Článek
Minimálně tři čeští zpěváci-malíři jsou tímto svým koníčkem velmi známí. Karel Gott prodával svoje obrazy za sumy, které se rovnaly dílům skutečných umělců, což vzhledem k jeho popularitě nebylo divu, je jasné, že u každého prodávaného artiklu je cena souběhem různých aspektů včetně známosti jména. A to, jestli se dotyčným dílům lidé s výtvarným citem, neřkuli kunsthistorici a umělečtí kritici spíš vysmívali, naopak stojí až na jednom z posledních míst.
Podobně s ohlasem v takzvaných odborných kruzích to mají i další dva malíři-hudebníci František Ringo Čech a Ivan Mládek, kteří nejblíže, ostatně jako Gott, spadají nejblíž ke škatulce naivního umění. Dlužno dodat, že se oběma těmto zpívajícím humoristům občas povede celkem vtipný obraz, někdy, hlavně ty Čechovy, spadají za hranici vulgárnosti. Vše je v tomto směru asi dáno hlavně osobnostním nastavením a druhem kulturního rozhledu.
Mezi českými zpěváky resp. zpěvačkami jsou jistě i tací, které lze brát jako výtvarné umělce vážně, vesměs se ale jedná o takové, kteří nejsou ve svém hlavním oboru publiku tolik známí jako ti výše jmenovaní. Můžeme mluvit třeba o písničkáři Jardovi Svobodovi, bývalém předákovi skupiny Traband a někdejším spolupracovníkovi textaře Michala Horáčka. O Jakubu Königovi, známého z projektů Kittchen nebo Zvíře jménem Podzim, jenž si vypracoval velmi originální až mystický malířský rukopis. Anebo o Martině Trchové, která jako si zejména jako knižní ilustrátorka vybudovala značné renomé a se svým dětským komiksem Babi dokonce nedávno získala prestižní cenu v italské Bologni.
Kniha Martiny Trchové Babi
Chtělo by se říct, že v zahraničí má umělecká výtvarná tvorba muzikantů vyšší úroveň než u nás, ale zdání spíš klame. Dá se říct, že vážně jako výtvarníci jsou bráni, aspoň z hudební špičky, jen jednotky tvůrců. Patří mezi ně například kanadská písničkářka Joni Mitchell, která kromě bohaté volné tvorby je také autorkou hned sedmnácti obrazů použitých na titulní strany jejích alb, a také vysoko hodnocené knihy vlastních kreseb k rukopisně napsaným písňovým textům.
Poměrně pozdě se zjistilo, že velmi aktivním malířem je také Bob Dylan, a světová kritika bere jeho obrazy (k nimž se postupem času přidaly i nadrozměrné kovové sochy) velmi vážně. Dylan svoje malby, které svým obsahem tak trochu připomínají romány beatnických spisovatelů a zobrazují americkou krajinu, silnice nebo čerpací stanice, vystavuje po celém světě a viděli jsme je dokonce i u nás, v galeriích v Olomouci a v Praze.
Obraz Boba Dylana na pražské výstavě
Zdá se, že docela zajímavým malířem je také ikona hororového rocku Marilyn Manson. Jeho velmi temné akvarely jsou tvořeny v surrealistickém duchu a sám tvůrce přiznává, že je zkraje své kariéry prodával svým drogovým dealerům výměnou za jejich zboží. Podle toho, jak je lze zachytit na některých webových stránkách, ale musejí být zajímavé a stálo by za to navštívit jeho galerii, kterou otevřel v roce 2015 v Los Angeles.
Mezi občasné malíře a kreslíře patří i rockoví klasikové. John Lennon dělal kresbičky, z nichž některé jsou vysloveně ikonické a objevily se na obalech jeho knih či desek, ale sám Lennon se jistě za výtvarníka nepovažoval. Jako se za něj nepovažuje ani jeho kolega Paul McCartney, který sice občas poškádlí výtvarné múzy, ale sám přiznává, že je v tomto oboru nedůsledný. Dodejme, že když má někdo talent na geniální melodie, nemusí litovat, že mu v oblasti výtvarna bylo naděleno méně.
A výtvarnu se věnuje i třetí Beatle, bubeník Ringo Starr. Maluje tak trochu naivní, ale výrazně barevné oleje a akryly, ale pracuje i s grafickými počítačovými programy. O tom, že tuhle činnost nijak zvlášť nepreferuje, svědčí, že první výstavu měl až v roce 2005. Z konkurenčních Rolling Stones je poměrně aktivním malířem kytarista Ronnie Wood, a je třeba poznamenat, že jeho díla o nějaké extra velkém talentu nesvědčí, navzdory tomu, za jaké částky je Wood schopen svoje díla nabízet.
Ke svátečním malířům patřil například i David Bowie, velký ctitel a znalec výtvarného umění, který ale nikdy nepřekročil hranici „do umění zamilovaného amatéra, který si to chce taky zkusit“, kytarista kapely Kiss Paul Stanley, občas na svá studia na umělecké škole zavzpomínal frontman apely Queen Freddie Mercury, a z jazzového okruhu se velmi aktivně výtvarnému umění věnoval dokonce jeden z vůbec nejvlivnějších tvůrců tohoto žánru, trumpetista Miles Davis.
Zdroje:
