Hlavní obsah
Umění a zábava

Jim Čert. Ikona undergroundu a placený agent StB, který se omluvil

Foto: Wikimedia Commons - Onlinesammlung der Staatlichen Museen zu Berlin, licence CC BY-SA 4.0

akordeon - ilustrační foto

Je to případ příznačný pro totalitní dobu a pro její zlom v demokracii. Když spadnou masky, občas bývají lidé překvapeni, jaká skutečná tvář se pod maskou skrývala.

Článek

Jim Čert byl jednou z význačných osobností undergroundu osmdesátých let. Zpěvák, hráč na akordeon, hudebně talentovaný autor velmi zajímavých písní. Ve svém písničkářství a své hráčské dovednosti rozhodně převyšoval standardy undergroundového společenství, ostatně, měl za sebou už v dětství i formální hudební výuku, nebyl takzvaným naturščikem jako většina podzemních muzikantů.

Psal vlastní písně, ve kterých se s komunistickým totalitním režimem moc nemazlil, interpretoval písničky svých undergroundových kolegů, třeba Miroslava Skaláka Skalického, anebo amerického nonkonformního umělce Davida Peela, a zhudebňoval také poezii. Jak domácích autorů typu Bohuslava Reynka nebo Andreje Stankoviče, tak, a to zejména, J. R. R. Tolkiena - svět Pána prstenů mu učaroval natolik, že po sametové revoluci natočil skvělé tematické album Písně Středozemě.

Jako hudebník z undergroundu samozřejmě neměl šanci vystupovat veřejně. Hrál na „androšských“ akcích typu různých oslav a svateb, nebo po hospodách a venkovských usedlostech přátel. Za minulého režimu se mu podařilo veřejně vystoupit jen jednou: na folkovém festivalu v Lipnici nad Sázavou v roce 1988, kdy oku úřadů uniklo, že byl prezentován ne pod svou přezdívkou, nýbrž pod občanským jménem František Horáček. Jednalo se mimochodem o slavný ročník festivalu, kdy moderující Jan Rejžek na pódium na pár slov pozval Václava Havla.

Po sametové revoluci se zjistilo, že v té době byl Jim Čert aktivním agentem Státní bezpečnosti. Spolupráci podepsal už v roce 1979, dostal krycí jméno Akord, a po přestěhování do Prahy v roce 1981 bylo jeho označení změněno na Homér. Ve svazku je veden až do března 1989.

Ve veřejném dopise frontmanovi Plastic People of the Universe Milanu Hlavsovi Jim Čert mimo jiné v roce 1999 napsal: „Na rozdíl od tebe jsem neměl nikoho, o koho bych se mohl opřít. Byl jsem v tom prostě sám a už nikomu kolem sebe jsem nevěřil, přestože jsme spolu chodili do hospod. Tehdy jsem si hlupák myslel, že když to estébákům podepíšu, že se dozvím, kdo mě prásk. Takže těžká paranoia.“

Je ovšem pravda, že od Státní bezpečnosti přijímal za svoje služby honoráře, jak v podobě finančních darů, tak poukázek na oblečení. Zdaleka nejhorší ale je, že na základě jeho udání šel na osmnáct měsíců do vězení student a pozdější kameraman Michal Hýbek, na něhož Jim Čert udal, že pomáhá s výrobou a distribucí zakázaného časopisu Vokno.

Začátkem devadesátých let to neměl Jim Čert v undergroundovém společenství lehké. Sice mu vyšlo několik desek, ale ti, kteří o jeho provinění věděli, se jej začali stranit. Jim Čert odjel do Spojených států, kde založil s Jaroslavem Ernem Šedivým, bubenickou legendou ze šedesátých let, mj. bývalým členem Flamenga z doby alba Kuře v hodinkách, na světové alternativní scéně úspěšnou kapelu Life After Life, jejíž jediné album Just Trip! vydalo významné americké nezávislé vydavatelství Alternative Tentacles.

S kapelou koncertoval po světě i v Česku, nicméně pro většinu bývalých kamarádů byl neakceptovatelný. Poté, co se kapela rozpadla, ubyly mu možnosti hraní, vystupoval opět pouze po hospodách. Jeden z mála bývalých přátel, který jej přijal, byl Ivan Martin Jirous-Magor.

Ten řekl: „Tohle si musej lidi srovnat sami se svým svědomím. Já tady nejsem od toho, abych někoho soudil. My katolíci pevně věříme ve dva druhy trestů – věčné a časné. Časné jsou ty, kdy už za života můžeš odpykat něco, co by tě potkalo po smrti. Jim si vybírá své tresty tímto způsobem.“

V roce 2007 konečně Jim Čert dospěl do stavu, kdy jej okolnosti přinutily k veřejné omluvě. „Hluboce se omlouvám všem, kterým jsem ublížil. I těm, jež jsem zranil nepřímo. V důsledku vzato jsem ublížil i sám sobě,“ napsal v prohlášení některým médiím. A dodal: „Co se stalo, nelze odestát. Nikdy nemůžu napravit, co jsem způsobil. Přesto věřte, že se o to pokouším každý den.“ Je třeba dodat, že sílu požádat o odpuštění v sobě někteří jiní, podobně postižení, nikdy nenašli.

Zdroje:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jim_%C4%8Cert

https://www.discogs.com/de/artist/1700550-Jim-%C4%8Cert

https://www.discogs.com/de/release/2209944-Jim-%C4%8Cert-P%C3%ADsn%C4%9B-St%C5%99edozem%C4%9B

https://www.tyden.cz/rubriky/kultura/hudba/jim-cert-omlouvam-se-za-spolupraci-s-stb_4005.html#gsc.tab=0

https://www.idnes.cz/kultura/hudba/jim-cert-reaguje-na-slova-milana-hlavsy.A_990308_195728_hudba_ond

https://web.archive.org/web/20131105085603/http://host.divadlo.cz/noviny/clanek.asp?id=15233

https://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2003/10/031023_radiofejeton.shtml

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz