Článek
Tento přírodovědec, který se v odborných kruzích pohyboval jako parazitolog, dokázal svou vědeckou preciznost přenést do dílny na výrobu elektrických kytar a vybudovat značku, která si získala respekt i u těch největších hvězd světové hudební scény.
Všechno přitom začalo v šedivé atmosféře normalizace poloviny osmdesátých let, kdy byly kvalitní zahraniční nástroje pro běžné lidi prakticky nedostupné. Jurkovič se proto v roce 1986 rozhodl, že si svůj první kousek vyrobí sám přímo v obývacím pokoji svého bytu.
Jako vědec k tomuto úkolu přistoupil s nezvyklou metodikou. Aby pochopil, jak má vypadat vnitřní konstrukce kvalitního nástroje, vypůjčil si od kamaráda originál kytary americké značky Fender a odvezl ho do Thomayerovy nemocnice. Tam díky laskavosti spolužáka z radiologie nechal nástroj zrentgenovat. Snímky mu odhalily přesné rozmístění vnitřních dutin, tloušťku materiálu i detaily elektroniky, které by jinak zůstaly skryté.
Tato neobvyklá metoda se stala základem jeho budoucího úspěchu. Brzy poté opustil dráhu výzkumného pracovníka ve veterinárním ústavu a založil v Jílovém u Prahy vlastní dílnu. Původně ji pojmenoval Marcus po svém synovi Markovi, později se však značka ustálila pod jeho vlastním jménem.
Jurkovičův vztah k materiálu byl hluboce ovlivněn jeho biologickým vzděláním. K dřevu přistupoval s úctou, kterou jiní věnují vzácným kovům. Podle vzpomínek jeho blízkých vnímal kvalitní fošny jako své další děti. Materiál sháněl s neuvěřitelnou vynalézavostí. Někdy to byly vyřazené kusy nábytku, jindy dřevo objevené v hospodách, a jednou dokonce využil kmen z polomu v Průhonickém parku.
Právě z tohoto dřeva pak vznikly dvě identické kytary – jednu dostal světový kytarista Eric Clapton a druhou vlastní český zpěvák Janek Ledecký. Jurkovič věřil, že každé dřevo má svůj jedinečný charakter, a i když vyrobí tři kusy ze stejné fošny, každý z nich bude znít trochu jinak.
Jeho dílna v Jílovém u Prahy se stala centrem, kam se sjížděli hudebníci nejen pro nové nástroje, ale i pro radu nebo opravu. Jurkovič byl vnímán jako člověk, který muzikantům rozumí, protože byl sám aktivním hráčem. Přátelé mu přezdívali „doktor kytarář“, protože v jeho dílně se neopravovaly jen prasklé krky a elektronika, ale u kávy a panáka se často rozebíraly i životní postoje, filozofie, politika i věda.
I když byl Peter Jurkovič zručný, jako obchodník často selhával. Měl tendenci nástroje spíše rozdávat lidem, kterých si vážil, než na nich vydělávat. S nadsázkou se říkalo, že by kytary nejraději vyráběl zdarma.
Na přelomu tisíciletí začal Jurkovič spolupracovat se sochařem a designérem Stefanem Milkovem, což jeho tvorbu posunulo k uměleckému designu. Společně vytvořili sérii nástrojů, které se vyznačovaly neobvyklými tvary, řezbami nebo specifickými symboly. Místo běžných sériových čísel se na jejich nástrojích objevovala například data narození budoucích majitelů nebo symboly zvěrokruhu.
Takto vznikla i kytara pro slavného Jeffa Becka, která měla na hlavici znak humra jako symbol jeho znamení Raka a datum narození. Jeff Beck dostal tento dar během své návštěvy Prahy a na místě neskrýval radost z originálního provedení. Po Beckově smrti v rámci aukce pozůstalosti v aukční síni Christie's prodali tuto kytaru za necelých 11 tisíc liber (přes 300 tisíc korun).
Seznam světových legend, které vlastnily Jurkovičovy nástroje, je působivý. Kromě Jeffa Becka a Erica Claptona mezi ně patřil i Billy Gibbons ze skupiny ZZ Top. Ten dostal svou kytaru jako dárek v roce 1997. Nástroj ho tak zaujal, že jej využíval ve svých studiích v Texasu a Kalifornii. Pro Jurkoviče bylo velkým zadostiučiněním, když se mu Gibbons po dvanácti letech při další návštěvě Prahy sám ozval, aby mu poděkoval a pochlubil se, že na jeho kytaru stále hraje.
Peter Jurkovič ovšem nebyl jen tichým tvůrcem v dílně, jeho život byl pevně spjat s českou bluesovou scénou. Působil v kapelách jako Bluesberry, Žáha nebo Highway 61. Nejvíce se však autorsky vyřádil v triu Tucet. Pro tuto kapelu psal texty plné ironie, slovních hříček a nadhledu. Jeho písně se vyhýbaly klišé a často s humorem popisovaly každodenní starosti i radosti života.
Hudbu vnímal Jurkovič jako metodu, jak se vyrovnat se světem. Traduje se jeho výrok, že blues není jen hudební žánr, ale v podstatě světový názor a životní styl. Na své koncerty i do dílny často lákal kolegy, jako byl baskytarista Vladimír „Guma“ Kulhánek nebo Ivan Hlas, pro které také stavěl unikátní nástroje na míru.
Po jeho smrti v roce 2015 se rodina a přátelé rozhodli udržovat jeho odkaz živý. Vznikl spolek, který pořádá festival Jurkovič Open Air v zahradách muzea v Jílovém u Prahy. Na tomto festivalu se pravidelně scházejí hudebníci, kteří na jeho nástroje hrají, a diváci si mohou prohlédnout výstavu jeho děl.
Jurkovičův příběh byl také zachycen v dokumentárním filmu s názvem Bluesman, který mapuje jeho cestu od prvních pokusů v obývacím pokoji až po mezinárodní uznání. Film ukazuje člověka, který se nebál opustit jistotu vědecké kariéry, aby si splnil kytarový sen.
Zdroje:
https://www.ireport.cz/clanky/smrt-si-rika-rocknroll/peter-jurkovic-bluesman-a-kytarar-ktery-vyrobil-nastroje-pro-erica-claptona-jeffa-becka-i-billyho-gibbonse
https://www.radiobeat.cz/cs/1/16878/bluesman-film-nejen-pro-milovniky-kytar-a-blues/?q=kytary
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/kultura/na-kytarare-petera-jurkovice-vzpomenou-kytary-i-jejich-majitele-120255
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/regiony-zpravy-stredocesky-kraj-vystava-v-jilovem-predstavuje-kytary-z-dilny-bluesmana-petera-jurkovice-205889
https://www.casopismuzikus.cz/clanky/rndr-peter-jurkovic-14-7-1951-28-11-2015
https://www.filmovyprehled.cz/cs/film/401964/bluesman
