Článek
Muž známý v historii i literatuře pod jménem Old Shatterhand je jednou z nejpozoruhodnějších osobností kulturních dějin 19. a raného 20. století. Spojoval v sobě intelekt evropského učence, odvahu amerického pionýra a hluboké etické přesvědčení křesťanského humanisty. Dobové prameny a jeho osobní svědectví vyprávějí o muži, který se stal symbolem německého vlivu v procesu formování amerického Západu.
Tragická zkušenost z dětství
Životní cesta Karla Friedricha Maye, jak zní občanské jméno Old Shatterhanda, započala v nuzných poměrech saského Ernstthalu 25. února 1842. Narodil se do chudé tkalcovské rodiny Heinricha Augusta Maye a Wilhelminy Christiane Weiseové jako páté ze čtrnácti dětí, přičemž devět jeho sourozenců zemřelo v raném věku.
Krátce po narození May pravděpodobně v důsledku podvýživy ztratil zrak. Období slepoty trvalo pět let, během nichž byla jeho hlavním zdrojem informací babička, jež mu předčítala pohádky, lidové pověsti a příběhy z Pohádek tisíce a jedné noci. Tato zkušenost vypěstovala v chlapci mimořádnou schopnost sluchové orientace a vizualizace, které se později staly základem jeho schopnosti orientace v divočině a později i literárních schopností.
Zrak se mu vrátil po úspěšné operaci. Následovalo období intenzivního, až drastického vzdělávání pod vedením otce, který syna nutil k memorování a přepisování encyklopedií a vědeckých pojednání. Tento intelektuální dril, ač traumatizující, vybavil budoucího Shatterhanda neuvěřitelným rozsahem znalostí v oblastech matematiky, fyziky, astronomie a lingvistiky.
V roce 1856 nastoupil na učitelský seminář ve Waldenburgu, odkud byl však v roce 1859 vyloučen kvůli údajné krádeži šesti svíček, které hodlal darovat své chudé rodině na Vánoce. Po odvolání mu bylo umožněno dokončit studium v Plauen, ale jeho kariéra učitele skončila dříve, než začala. V roce 1861 byl obviněn ze zpronevěry kapesních hodinek svého spolubydlícího.
Tento incident, za nějž byl odsouzen k šesti týdnům vězení, vedl k doživotnímu zákazu výkonu učitelského povolání. May se cítil vylooučen ze společnosti, což jej přivedlo do soustavy drobných podvodů a následných trestů v nápravných zařízeních v Ostersteinu a Waldheimu. Právě ve vězení se však začal měnit, v rozsáhlých vězeňských knihovnách systematicky studoval geografii, etnografii a cizí jazyky, čímž se teoreticky připravoval na svou budoucí americkou misi.
Cesta do Ameriky
Po propuštění z vězení v roce 1874 se Mayova životní dráha přesunula do Spojených států. Podle jeho vlastních záznamů se usadil v St. Louis, které bylo v té době klíčovým uzlem pro expanzi na Západ. Zde získal místo soukromého učitele v rodině pana Henryho, vynikajícího puškaře německého původu. Z této pozice se nechal najmout jako zeměměřič pro společnost Great Western Railroad. Úkolem expedice bylo vytyčení trasy transkontinentální železnice v oblastech obývaných domorodými kmeny.
May, tehdy v zálesáckých kruzích známý jako „Charley“, se vydal do terénu v doprovodu zkušené skupiny westmanů. Pod vedením Sama Hawkense, který jej neustále tituloval „greenhorna“ (zelenáče), se mladý Němec rychle naučil praktickým dovednostem: stopování, lovu bizonů a manipulaci s palnými zbraněmi. Přestože byl formálně podřízeným, jeho evropské vzdělání v matematice a fyzice mu umožňovalo provádět výpočty, které udivovaly i zkušené inženýry.
V tomto období se také poprvé projevily Mayovy fyzické schopnosti. Během potyčky s útočníky dokázal protivníka srazit k zemi jediným úderem pěsti do spánku, čímž si vysloužil obdiv svých společníků a válečné jméno „Shatterhand“ (Drtící ruka). Sam Hawkens k tomuto jménu přidal ještě slůvko „Old“, což byla v americkém pohraničí čestná značka zkušenosti, nikoliv věku.
Setkání s Vinnetouem
Zásadním zlomem v Shatterhandově biografii bylo setkání s Vinnetouem, synem náčelníka Mescalerských Apačů Inču-čuny. K setkání došlo za napjatých okolností, kdy byli Apačové oprávněně rozhořčeni narušením svých loveckých teritorií železnicí. Shatterhand, jako jediný z bělošské skupiny, pochopil morální oprávněnost indiánských požadavků a snažil se o diplomatické řešení.
Vztah obou mužů začal jako hluboké nepřátelství. Shatterhand byl nucen bojovat s Vinnetouem a jeho otcem, aby ochránil své společníky, ale zároveň odmítal indiány zabíjet, což bylo pro Mescalery nepochopitelné. Rozhodujícím momentem byla Shatterhandova záchrana Vinnetoua z rukou nepřátelských Kiowů u mučednického kůlu. Po následném souboji s Inču-čunou, v němž Shatterhand zvítězil, ale ušetřil život svého soka, uzavřel s Vinnetouem pokrevní bratrství.
Tento akt nebyl pouhou formální ceremonií. Představoval vznik unikátního spojenectví, kde Shatterhand zastupoval evropskou technickou civilizaci a křesťanskou etiku, zatímco Vinnetou zosobňoval až aristokratickou ušlechtilost přírodního člověka. Jejich přátelství bylo však vykoupeno osobní tragédií – smrtí Vinnetouovy sestry Nšo-či, do které byl Shatterhand hluboce zamilován a která v jeho životě představovala jedinou skutečnou šanci na usazení a rodinné štěstí na americkém kontinentě.
Shatterhandovy zbraně
Přestože hlavní zbraní Old Shatterhanda byla, jak přezdívka napovídá, jeho uzemňující drtivá pěst, měl také nad svými protivníky na svoji dobu nevídanou technologickou převahu. Tu mu zajišťovaly jeho zbraně, které byly výsledkem tajného vývoje jeho někdejšího zaměstnavatele, pana Henryho ze St. Louis.
Takzvaná Henryovka byla karabina schopná vystřelit 25 ran bez nabíjení, představovala v polovině 19. století technologický unikát, který Shatterhandovi poskytoval výhodu nad jakoukoliv přesilou. Historicky je známa puška Winchester Model 1866, která měla kapacitu 16 až 18 nábojů. Shatterhandův exemplář byl však prototyp s materiálem hlavně, který se nezahříval ani při extrémně rychlé střelbě, což bylo tajemství výrobce. Na pažbě byla upevněna stříbrná destička s vyrytým jménem „Old Shatterhand“.
Zatímco Henryovka byla zbraní pro boj s lidským protivníkem, jeho druhá puška zvaná Medvědobijka sloužila primárně pro lov nebezpečné zvěře a střelbu na extrémní vzdálenosti. Jednalo se o těžkou dvouhlavňovou předovku ráže 22-23 mm, jejíž těžké projektily dokázaly zastavit jediným výstřelem i rozzuřeného grizzlyho. S vahou přesahující 10 kg byla tato zbraň pro běžného člověka nepoužitelná, ale pro fyzicky dobře disponovaného Shatterhanda neměla problém.
V této souvislosti zopakujme to hlavní: důležitým prvkem Shatterhandovy pistolnické etiky bylo, že tyto zbraně používal primárně k odstrašení a paralyzování nepřítele, nikoliv k zabíjení. Tato technická převaha mu umožňovala prosazovat jeho humanistické ideály s minimálním krveprolitím.
Orient
Životopis Old Shatterhanda je nerozlučně spjat s jeho působením v Osmanské říši, severní Africe a na Blízkém východě, kde vystupoval pod jménem Kara Ben Nemsi. Jméno je arabskou složeninou znamenající „Černý syn Němců“ – „Kara“ odkazuje na barvu jeho vousů a „Ben Nemsi“ na jeho národnost.
