“, kdy dílo autora takzvaně na indexu podepsal povolený autor) věděla. A znalci prostředí tvrdí, že ano, jen o tom nikde nemluvila. Což jen podporuje známou tezi, že Švorcová byla sice až fanaticky smýšlející doživotní komunistka, ale jinak v zásadě slušná žena, která se ani svým oponentům nesnažila z moci svých funkcí škodit.
Zdroje:
https://mluvenypanacek.cz/serialy/4425-jak-se-mate-vondrovi-1-1975-198.html
https://plus.rozhlas.cz/takova-normalizacni-rodinka-nekonecny-serial-jak-se-mate-vondrovi-se-vysilal-14-6512885
https://www.mujrozhlas.cz/dejiny-do-usi/1975-jak-se-mate-vondrovi