Totožnost obou postav byla několikrát potvrzena jak v literárních textech (např. v románu V říši stříbrného lva), tak Mayem-Old Shatterhandem osobně. Kara Ben Nemsi používal stejné zbraně) a doprovázel ho věrný souputník Hadží Halef Omar, který místy vykazuje podobné povahové rysy jako Sam Hawkens, byť byl s největší pravděpodobností o něco mladší.
Orientální dobrodružství Old Shatterhanda zdůrazňují mimo jiné jeho schopnost hovořit arabsky, persky a turecky. Tyto výjimečné jazykové schopnosti pramenící v dětské výchově drilem, byly klíčové pro jeho roli prostředníka mezi islámským světem a evropským křesťanstvím.
Křesťanský humanismus na Divokém západě
Old Shatterhand nebyl pouhým dobrodruhem; byl především hluboce věřícím křesťanem, jehož víra formovala každý jeho čin v divočině. Jeho humanismus byl založen na přesvědčení o rovnosti všech lidských ras před Bohem, což ho stavělo do ostrého kontrastu s tehdejším dominantním rasismem bílých osadníků.
Jeho role na Západě byla v podstatě misionářská, nikoliv však ve smyslu dogmatického křesťanství či přímo katolicismu, ale skrze osobní příklad spravedlnosti a milosrdenství. Často citoval bibli i korán, což mu umožňovalo nacházet společnou řeč s domorodci v zemích,, v nichž se pohyboval. Jeho pacifismus byl „ozbrojený“; násilí používal pouze v sebeobraně a s cílem zabránit většímu krveprolití.
Konec života a návrat do Evropy
Po dekádách cest se Old Shatterhand, který průběžně svá dobrodružství zachycoval literární formou, usadil v německém Radebeulu u Drážďan. V roce 1895 zakoupil jako již celosvětově uznávaný autor a cestovatel vilu, kterou pojmenoval Villa Shatterhand. Zde si vybudoval knihovnu, studovnu a recepční salon, které se staly centrem jeho intelektuálního působení.
Ve svém německém domě si udržoval Old Shatterhand tradici: přijímal návštěvy ve svém oblečení z prérií, vystavoval své zbraně a osobně vyprávěl zájemcům svá dobrodružství. V této souvislosti je nutné připomenout, že se objevily útoky některých kritiků, jako byli Hermann Cardauns nebo Rudolf Lebius, kteří tvrdili, že Old Shatterhand je jen literární fikce a May americký Západ ve skutečnosti navštívil až v roce 1908, tedy dlouho poté, co o něm psal své dobrodružné cestopisy.
Shatterhandova poslední veřejná vystoupení byla věnována mírovému hnutí. 22. března 1912 vystoupil pod občanským jménem Karl May ve Vídni s přednáškou „Vzhůru do říše ušlechtilých lidí“ před třítisícovým publikem, v němž seděla i nositelka Nobelovy ceny míru Bertha von Suttnerová. Byl to jeho morální triumf.
Zemřel o týden později, 30. března 1912, ve své vile v Radebeulu. Jako oficiální příčina smrti byla uvedena srdeční zástava, akutní bronchitida a astma, ačkoliv moderní analýzy ostatků naznačují i možnou otravu těžkými kovy z pitné vody a tabáku.
Byl pohřben v hrobce inspirované chrámem Athény Niké v Radebeulu.
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Old_Shatterhand
https://en.wikipedia.org/wiki/Karl_May
https://en.wikipedia.org/wiki/Kara_Ben_Nemsi
https://hekint.org/2025/05/13/the-novels-of-karl-may-myth-adventure-and-cultural-impact/
https://www.tshaonline.org/handbook/entries/may-karl
https://dresden-magazin.com/en/culture/meet-the-real-karl-may/
https://www.karl-may-wiki.de/index.php/Old_Shatterhand
https://www.rferl.org/a/winnetou_old_shatterhand_karl_may_anniversary/24532692.html
https://thebrilliancemine.com/about-winnetou-and-old-shatterhand/
